Buď navýšíme platy, nebo udržíme stávající kvalitu péče – obojí za peníze dané návrhem úhradové vyhlášky nezvládneme. Tak se dá shrnout postoj menších nemocnic a krizového štábu, který zazněl na včerejší tiskové konferenci. Zástupci štábu Petr Fiala a Václav Krása proto napsali dopis premiérovi i místopředsedům vlády, aby zvážili, zda nepřerozdělit část zůstatků zdravotních pojišťoven a neposlat z nich tři miliardy do nemocnic. Podle VZP ovšem není tento nápad příliš reálný.
„Pouze tříprocentní navýšení úhrad pro nemocnice v návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2016 postačí buď na nezbytné zvýšení platů a mezd, anebo na stejně nezbytné udržení zdravotní péče. Nikoliv na obojí,“ napsal krizový štáb premiérovi a místopředsedům. „Zejména chceme požádat, abyste ještě před vydáním úhradové vyhlášky posoudili, zda je skutečně nutné upřednostnit další posilování finančních rezerv zdravotních pojišťoven, nebo zda je možné nasměrováním jen malé části těchto rezerv do nemocnic a zabránit pokračujícímu personálnímu a provoznímu rozkladu nemocniční péče,“ stojí dále v dopise, v němž také zástupci krizového štábu žádají premiéra a místopředsedy o schůzku. Zástupci krizového štábu pak také navštíví dnešní zasedání sněmovního zdravotnického výboru.
Úhradová vyhláška pro příští rok přichází s návrhem navýšení úhrad na 103 procenta letošního roku. Menší nemocnice se ovšem ohrazují, že 2,5 až tři procenta navíc půjde na pětiprocentní navýšení platů zdravotníků. K tomu se podle prognózy ČNB počítá pro příští rok s inflací až 1,8 procenta. Příspěvkové organizace přitom musí platy navýšit povinně, u ostatních nemocnic, které neřídí stát, se budou muset nechat zaměstnanci „překvapit“, zda na jejich výplatnicích skutečně něco po novém roce přibude.
Mohlo by vás zajímat
„Ve zdravotnictví je dvojí systém odměňování a přidáno dostanou jen ti, kdo jsou odměňováni dle platů. Těm se slíbených pět procent dostane, zatímco v ostatních nemocnicích, které nejsou příspěvkovými organizacemi, je velký problém. Letos pět procent dostalo jen málo z nich a docházelo k různým modifikacím na dvě tři procenta s tím, že se po doúčtování předchozího roku uvidí. Tento systém se aplikuje dál, protože peníze nejsou v potřebném objemu,“ podotýká šéf lékařských odborů Martin Engel.
Rezervy na účtech pojišťoven?
„Ačkoliv se situace v hospodářství vyvíjí dobře, pro regionální zdravotnictví dobrá není. Očekávali bychom, že při růstu výběru pojistného o 5,6 procenta ročně, kdy zdravotním pojišťovnám každý měsíc nabíhají o miliardu vyšší zůstatky, by část měla jít do nemocnic. Bylo by jak na zdravotníky, tak na pacienty. Peněz je ve zdravotnictví mnohem více, než s čím museli hospodařit minulí ministři zdravotnictví. Ministerstvo říká, že příští rok vydá na péči o 9,5 miliardy více než letos, ale výběr nebude vyšší jen o 9,5 miliardy, ale minimálně o 13,5 miliardy a možná podle ekonomického růstu dosáhne až 15 miliard. Naše pojišťovny totiž dělají nižší odhady výběru, než je pak ve skutečnosti. V loňských zdravotně pojistných plánech byl odhad 3,1 procenta růstu, letos to ale vypadá na 5,6 procenta. Je tedy otázka, proč to nedat na platy. Doufáme proto ještě, že se nám podaří obměkčit vládu, aby ministr zdravotnictví vyhlášku změnil,“ říká Petr Fiala, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic s tím, že podle údajů ministerstva zdravotnictví měly pojišťovny na konci srpna rezervy ve výši 18 miliard korun, zatímco loni touto dobou šlo o 11 až 12 miliard.
Jenže pojišťovny řešení tak jednoduše nevnímají. „VZP na rozdíl od ostatních zdravotních pojišťoven nedisponuje žádnými rezervami, které by mohla použít tak, jak navrhuje místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic Petr Fiala. Veškeré finanční prostředky včetně úspor, kterých VZP dosahuje například díky systému pozitivních listů, úpravou cen zdravotnických prostředků či snižováním vlastních finančních nákladů obratem v termínech splatnosti převádí poskytovatelům péče za zdravotní služby pro své klienty,“ reaguje mluvčí VZP Oldřich Tichý. „Prognózy výběru pojistného se tvoří kvartál před koncem roku a jde tedy skutečně o odhad. Nicméně zdravotně pojistné plány se upravují v návaznosti na úhradovou vyhlášku a na stanovení odhadu výběru pojistného ze strany ministerstva financí,“ doplňuje Tichý. VZP přitom letos po řadě let začala plnit svůj rezervní fond (který zcela vyčerpala během krize, kdy si navíc musela vzít bezúročnou půjčku od státu – tu bude splácet ještě i v příštím roce), kde má v současnosti půl miliardy korun.
