V příštím roce bude novelizováno pět zdravotnických zákonů, například o zdravotních službách nebo o léčivech. Vznikne i jeden zcela nový zákon, který upraví vzdělávání a podmínky pro výkon zdravotnického povolání u nelékařských pracovníků a tak nahradí stávající zákon č. 96/2004. Vyplývá to z podkladů pro plán legislativních prací vlády, které vypracovalo ministerstvo zdravotnictví. To počítá s přijetím všech navrhovaných zákonů v příštím roce a nabytím jejich účinnosti v průběhu roku 2017.
Kromě normy pro nelékařské zdravotnické obory, by nemělo u ostatních zákonů dojít k rozsáhlým změnám. Dva zákony se musí dát do souladu s evropskými směrnicemi a u jednoho se udělá jenom malá technická úprava. Avšak pokaždé, když se znovu otvírá nějaký zákon, prochází kolečkem připomínek a projednávání v parlamentu, může dojít prakticky k jakékoliv jeho změně.
Mohlo by vás zajímat
Nelékařská povolání čekají zásadní změny
Stávající zákon o nelékařských povoláních (96/2004 o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání…) vyvolává v praxi problémy. Nelékařských povolání je příliš mnoho, což vede k zmatkům v kompetencích. Nejasnosti panují i v odborném dohledu a registraci pracovníků.
Ministerstvo zvažovalo, zda novelizovat stávající, nebo napsat nový zákon. „Zákon byl již několikrát novelizován (8krát) a s ohledem na tyto novelizace se stal pro praxi příliš složitým a nepřehledným a neodpovídá již současným potřebám; dílčí novelizace by znamenala faktické přepracování většiny ustanovení zákona,“ zdůvodňuje ministerstvo, proč se rozhodlo napsat nový zákon.
Navrhovaný zákon bude řešit zejména tyto okruhy:
– institut přiznávání způsobilosti k výkonu povolání,
– akreditace vzdělávacích subjektů, včetně akreditačních komisí, a registrace zdravotnických povolání,
– výkon povolání zdravotnického pracovníka a jiného odborného pracovníka; bude zrušen institut odborného dohledu a zaveden institut odborného vedení (bez vazby na osvědčení k samostatnému výkonu povolání a registraci zdravotnického pracovníka); institut přímého vedení bude zachován pro vymezené účely (např. výkon klinické výuky, odborné praxe).
– celoživotní vzdělávání a kontrola jeho uskutečňování; stanoví se například minimální roční rozsah profesního celoživotního vzdělávání, které je pracovník povinen absolvovat a zaměstnavatel povinen umožnit.
– struktura zdravotnických povolání a povolání jiných odborných pracovníků; z důvodu zjednodušení se zamýšlí změnit některé názvy „nelékařských povolání“, zrušit některá povolání (např. dezinfektora) a ukončit vzdělávání v několika zdravotnických oborech a odstranit duplicity vzdělávání.
Příprava zákona už vlastně začala. Ministerstvo uvádí, že byla vytvořena pracovní komise pro transformaci nelékařských zdravotnických povolání v České republice, proběhla zasedání u „kulatých stolů“ se zástupci odborných společností, vzdělávatelů a zástupců managementu poskytovatelů zdravotních služeb. Opakovaně bylo jednáno se zástupci ministerstev školství a práce i se zástupci krajů. Předběžný návrh zákona byl předložen i veřejně odborné veřejnosti prostřednictvím webu k vyjádření a podání návrhů a připomínek, které prý byly v návrhu zákona zohledněny. Od září 2015 byla ustanovena pracovní komise pro nelékařská zdravotnická povolání.
Zákon má být poslán do vnějšího připomínkového řízení příští rok v lednu, do vlády v dubnu a účinnost by měl nabýt v dalším roce 2017 v září.
Pojištění: automatické navyšování plateb státu
Novela zákon 592/1992, o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, má jediný cíl – zavést automatické navyšování plateb státu za své pojištěnce. Stání pojištěnci (děti, důchodci, ženy na MD, vojáci, nezaměstnaní a další) dnes představují nějakých 60 procent všech pojištěnců,
Ministerstvo zdravotnictví očekává, že by pravidelné zvyšování platby za státní pojištěnce zatížilo státní pokladnu jednotkami miliard korun ročně. V současnosti musí ke každému navýšení zasednout vláda a handrkovat se o konkrétní částku a vydat rozhodnutí formou svého nařízení.
