Tisíce lidí nakažených nemocemi, jako je žloutenka typu A, úplavice či stafylokoková enterotoxikóza. Takový může být podle ministerstva zdravotnictví dopad novely zákona o potravinách, který má nyní posoudit legislativní rada vlády. Ministerstvo zemědělství se v ní snaží převést kontrolu nad stravovacími zařízeními z hygieny na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Podle zdravotnických odborů jsou přitom důvody novelizace ryze politické a změna žádná pozitiva nepřinese.
„Ministerstvo zdravotnictví vyslovilo zásadní nesouhlas s touto novelou zákona o potravinách. Ubývá epidemií, kde zdrojem je personál nebo člověk. Je to důsledek komplexního hygienického dozoru, který je v zařízeních prováděn. Děláme ho ve stravovacích zařízeních všeho typu, a to nejenom v době epidemie, ale průběžně,“ zdůraznil na včerejší tiskové konferenci hlavní hygienik Vladimír Valenta.
Příkladem budiž epidemie stafylokokové enterotoxkózy, k níž došlo loni v květnu v Jihočeském kraji. Nákaze při ní bylo exponováno 153 lidí, z nichž 54 onemocnělo a 15 bylo hospitalizováno (z toho 14 dětí). Při rozborech hygienici zjistili, že k infekci došlo prostřednictvím těstovinového salátu, který připravovala (a kontaminovala) kuchařka s hnisavým puchýřem na ruce. Řadě podobných případů ovšem hygienici dokážou zabránit. Při kontrolování provozoven společného stravování totiž mohou na místě provést vyšetření zaměstnanců včetně mikrobiologických stěrů či nahlédnutí do zdravotnické dokumentace. Ve výsledku při kontrole zdravotní způsobilosti vyřadí z pracovní činnosti každý rok zhruba dva tisíce lidí, kteří jsou potenciálním zdrojem onemocnění. „Tím zabráníme tisícům dalších onemocnění,“ dodává Valenta.
Mohlo by vás zajímat
Inspektor SZPI nemá přístup do zdravotnické dokumentace
Potravinové právo (dané zákonem o potravinách a nařízením Evropského parlamentu a Rady 852/2004) přitom popisuje požadavky, které musí být ze strany zaměstnanců ve stravovacích službách naplněny např. co se týče osobní hygieny a zdravotní způsobilosti. Je tedy jasně dáno, jakými onemocněními nesmějí trpět (jde o nemoci, které se mohou přenést potravinami, dále infikovaná poranění, kožní infekce, vředy nebo průjmy) a že nesmějí být ve styku s infekcí. Právě na kontrolu dodržování těchto pravidel se zaměřují hygienici, přičemž převod dozoru na SZPI by se prakticky rovnal jeho zrušení. Inspektoři SZPI totiž nejsou lékaři, tudíž těžko vyhodnotí zdravotní rizika a provedou vyšetření, navíc nemohou nahlížet do zdravotnické dokumentace.
„Jsme schopni před vznikem epidemie eliminovat zdroje nákazy. To je jednou z podstat našeho dozoru a není to schopný dělat nikdo jiný. Nemůže to provádět SZPI a nemůže to být ani nahrazeno pouhou povinností zaměstnanců, že musí nahlásit provozovateli, že jsou nemocní a přestanou pracovat. To musí být kontrolováno. Novela zákona o potravinách to ale nebere v potaz a omezuje státní zdravotní dozor pouze na školská a sociální zařízení společného stravování. Ve všech ostatních zařízeních bychom tento typ dozoru nemohli provádět a prevence by byla výrazně omezena. My bychom pak řešili až epidemie, což už je pozdě,“ zdůrazňuje hlavní hygienik.
Podle Valenty je největší preventivní efekt u nemocí, kde je zdrojem nákazy člověk a přes potraviny se choroba přenáší na dalšího vnímavého jedince. V potravinářství se ale přenášejí také antropozoonózy, kde je primárním zdrojem zvíře. Jde o salmonelózy a další choroby, jejichž počty se sice daří snižovat, ale už ne tak výrazně. Pro jejich eliminaci je třeba řádný dozor v prvovýrobě, aby se tyto potraviny do zařízeních společného stravování nedostaly. „Tady vidím dominantní roli orgánů ministerstva zemědělství, na kterou by se měly soustředit,“ podtrhuje Valenta.
