Absolutní nezodpovědnost politiků, kteří nerozumí společenským procesům, návrat ke kolektivismu a aparátnictví. I taková hodnocení zákona o trestní odpovědnosti právnických osob padla na čtvrteční konferenci vydavatelství Media Network, pod které spadá i Zdravotnický deník. Přinášíme článek kolegů z České justice, protože se trestní odpovědnost firem týká i zdravotnictví.
Jak ochránit právnickou osobu? To bylo téma panelové diskuse za účasti renomovaných právníků Tomáše Sokola, Tomáše Gřivny, Lukáše Trojana a Miroslava Jansty. Výsledek musel být po jejich debatě účastníkům semináře zřejmý: právnickou osobu spolehlivě ochránit nelze. O tom, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob představuje problém, pak svědčily i další diskuze v jednom ze sálů Obecního domu v Praze. Konference se zúčastnilo více než sto lidí
Existuje nějaká prevence, jak zamezit, aby se právnická osoba – ať už je to podnikatelská firma nebo jiná právnická osoba, stala terčem trestního stíhání? Podle Tomáše Sokola je zkušeností stále ještě málo a otázkou je, jak a zda různé kodexy a compliance programy mohou působit na orgány činné v trestním řízení. Z jeho praxe však vyplývá, že mnoho vedoucích pracovníků se nedokáže zamyslet, co konkrétně jejich firmě hrozí a nemají cílený compliance program. Například u firem, kde hrozí u zaměstnanců korupce nebo porušení hospodářské soutěže, by kodex obhajobě pomohl. Pokud je jednání přičítáno vedení právnické osoby, nelze s tím nic dělat, uvedl Tomáš Sokol. Někteří zaměstnanci se chovají ambiciózně a jejich jednání je příliš agresivní například v případě uzavírání obchodních kontraktů. V takových situacích je prevenční a detekční složka důležitá.
Mohlo by vás zajímat
Zkušenost Tomáš Sokola doplnil Lukáš Trojan případem právnické osoby, jejíž jeden člen představenstva se dopustil zkreslování hospodářského výsledku, a to kvůli bonusovému programu dané firmy, když si chtěl zvýšit vlastní hodnocení. Firma na to sama přišla, učinila opatření a dokonce záležitost oznámila na tiskové konferenci, takže se hned našly osoby, které začaly rozesílat trestní oznámení. „Chodili jsme na policii vysvětlovat, že tato právnická osoba byla naopak poškozena,“ uvedl příklad Lukáš Trojan. „My máme klienta, který je současně trestně stíhaný i poškozený, a nikdo si s tím neví rady, odpověděl mu Tomáš Sokol s tím, že nějaký samočisticí rozumný mechanismus neexistuje.
Místo Okresního výboru KSČ zničí firmu státní zástupce
To ve svém příspěvku potvrdil Tomáš Gřivna, když popsal, jak dojde ve skutečnosti ke zničení firmy ještě než případ dospěje před soud: Při zahájení konkrétního trestního stíhání právnické osoby byly současně zajištěny finanční prostředky na účtu. V důsledku toho banka firmě nechce půjčit, což je horší, než kdyby se v budoucnosti zjistilo, že firma trestný čin nespáchala. Klient připravoval přeměnu, což nyní není možné. Firma je ochromena a možná se konce trestního stíhání ani nedočká, uvedl Tomáš Gřivna.
Konkrétní zkušenosti tří advokátů pak shrnul Miroslav Jansta, který se podle svých slov podílel na tvorbě legislativy 90. let, kdy po pádu kolektivistického komunismu všichni usilovali o to, aby zákony byly postaveny na individuální odpovědnosti. „Proto jsem zásadně proti tomuto zákonu, opravdu zásadně. Je to absolutní nezodpovědnost politiků, kteří nerozumí společenským procesům. My jsme v 90. letech budovali individuální odpovědnost a takovýto zákon nikdy neměl vzniknout. Bylo vneseno politikum tam, kam nepatří. Místo Okresního výboru KSČ nastupují státní zástupci, kteří tu firmu zničí. Je to šlápnutí vedle a jsem z toho rozčarován,“ uvedl Miroslav Jansta k zákonu o trestní odpovědnosti firem.
Lukáš Trojan: Nemějte na vrátnici vedoucího!