Nové automatické řešení by mělo podle ministerstva zohlednit především:
– růst hrubého domácího produktu (HDP); výše platby za státní pojištěnce by měla narůstat alespoň stejně jako HDP,
– vývoj odvodu pojistného u ostatních skupin (zaměstnanci, OSVČ, osoby bez zdanitelných příjmů) tak, aby nedocházelo k dalšímu nárůstu rozdílu mezi státními pojištěnci a těmito skupinami,
– postupné přibližování výdajů státu na zdravotnictví alespoň na průměr evropských zemí v OECD (v poměru k HDP),
– zajištění anticyklického charakteru platby za státní pojištěnce; platba pojistného státu je nižší v době konjunktury (více odvádí ekonomicky činné skupiny obyvatel) a naopak se zvyšuje v době recese.
V tuto chvíli ale zřejmě není jasné, jaký bude vybrán konkrétní mechanismus navyšování plateb za státní pojištěnce. V úvahu přichází čtyři varianty:
1. vazba na všeobecný vyměřovací základ stanovený vyhláškou MPSV pro účely důchodového pojištění upravený přepočítacím koeficientem
2. vazba na průměrnou mzdu podle ČSÚ
3. pravidelný administrativně stanovený růst
4. pravidelný administrativně stanovený růst zohledňující aktuální ekonomickou situaci státu (zavedení tzv. „váhy státního pojištěnce“).
Z dosavadních vyjádření se zdá, že je preferována varianta první. Avšak v materiál pro vládu zatím ministerstvo zdravotnictví žádnou preferenci jedné varianty neuvádí.
Do připomínkového řízení by šel zákon v lednu 2016, v srpnu by jej pak dostala vláda a účinnosti by nabyl v lednu 2017
Do zdravotních služeb přibydou osvětové služby
Poměrně „mladý“ zákon 372/2011 Sb., o zdravotních službách bude upraven a doplněn na základě zkušeností s jeho více než tříletou aplikační praxí. Ministerstvo není v tomto ohledu více sdílné. Konkretizuje však tři oblasti, které určitě upraví:
– do zákona promítne závěry vyplývající z Akčního plánu zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb,
– stanoví podmínky, včetně povolení, pro poskytování zdravotních služeb v rámci tzv. „osvětových akcí“. Tyto akce zajišťují poskytovatelé zdravotních služeb prostřednictvím k tomu způsobilých zdravotnických pracovníků mimo prostory zdravotnických zařízen; jde například o možnost odběrů periferní krve pro potřeby měření hladiny cukru v krvi,
– vymezí povinnost lékaře hlásit odpovědným dozorujícím orgánům zjištěné známky špatného zacházení s osobami omezenými na osobní svobod (navazuje na usnesení vlády č. 609ze dne 29. července 2015, kterým bylo uloženo v souladu se standardy Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání tuto povinnost zakotvit).
Zákon má být poslán do vnějšího připomínkového řízení příští rok v únoru, do vlády v červnu a účinnost by měl nabýt v dalším roce 2017 v červenci.
Tkáně, buňky a transplantace – soulad se směrnicí EU
Zákon 296/2008, o zajištění jakosti a bezpečnosti lidských tkání a buněk určených k použití u člověka a zákon 285/2002, o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů (transplantační zákon) budou upraveny tak, aby implementovaly směrnicemi Evropské komise 2015/565 a 2015/566.
V případě tkání a buněk budou stanoveny postupy pro ověřování rovnocenných jakostních a bezpečnostních norem pro jejich dovoz a vývoz. Bude zaveden jednotný evropský kód, který usnadní zajištění sledovatelnosti lidských tkání a buněk od dárce k příjemci a naopak. Na zákon pak bude navazovat novelizace vyhlášky č. 422/2008, která stanoví bližší podrobnosti, včetně rozsahu údajů uváděných v hlášení o nežádoucích účincích a reakcích.
Transplantační zákon bude doplněn o postupy, které zajistí ochranu zdraví Evropanů při dovozu tkání a buněk ze třetích zemí. Dále bude upravena možnost odběrů orgánů od žijících dárců, složení etické komise a upřesněny některé ohlašovací povinnosti, pojmy a evidence. Změněna bude i navazující vyhláška č. 114/2013, o o zdravotní způsobilosti dárce tkání a orgánů pro účely transplantací.
Oba zákony se objeví už letos v listopadu v připomínkovém řízení, do vlády půjdou příští rok v březnu a v účinnost nabydou v dubnu 2017.
Pouze technická novela u léčiv
U zákona 378/2007, o léčivech se předpokládá pouze drobná technická novela. Na základě připomínky ministerstva vnitra bylo shledáno, že je zákon o léčivech třeba uvést do souladu se správním řádem. Zákon půjde do připomínkového řízení i do vlády až v druhé polovině příštího roku. Účinný bude od července 2017.
-cik-
Zaujal vás náš článek? Budeme rádi, když dáte svůj hlas Zdravotnickému deníku v anketě