Stánky s občerstvením i restaurace bez zdravotnického dozoru
A jak novelu obhajuje ministerstvo zemědělství? „Cílem není změna ani odebrání státního zdravotního dozoru, včetně kontroly zdravotního stavu pracovníků. Tato kompetence plně spadá do působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví a není ani nemůže být předmětem výše uvedené novely zákona o potravinách,“ tvrdí ministr zemědělství Marian Jurečka. Samo ministerstvo zemědělství ale v tiskové zprávě píše, že návrh má za cíl kontrolu potravin jako celek, kromě stanovených konkrétních výjimek, zařadit do své kompetence pod Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci a Státní veterinární správu.
„Kromě zvýšení ochrany spotřebitele významně klesne zátěž velké části maloobchodníků včetně zařízení společného stravování. Většina, zhruba 99 000 provozoven maloobchodu, totiž bude pod dohledem jediného dozorového orgánu ve vztahu k potravinám. Cíle bude dosaženo přesunem kompetencí pod MZe při kontrole stravování například typu restaurace, ubytovací služby, služby cestovního ruchu, úseky s občerstvením v maloobchodě a stánky s občerstvením, v jehož rámci jsou uváděny na trh potraviny přímo spotřebiteli bez zvláštního režimu nebo požadavků, které by vyžadovaly dozor ministerstva zdravotnictví, resp. orgánů ochrany veřejného zdraví. Přínosem pro provozovatele stravovacích služeb bude zejména pouze jeden hlavní orgán dozoru. Přínosem pro spotřebitele bude přehledný systém dozoru nad potravinami. V žádném případě se kvůli navrženým změnám nezvýší rizika nárůstu počtu onemocnění z potravy,“ píše v tiskové zprávě mluvčí ministerstva Hynek Jordán.
Trochu paradoxní přitom je, že když se o opatření ministerstvo pokoušelo v minulosti, vyjádřila se proti němu také Asociace hotelů a restaurací ČR. „Ministerstvo zdravotnictví prostřednictvím hygienické služby vykonává dozor na základě odborných znalostí problematiky veřejného stravování a jedná se o organizačně již zavedený systém řešený na okresních úrovních. Naproti tomu krajsky organizovaná SZPI nemá dle dostupných informací dostatečnou kapacitu ani odborný personál pro tuto činnost. Hygienická služba má vybudovaný fungující informační systém zajišťující akceschopnost v případě epidemií a dalších krizových situací. Systém je založen na vyhodnocování zdravotních rizik, ke kterému mají orgány ministerstva zdravotnictví odborné kompetence. Systém je navíc funkční. Případná změna kompetencí by znamenala spíše zvýšení finančního zatížení státu a v konečné fázi také podnikatelů,“ napsala ve stanovisku na začátku roku 2013 AHR ČR.
Zemědělství se odvolává na programové prohlášení vlády
Proti novele se zásadně staví i odbory. „Inspektoři ministerstva zemědělství kontrolují hlavně to, jestli je v jednotlivých provozovnách čisto, jestli tam není myší trus a švábi. Nekontrolují ale to, co mohou dělat jen odborně vzdělaní zaměstnanci. Udivuje nás, že za posledních pět let je to už třetí pokus o převedení kompetencí z orgánu ochrany veřejného zdraví na orgány spadající pod ministerstvo zemědělství. Absolutně to nechápeme. Nechápali jsme ani odkaz v důvodové zprávě, kde se píše, že změna má proběhnout, protože je uvedena v programovém prohlášení české vlády. Tato námitka je ale poměrně lichá, protože v programovém prohlášení se česká vláda zavazuje, že se bude snažit zamezit klamavému jednání pro spotřebitele a udržet vysokou kvalitu. Určitě se tam ale nehovoří o tom, že by odborné činnosti, což určitě ochrana veřejného zdraví je, měly být někomu odnímány a převáděny jinam (doslova se v programovém prohlášení vlády píše: Vláda se zaměří na zvýšení ochrany spotřebitelů a bezpečnosti potravin v České republice prostřednictvím efektivního dozoru nad trhem s potravinami s primárním cílem zamezit klamavým praktikám. Vláda zavede přísná pravidla pro obchodní řetězce, aby došlo ke zlepšení kvality prodávaných potravin a vytvoření většího prostoru pro kvalitní české potraviny. Vláda bude usilovat o zvyšování povědomí spotřebitelů o kvalitativních parametrech produkce, včetně jejího původu, pozn. red.),“ domnívá se šéfka zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníková s tím, že pro zachování současného stavu se vyjádřili i poslanci sněmovního zdravotnického výboru (více jsme psali zde).
