Noční pomočování není nic, co by bylo možné ovlivnit vůlí, ani se nejedná o projev „zlobení“. Trestat za něj dítě je tedy naprostý nesmysl. Foto: Flickr

Pomočování ničí dětem život. Jejich rodiče to ale neřeší

Noční pomočování trápí zhruba desetinu mladších školáků. Ti trpí sníženým sebevědomím, emocionálními problémy, ale i poruchami denního režimu. Připadají si neschopní, stydí se před svými vrstevníky a obviňují sami sebe, že nedokáží udržet moč. Přitom jde o zdravotní problém, který se dá poměrně dobře řešit. Jen je potřeba vyhledat lékařskou pomoc.

 

Zbořit tabu spojená s pomočováním dětí si klade za cíl první Světový den pomočování (Bedwetting Day), který byl vyhlášen právě na 17. října a to překvapivě v Praze, kde se koná mezinárodní kongres dětských urologů. „Do Prahy přijelo více než 1100 dětských urologů z 68 zemí celého světa, uvedl prezident kongresu docent Radim Kočvara z dětského oddělení Urologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Hlavním organizátorem odborné akce je Evropská společnost pro dětskou urologii (ESPU). Náplní vědeckého programu jsou onemocnění ledvin, močových cest a pohlavního ústrojí u dětí a dospívajících. Vrcholem kongresu pak je společné setkání zaměřené na funkční poruchy močení se zvláštním důrazem na nejčastější problém – na noční pomočování.

„Tato porucha významně zhoršuje kvalitu života nejen dětí, ale i celé rodiny, a neměla by být přehlížena. Dlouhotrvající noční pomočování představuje psychickou a sociálně-ekonomickou zátěž, která může někdy vyústit až v psychiatrické problémy. Smyslem vyhlášení Světového dne pomočování je dát na vědomí široké veřejnosti a rodičům, že porucha může být účinně léčena,“ popisuje docent Kočvara. Podle britské neziskové organizace ERIC The Children´s Continence Charity trpí jen na britských ostrovech nočním pomočováním půl milionu dětí. Jedná se přitom o poruchu vedoucí k pocitům studu a bohužel i sociální izolaci, kdy se nemocné děti vyhýbají kontaktům se svými vrstevníky. Noční pomočování navíc negativně ovlivňuje sebevědomí dítěte, jeho školní výkon i celkovou emoční pohodu. I když jsou důsledky tohoto problému dobře popsané, bohužel se mu stále věnuje málo pozornosti.

Mezi časté mýty patří například to, že noční pomočování je pouze psychický problém a lze jej tedy řešit pevnou vůlí. Přitom jde o geneticky podmíněné onemocnění. Pokud se vyskytuje u dítěte, pak u přibližně 70 % případů je postižen také další člen rodiny. V případě, že nočním pomočováním trpěla matka dítěte, je u dítěte 7x vyšší pravděpodobnost, že onemocní také. Zatím ale nebyl identifikován specifický gen, který by způsoboval toto onemocnění, byť probíhá výzkum této problematiky. K nejčastějším příčinám, které se mohou objevovat současně, patří zvýšená produkce moči během noci a snížená kapacita močového měchýře.

Trestat děti je nesmysl

„Noční pomočování má významný vliv na životy dětí a jejich rodin. Děti mohou mít pocity viny a cítí se trapně. Mohou mít nízké sebevědomí a zdráhat se přespat u kamarádů nebo odjet na školní výlet,“ přibližuje lékařka Barbara Steele, která působí v Sheffield’s Children’s Hospital a současně je jednou z odborných poradců organizace ERIC. Podle ní dochází k situacím, kdy rodiče své děti, které trpí pomočováním, obviňují, trestají je za jejich domnělou neschopnost a tím v nich vyvolávají ještě silnější pocity viny. Přitom noční pomočování není nic, co by bylo možné ovlivnit vůlí, ani se nejedná o projev „zlobení“. Trestat za něj dítě je tedy naprostý nesmysl, který vede pouze ke zhoršení psychického stavu dítěte. „Světový den pomočování je skvělou iniciativou a já jsem nadšená z toho, že se na ní můžu podílet. Věřím, že povede k většímu pochopení tohoto problému a zajistí více dětem léčbu, kterou potřebují,“ dodává lékařka.

Podle odborné společnosti International Consultation on Incontinence (ICI) se za noční pomočování považuje únik moči ve spánku u dětí starších pěti let, který je častější než dvakrát měsíčně. Porucha se může projevit špatným prospíváním ve škole nebo problémy v kontaktu s vrstevníky. „Je zapotřebí, aby dítě, rodič i lékař o tom byli schopni beze strachu a studu diskutovat. Kvůli podceňování problematiky se často nedostane pacientovi potřebné léčby. Právě lékař by však měl být tím, kdo bude rodiče motivovat o obtížích hovořit a včas je řešit,“ připomíná dětský urolog Marcel Drlík, který působí na dětském oddělení Urologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Bohužel často dochází k situaci, kdy rodiče nechápou, co je vlastně příčinou problému a svými negativními reakcemi zhoršují již tak nepříznivý psychický stav svého dítěte. „Je důležité zvýšit povědomí o tom, že noční pomočování není chybou dítěte, ale jde o běžný stav, který lze léčit,“ upozorňuje pediatr Chinnaiah Yemula, který působí na pediatrické klinice v britském Bedfordu. Podle něj spojení neziskové organizace, zdravotnických profesionálů a rodičů může pozitivně ovlivnit mnoho dětských životů. „Věřím, že zvýšení povědomí o tomto problému povede ke změně postojů mnoha lidí a povzbudí k včasnému vyhledání lékařské pomoci,“ dodává odborník, který je přesvědčen, že návrat úsměvu na tvář dítěte, jenž trpělo nočním pomočováním je jedním z nejsilnější zážitků v jeho práci.

Pomočování se dá dobře léčit

Noční pomočování se skutečně dá dobře léčit, aniž by bylo nutné absolvovat náročnou léčbu, což ostatně platí o celém problému dětské inkontinence. „Je-li to možné, snažíme se dětskou inkontinenci řešit neinvazivní cestou. Téměř polovině dětských pacientů pomůže pouhá úprava režimu – problém inkontinence je u dětí často navozen nedostatečným pitím během dne a následným doháněním vpodvečer. U drtivé většiny dětských pacientů se nám daří inkontinenci úplně vyléčit nebo alespoň zmírnit na sociálně únosnou úroveň,“ doplňuje dětský urolog Zdeněk Dítě z Urologické kliniky 1. LF UK a VFN. Urologické vyšetření na specializovaném pracovišti také pomůže odhalit další možné problémy a nabídnout odpovídající léčbu. Jednou z častých příčin inkontinence, která se netýká jen nočního pomočování, může být nerovnoměrné dozrávání reflexů ovládající dolní močové cesty, popřípadě neurogenních postižení. Závažnější formy dysfunkce ohrožují své nositele nejen inkontinencí, ale i rizikem ztráty funkce ledvin, močových kamenů a podobně.

Ludmila Hamplová

 

Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě

Křišťálová lupa zde.   kl-hlasovani-button-88x31-1