„Uplynul rok od tragédie ve Žďáru nad Sázavou a já chci ujistit veřejnost, že nezůstáváme lhostejní a faktickými kroky se snažíme o změnu systému ochrany obyvatel před možným nebezpečím, které mohou znamenat psychicky narušení jedinci. Konkrétně jde z naší strany v tuto chvíli o tři opatření. Úhradová vyhláška pro rok 2016 je změněna tak, aby sejmula z lékařů pečujících o pacienty se soudně nařízenou ochrannou léčbou zátěž v podobě obav z přečerpání limitů zdravotních pojišťoven. Dále změnou zákona o specifických zdravotních službách chceme zajistit, aby lékaři povinně hlásili policii, a nejen soudům, jako tomu bylo doposud, pokud se psychicky nemocný pacient nedostaví k nařízené léčbě. Povinnost nahlásit tento fakt nejpozději do 24 hodin policii přinese nepochybně zvýšení ochrany obyvatel. Dlouhodobě pak pracujeme na reformě psychiatrické péče, která v podobě Center duševního zdraví přenese léčbu blíže pacientům, do terénu,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Konkrétní podoba úpravy úhradové vyhlášky, která ruší regulaci na medikamenty pacientů se soudně nařízenou ochrannou léčbou je následující: Do maximální úhrady podle bodu 6.10 se nezahrne úhrada za zvlášť účtované léčivé přípravky a zvlášť účtovaný materiál v odbornosti 305, 306, 308 nebo 309 podle seznamu výkonů poskytnuté v souvislosti s péčí o osoby, jimž bylo soudem nařízeno ochranné léčení. Regulační omezení podle bodů 2.2 a 2.3 se u poskytovatelů poskytujících hrazené služby v odbornosti 305, 306, 308 nebo 309 podle seznamu výkonů nepoužijí, pokud k překročení průměrných úhrad podle bodů 2.2 a 2.3 došlo v souvislosti s péčí o osoby, jimž bylo soudem nařízeno ochranné léčení.
Novela zákona o specifických zdravotních službách, přinášející povinnost poskytovatelům zdravotní péče ohlásit nepřítomnost pacienta nejen soudům, ale i policii, je momentálně před mezirezortním připomínkovým řízením, a to v tomto znění:
Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody je povinen oznámit soudu, který ochranné léčení nařídil, že
a) nemůže zajistit přijetí pacienta do ochranného léčení z důvodu uvedeného v § 84 odst. 2; součástí tohoto oznámení je odůvodnění odmítnutí přijetí pacienta a sdělení předpokládaného termínu jeho možného přijetí,
b) pacient, kterému bylo nařízeno ochranné léčení vykonávané formou
1/ lůžkové nebo ambulantní péče, v termínu stanoveném soudem nenastoupil k výkonu ochranného léčení,
2/ lůžkové péče, se svémocně ze zdravotnického zařízení vzdálil,
3/ ambulantní péče, se nedostavuje k lékařským prohlídkám ve stanoveném termínu,
c) pacient byl na základě náhlé změny zdravotního stavu, která nesouvisí s ochranným léčením vykonávaným formou lůžkové péče, přeložen na jiné pracoviště poskytovatele vykonávajícího ochranné léčení nebo do zdravotnického zařízení jiného poskytovatele; byl-li pacientovi ustanoven soudem opatrovník, poskytovatel mu tuto skutečnost rovněž oznámí.
2) Poskytovatel zajišťující ochranné léčení mimo výkon trestu odnětí svobody je rovněž povinen oznámit skutečnosti podle odstavce 2 písm. b) Policii České republiky. Důvodem je, že je jedině v kompetenci Policie ČR zabezpečit výše uvedeného pacienta, případně zahájit trestní řízení pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.
TK MZ
