Úspory ve výši 1,6 miliardy korun za rok a půl se podařilo dosáhnout ministerstvu zdravotnictví a jeho přímo řízeným organizacím díky vypisování veřejných zakázek. Finance, které se tak povedlo nemocnicím ušetřit mimo jiné díky elektronickým aukcím a pozitivním listům, tak mohou jít buď do péče o pacienty v daném zařízení, nebo na navýšení platů personálu.

 

„Celkem proběhlo v období od ledna 2014 do června 2016 osm tisíc veřejných zakázek, což je samo o sobě zajímavé číslo, protože zrealizovat veřejnou zakázku dle zákona zadávání veřejných zakázek není vůbec jednoduché. Těchto osm tisíc zakázek ušetřilo zdravotnictví celkem 1,6 miliardy korun. Máme přitom strategii, jak se mají nemocnice v těchto záležitostech chovat – mají povinnost zveřejňovat všechna výběrová řízení nad půl milionu korun, kde je to možné, preferovat elektronické aukce, a reportovat sponzoring firem, které by se mohly dostat do střetu zájmů. Cena zakázek pak musí tvořit minimálně 70 procent hodnotících kritérií,“ přibližuje ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Celkově se tak za rok a půl povedlo snížit cenu zakázek z předpokládaných 13,4 miliard korun na 11,8 miliardy, došlo tedy k dvanáctiprocentní úspoře. Denně je přitom průměrně realizováno zhruba 14 veřejných zakázek. „U řady nakupovaných komodit jde už o několikáté přesoutěžení, takže potenciál pro další úspory je značně snížen,“ připomíná náměstek pro přímo řízené organizace Petr Landa.

Mohlo by vás zajímat

Ministerstvu jako centrálnímu zadavateli se pak také povedl centralizovaný nákup energií pro celý resort na Českomoravské komunitní burze Kladno. Pro rok 2016 se tak podařilo srazit cenu o sto milionů korun – z původních 530 milionů na 430 milionů. „To je dobré i pro všechna zúčastněná zařízení, protože mnohá menší by sama o sobě neměla šanci dosáhnout tak dobrých efektů,“ dodává Němeček.

Pro léky se centralizovaný nákup na ministerstvu příliš nehodí

Ministerstvo má přitom stanovený okruh komodit, které by se měly nakupovat formou centrálních nákupů. V současnosti se tak připravuje např. nákup automobilů nebo mobilních služeb. „Padá někdy otázka, zda by touto formou neměly být nakupovány i běžné komodity v podobě zdravotního materiálu či léků. Naše zkušenost je ale taková, že u některých komodit to nemá smysl. Je totiž potřeba si uvědomit, že i když našich přímo řízených organizací není ani dvacet a z hlediska počtu nemocnic tak činí jen asi 17 procent, z hlediska objemu poskytované péče zastávají zhruba 50 procent celkové zdravotní péče. Ve chvíli, kdy se monopolizuje dodávka takovéhoto objemu trhu, naráží se na bariéry centralizovaného nakupování se všemi souvisejícími riziky. Při vazbě na jednoho dodavatele pak můžou hrozit výpadky dodávek, a když vytvoříme monopol, bude tu prostor pro růst cen. Proto je potřeba postupovat uvážlivě a my řadu těchto aktivit necháváme na přímo řízených organizacích,“ podotýká náměstek Landa s tím, že ovšem centrální nákupy ani v této oblasti zcela nevylučuje. „Pravděpodobně se k tomu časem také dostaneme. Jednu takovou zakázku jsme zkoušeli, ale narazili jsme na úskalí, kdy se pak neúspěšní dodavatelé odvolávají a skončí to někde na ÚHOS. Postup je tedy složitý a úplně nevede k cíli, takže se chceme soustředit na komodity, které jsou pro nás smysluplné, a ke zbytku se dostaneme,“ dodává Landa.

Jaká v současnosti platí pravidla pro nákupy v nemocnicích? Povinnosti jsou stanoveny zákonem o veřejných zakázkách, který se vztahuje na všechny přímo řízené organizace. Stanovuje přitom povinnost realizovat všechny dodávky služeb nad dva miliony korun (u stavebních prací jde o šest milionů) formou veřejných zakázek, přičemž na dodržování pravidel dohlíží ÚHOS a finanční úřad. Ještě přísněji pak oblast ošetřuje protikorupční strategie vydaná příkazem ministra. Ta mimo bodů uvedených ministrem Němečkem udává povinnost vypisovat veřejné zakázky u všech nákupů nad 500 tisíc korun a také zveřejňovat smlouvy s hodnotou tuto částku převyšující. Ve většině přímo řízených organizací pak platí navíc vnitřní předpisy, které hranici snižují na 50 tisíc korun.