Aby toho nebylo málo, opětovné návrhy ministerstva zemědělství rozzlobily i ČLS JEP a její odborné společnosti. „Stanovisko ČLS JEP jsem poslal začátkem srpna. Tato věc je naprosto jasná a z dopisu ji vystihuje jedna věta: Zdravotnický aspekt kvality potravin je klíčový pro prevenci celé řady onemocnění. Z tohoto hlediska si nedovedu představit, že by činnost odešla z resortu zdravotnictví. Z hlediska České lékařské společnosti tak musíme návrh zákona tak, jak je koncipován, zcela zásadně odmítnout,“ říká předseda ČLS JEP Štěpán Svačina.
„Už to, že na této tiskové konferenci je přítomen předseda ČLS JEP a zástupci tří odborných lékařských společností, dokladuje, jak je zdravotnická veřejnost znepokojena a zděšena návrhem ministerstva zemědělství. Ten by nepřinesl žádná pozitiva, pouze by přispěl ke zhoršení ochrany veřejného zdraví a akceschopnosti hygienické služby. Pokud by byl přijat, tak by hygienická služba řešila jen krizové situace, a to bez dostatečných znalostí, které by měla z běžného dozoru,“ doplňuje Pavel Dlouhý ze Společnosti hygieny a komunitní medicíny ČLS JEP (stanovisko k návrhu, na němž se společnost usnesla už v roce 2012, najdete zde).
Odborné argumenty se neberou vážně
„Výbor naší společnosti nechápe, proč nám opakovaně přichází na stůl k vyjádření něco, k čemu jsme dali vyjádření před řadou let. Byly to odborné argumenty a nechce se nám věřit, že se neberou vážně. Ochrana veřejného zdraví má předně klást důraz na prevenci, nikoliv na inspekci,“ uvádí předsedkyně Společnosti pro mikrobiologii a epidemiologii ČLS JEP Pavla Křížová. „U infekčního lékařství je nejdůležitější rychlost – rychlost validního rozhodnutí, způsobu izolace a léčby, abychom zabránili šíření infekcí v komunitě a epidemii. Tam je naše vazba na orgány ochrany veřejného zdraví naprosto pevná a její porušení bych považovala za velmi vážnou záležitost,“ dodává Hana Roháčová ze Společnosti infekčního lékařství.
Navzdory tomu, že ministerstvo zdravotnictví i odborné lékařské společnosti opakovaně překládají argumenty, proč převod kompetencí není dobrý nápad, trvá zemědělství na svém.
„Jednání s ministerstvem zemědělství proběhlo v rámci meziresortního řízení. Pokusili jsme se vysvětlit naše argumenty, ale jsou to ty samé argumenty, které říkáme opakovaně těm samým lidem. Nevím, kde je chyba,“ nechápe hlavní hygienik. „Argumentace z ministerstva zemědělství byly pouze politické – je to v programovém prohlášení, tak to prostě uděláme. Když se argumentovalo odbornými stanovisky, nezaznívala na ně žádná odpověď a vypořádání. Tato záležitost je odborná, a jestli se má řešit, zda bude naplněn nějaký politický bod programu, který tam byl zanesen bůh ví kým a bůh ví s jakým úmyslem, anebo jestli se má řešit ochrana veřejného zdraví milionů lidí, měla by zvítězit odborná stránka,“ uzavírá Žitníková.
Michaela Koubová