Zdravotnického personálu je málo
Odbory i nemocnice ovšem stále důrazněji poukazují na prohlubující se nedostatek veškerého zdravotnického personálu.
„Dlouhodobě upozorňujeme na to, že je v nemocnicích nedostatek personálu – lékařů, sester i ostatního pomocného personálu. Problém spustila v roce 2012 personální vyhláška, která nastavila minimální počty zaměstnanců, a ty se staly počty optimálními. Za současných podmínek sestry do nemocnic nastupovat nechtějí. Kritickou situaci potvrdil i dotazník odborového svazu, který jsme zpracovali v průběhu dvou let. Měli jsme kolem 1500 respondentů a objevovaly se tam odpovědi, že pokud sestry i nižší zdravotnický personál budou moci, budou si hledat práci jinde – a dnes tu ta možnost je. Ptali jsme se také zdravotníků, zda je jich v nemocnici dostatek, jestli poskytují péči jak by měli a jak by chtěli. Skoro 50 procent dotazovaných odpovědělo, že se personální situace zhoršila, což je také důvod, proč nenastupují do nemocnic noví lidé a odcházejí stávající. Mohou za to úhradové vyhlášky vydávané v letech 2013, 2014 a 2015. Všude se hovořilo o tom, kolik se do nemocnic přidalo, velká část těchto financí ale byla určena na kompenzaci zrušených poplatků. Nijak pak nebyla vykompenzována změna DPH a opatření ČNB,“ upozorňuje šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Problém by se nyní mohl zhoršit také tím, že Slovensko slíbilo přidat svým sestrám 200 až 300 euro měsíčně. To by mohlo vést slovenské sestry pracující v Česku, aby se vrátily do vlasti.
Tím, jak u nás ubývá personálu, se na ten zbylý zvyšují nároky a zátěž, což pochopitelně problém prohlubuje. „Vždycky o prázdninách se do nemocnic hlásily čerstvé absolventky, středoškolské i vysokoškolské, ale dnes je management nemá kde brát – žádné přihlášky do zaměstnání nejsou. Některé sestry se na webu vyjadřují, že ani nebude kde brát, protože toho mají dost,“ uvádí Petr Fiala. Nemocnice a odbory tak upozorňují, že se balancování na hraně personální vyhlášky může změnit v uzavírání oddělení a omezování chodu nemocnic, protože nemocnice zkrátka už nesplní zákonné požadavky na personál.
Vůbec nejhorší je podle krizového štábu situace v následné péči. „Tam přírůstek není s to pokrýt ani mzdy, ani ostatní potřeby. Nebyly tam kompenzovány regulační poplatky a i když ministerstvo kompenzaci přislíbilo, nestalo se. Udělalo se pouze nemastné neslané memorandum, jehož prostřednictvím se vlastně nic přidat nemusí,“ konstatuje Fiala. Podle něj se navíc memorandum netýká celé následné a dlouhodobé péče, ale jen tří ošetřovatelských dnů.
Letos se nezvyšovalo tak, jak říká ministr, tvrdí AČMN
Zatímco na nedávném briefingu ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček uvedl, že letos došlo k průměrnému zvýšení platů a mezd zdravotníků průměrně o šest procent, AČMN to zpochybňuje. Podle ní se ÚZIS dotazoval jen poloviny nemocnic, přičemž ve vzorku bylo zastoupeno více těch, které přidávaly. Oproti tomu anketa AČMN mezi 45 nemocnicemi ukázala, že méně než o pět procent zvyšovalo mzdy a platy 32 zařízení a sedm nemocnic nezvyšovalo vůbec nebo naopak dokonce snižovalo.
„Na předcházejících jednáních zaznívalo, že pan ministr dá do úhradové vyhlášky účelově vyčleněné prostředky, které budou na zvýšení platů. Pokud by tam finance byly účelově vyčleněné, je naprosto jasné, kolik peněz je potřeba – okolo 3,5 miliardy. Úhradová vyhláška dává ale pouze 1,8 miliardy, což neumožní zaměstnavatelům zvýšení, o němž se hovořilo. Pokud nebudeme vyslyšeni, bude třeba prohloubit a aktivizovat činnost krizového štábu. Už jsme jednou zabránili rušení nemocnic, tak se mu budeme snažit zabránit znovu – nemocnice, které nebudou splňovat personální vyhlášku, totiž mohou být postupně uzavírány,“ uzavírá Žitníková.
Michaela Koubová
