Vesměs pochvalnou reakci sklidilo včera na sněmovním zdravotnickém výboru ministerstvo zdravotnictví za návrh úhradové vyhlášky pro rok 2016. Bylo to poprvé, co se současný výbor v diskusi úhradovou vyhláškou zabýval. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) při té příležitosti rozhodně odmítl středeční návrh krizového štábu, aby se část peněz z rezervních fondů pojišťoven věnovala českým nemocnicím. Debatu pak vyvolal také návrh aktualizovaného seznamu výkonů, konkrétně výše ohodnocení protonové terapie. Tu za odborníky zkritizoval místopředseda Společnosti radiační onkologie, biologie a fyziky Pavel Šlampa.
Pošlete nám ještě tři miliardy korun a bude jak na zvýšení platů zdravotníků, tak na udržení kvality péče, vzkázal předevčírem vládě krizový štáb. V dopise premiérovi i místopředsedům vlády přitom navrhl, že by finance šlo vzít z 18 miliard rezerv, kterými disponovaly na konci srpna zdravotní pojišťovny (více jsme psali zde). Nápad se ovšem nesetkal s odezvou ani ze strany ministerstva, ani ze strany vedení zdravotnického výboru.
„Mohl bych vám tu rozdat stanovisko AČMN před rokem, kde se říkalo, že když dáme tři procenta a pryč koeficient přechodu pojištěnců, tak bude na pětiprocentní nárůst platů. Dali jsme pryč koeficient, jsou tam tři procenta, a je to zase málo. Teď to zase nestačí na rozvoj. Víc prostě nemáme. Prý nemáme naplňovat rezervní fondy a vyrabovat pojišťovny – pod to se ale já nepodepíšu,“ reaguje ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). „Jsem rád, že to tu zaznělo,“ dodává šéf zdravotního výboru Rostislav Vyzula (ANO).
Štáb si přitom nejvíce stěžoval na situaci v následné péči, kde už letos nebylo na navyšování platů a situace se údajně s návrhem úhradové vyhlášky pro příští rok nijak nezlepší. Podle náměstka pro zdravotní péči Toma Philippa (KDU-ČSL) ale dostane segment přidáno zhruba čtyři procenta – paušál je stanoven na 103 procent letošního roku, navíc dojde ke zvýšení minimálních úhrad za lůžkoden, protože každá pojišťovna měla úhradu nastavenu jinak. „Snažíme se dát nějakou minimální úroveň, na kterou musí být nasmlouváno. Jestliže se tedy zdravotnické zařízení nacházelo pod touto úrovní, bude mít nárok na vyšší úhradu. Nejsou tam navíc oproti akutní péči nastaveny limity a platba jde za lůžkodnem, jinak řečeno za pacientem,“ vysvětluje Philipp.
Novinky v seznamu výkonů za 150 milionů
Zdravotnický výbor se včera zabýval také aktualizací seznamu výkonů. „Vyhláška pro letošní rok zavádí 33 nových výkonů projednaných pracovní skupinou, 58 jich pak bylo vyřazeno jako obsoletní. Byl upraven signální kód upravující poplatek za pohotovostní službu, aby odpovídal legislativě, a byly odstraněny některé technické nesrovnalosti ve výkonech. Dále byla zařazena nová odbornost Přeprava pacientů neodkladné péče a byla provedena aktualizace některých výkonů v angiologii, foniatrii a fyzioterapii. Byly také zavedeny dva nové výkony v protonové terapii. Předpokládané náklady těchto změn jsou 150 milionů korun,“ shrnuje novinky Tom Philipp.
V seznamu je nově protonová terapie po kraniospinální ose a mimo ni. Výkony jsou v konečné ceně 27 297, respektive 38 996 korun, a jejich čas je stanoven na 28, respektive 40 minut na frakci. Omezení indikací protonové léčby jsou již podle náměstka dány novelou zákona 48/1997, kde je stanovena nutnost indikace komplexním onkologickým centrem a schválení revizním lékařem zdravotní pojišťovny.
„Kalkulace každého výkonu se dělá na hodnotu jedné koruny a pak se z hlediska dalšího vývoje třeba ze strany pojišťovny nebo úhradových vyhlášek dostane jinam,“ říká ministr Němeček. Jenže to se nezdá odborníkům. „Když jsme před dvěma lety žádali o schválení nových výkonů pro radiochirurgii, tak nám nebyla nabídnuta koruna – rovnou nám bylo dáno 65 haléřů,“ oponuje profesor Pavel Šlampa.
Dvojí metr na proton a foton
Problém pak odborníci mají také se stanovením časové náročnosti výkonu. „Naše společnost se přiklání k času dvacet minut za jedno ozáření. Chtěl bych upozornit, že tato doba byla domluvena také na jednání pracovní skupiny na ministerstvu. Doba přitom vycházela z reálných dat a zjištění, jak dlouho trvá terapie protonem na jiných evropských pracovištích. Radioterapie se dává ve více dávkách, zhruba třicetkrát. Pokud je frakce za zhruba 30 tisíc, vynásobte si to dvaceti a budete mít 600 tisíc. Když ale čas prodloužíme z dvaceti na 28 minut, celková částka za pacienta se zvýší o 200 až 250 tisíc,“ zdůrazňuje profesor Šlampa.
„Jde o kvalifikovaný odhad. Snažili jsme se od oborníků napříč Evropou sehnat jasné číslo, které by řeklo, zda jde o deset minut či dvě hodiny. Kdybychom se zeptali právníků protonového centra, tak snesou hromy blesky na moji hlavu s tím, že jsme to podcenili a čas by měl být podstatně delší. Vyšli jsme tedy jak z názorů odborné společnosti, tak z Evropy, protonového centra a dalších. Došli jsme k tomu, že tato úhrada je spravedlivá,“ reaguje náměstek Philipp.
Jenže podle odborné společnosti ministerstvo používá u protonu a fotonu dvojí měřítko. „Protonové centrum na pracovní skupině těch osm minut zdůvodňovalo, že tato činnost spočívá v přípravě pacienta na ozařování, tedy snímkování, fixaci a podobně. Tyto úkony ale jsou v seznamu výkonů pro fotonovou terapii a jsou prováděny stejnými přístroji. Kontrola se navíc při fotonové terapii provádí na CT, zatímco protonové centrum má jen rentgen. Najednou za oněch osm minut to, co mají „fotonáři“ placeno asi deseti tisíci korun, má protonové centrum dvacetkrát více než klasická terapie. Přitom zdůrazňuji, že fotonová terapie je stejně účinná jako protonová a stejné jsou i vedlejší účinky,“ uzavírá Pavel Šlampa.
Michaela Koubová
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