Na Homolce nově šetří i na účetnictví

Ještě dále šla Nemocnice Na Homolce, jejíž nové vedení od letoška vypisuje veřejné zakázky na každý nákup přes 40 tisíc korun. Využívá k tomu elektronický nástroj Tendermarket pro menší zakázky, Tenderarena pro větší zakázky a Dynamický nákupní systém pro IT. Od loňského ledna do letošního září přitom nemocnice uskutečnila 1483 zakázek s očekávanou hodnotou 667,8 milionu korun, přičemž nakonec se podařilo ceny srazit na 553,6 milionu korun – celkově tak došlo k 17procentní úspoře.

„Na Homolce probíhají změny, co se týče účetních a ekonomických služeb, které jsme realizovali tento rok. Do letošního roku byly tyto služby nakupovány od dceřiné společnosti Holte s.r.o., kde bylo měsíčně placeno 3,3 miliony, což dělalo téměř 40 milionů ročně. Od 1. 4. zajišťujeme tyto služby interně nákladem milion za měsíc, tedy s úsporou 2,3 milionu. Letos za devět měsíců tak na těchto službách ušetříme 20,7 milionu korun a za kalendářní rok to bude 27,6 milionu korun,“ přibližuje ředitel Homolky Ivan Oliva.

Smlouvy i dokumentaci zakázek si přitom každý může dohledat u přímo řízených organizací na internetu. „U všech tendrů, ať už probíhají elektronickou formou nebo zadáváním velkého či podlimitního rozsahu, jsou k dohledání na webu zadavatele všechny zadávací dokumentace a uzavřené smlouvy. Jen v Nemocnici Na Bulovce jsme za rok a půl realizovali téměř 500 výběrových řízení v nejrůznějších formách, přičemž jsme uspořili 46 milionů korun, což je z celkového objemu 17 procent,“ říká ředitelka Bulovky Andrea Vrbovská.

Ta zároveň připomíná obtížnost zadávání takových zakázek. „Dělají to lidé, kteří své práci rozumí, věnují se jí, ale musím říct, že ve státním sektoru nejsou adekvátně zaplaceni. Příprava navíc vyžaduje velmi dobrou zadávací dokumentaci, tedy nejen spolupráci obchodního a právního oddělení, ale i celého zdravotnického personálu. V 70 procentech se tyto zakázky týkají služeb, kvality a poskytování péče,“ doplňuje Vrbovská.

Peníze do investic nebo platů

Podle ředitele FN Plzeň Václava Šimánka přitom v plzeňské nemocnici tvoří 30 procent nákladů léky a speciální zdravotnické materiály. „Naše nemocnice má vytvořeny pozitivní listy, které jsou upravovány dle výsledků výběrového řízení. Máme také aplikaci, díky níž pozitivní listy vidí i jednotlivá oddělení a ví tak, které schválené komodity smí objednávat. Teď připravujeme další aplikaci, aby věděli, kdy se blíží k limitu na dané období,“ vysvětluje ředitel Šimánek.

V Plzni využívají veřejných zakázek systematicky už od roku 2005, od roku 2011 pak plošně dělají také elektronické aukce. Těch bylo dosud provedeno 155 v objemu přes dvě miliardy korun, přičemž úspora se pohybuje okolo 12 procent. Celkem bylo za poslední rok a půl v Plzni realizováno 203 veřejných zakázek s úsporou 313 milionů korun. Na léky se přitom v té době vypisovalo 39 výběrových řízení s úsporou devět procent a na speciální zdravotnické prostředky 22 řízení s téměř 15procentní úsporou.

A kam ušetřené v nemocnicích putují? „Jsou to peníze investiční, takže je pak nemocnice schopna realizovat více investic, nakoupit více přístrojů, pomoci většímu počtu pacientů, nebo to jde z provozních nákladů, a pak je zase možnost vyléčit více pacientů kvalitními prostředky. Anebo – což je velká výzva pro naše nemocnice – lépe odměnit zdravotnický i nezdravotnický personál,“ uzavírá ministr Němeček.

Michaela Koubová