Že jde o absurdní zákon, dokázal pak svým vstupem Lukáš Trojan, když odpovídal na otázku, jak by se zákon měl novelizovat a řekl, že by mělo dojít k úpravě odpovědnosti. V současnosti pokud se trestného činu dopustí vedoucí pracovník firmy, jde odpovědnost za firmou. „Proto svým klientům radím: nemějte na vrátnici vedoucího. Pokud máte garážmistra, už jde odpovědnost za právnickou osobou,“ uvedl Lukáš Trojan.
Ke compliance programu v souvislosti se zaměstnanci se pak vrátil Tomáš Sokol: Jedna věc je mít compliance program, ale pak ještě zbývá přesvědčit orgány činné v trestním řízení, že právnická osoba učinila vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, citoval znění zákona Tomáš Sokol. Jsem pro etické kodexy, ale není to vakcinace před trestním stíháním, upozornil.
Od individuálního zavinění odvozovat zavinění právnickou osobou! Jak toto mohli zákonodárci dopustit? Ani v 80. letech se takto kolektivisticky neuvažovalo, uvedl Miroslav Jansta, podle kterého se však tohoto zákona už nezbavíme, protože politici mají strach s ním cokoli udělat. Podniky zde budou řídit aparáty, řekl Miroslav Jansta, podle kterého je dikce zákona typická pro rozhodování aparátů.
Podle Tomáše Sokola stačí k trestnímu stíhání právnické osoby jeden jediný zmanipulovaný policista, jemuž stačí nakukat, že nějaká obchodní společnost se nechovala, jak měla, zvláště když policisté ani státní zástupci nikdy v žádné firmě nepracovali, nemají žádnou zkušenost, jaké procesy v právnické osobě probíhají a co je možné a co nikoli. Podle Miroslava Jansty jedinou možností, jak tomuto zamezit, je zákon zrušit. „Stačí přijmout moderní trestní řád, namísto abychom osm let řešili zákon o státním zastupitelství, který nic neřeší. Politici však nemají odvahu,“ zopakoval Miroslav Jansta.
Novelu předkládala Helena Válková
V následujícím bloku se pak přítomní dozvěděli, kdo a proč navrhl novelu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, která je nyní v poslanecké sněmovně. K autorství se v rámci debaty přihlásila bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), která v debatě vystoupila spolu s předsedou ústavně-právního výboru Jeronýmem Tejcem (ČSSD) a členy výboru poslanci Markem Bendou (ODS), Janem Chvojkou (ČSSD) a Martinem Plíškem (TOP 09).
Předložením novely zákona o trestné odpovědnosti právnických osob, která negativně vymezuje, kterých trestných činů se firmy dopustit nemohou, přičemž všech ostatních trestných činů se dopustit mohou, chtěla Helena Válková podle svých slov zamezit příliš častým novelizacím tohoto zákona a zaplevelení zákona poslaneckými návrhy. Ve stávajícím zákoně podle ní chyběly některé trestné činy, kterých by se firmy mohly dopustit a také poslanci dostávali podněty proti firmám od občanů. „Napadlo mě změnit pozitivní výčet za negativní, že je možné obrátit ten part,“ řekla Helena Válková.
Profesor Pavel Šámal ji prý upozornil, že může narazit na odpor lidí a představitelé firem se budou cítit ohroženi tím, že dojde ke kriminalizaci firem. Postupně pak exministryně při debatě s představiteli firem a jejich profesními komorami pochopila, že bude lepší „nejít hlavou proti zdi“ a tím pádem rezignovat na negativní výčet. Na ministerstvu pak připravovala změnu zákona tak, aby se doplnily některé chybějící trestné činy a udělaly změny, které vyplynuly z aplikace zákona, avšak na dokončení těchto prací již neměla čas. Ve funkci jí nahradil její bývalý první náměstek a stávající ministr Pelikán.
Podle předsedy ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu Jeronýma Tejce se novela předmětného zákona nachází v současnosti ve stádiu projednávání. Dokud ji ústavně-právní výbor neprojedná, nebude moci být zařazena na plénum. Chceme najít verzi, která bude mít šanci projít i nejen hlasy koalice. Postupujeme tak, jak chceme postupovat i do budoucna: nejsme hlasovací automat a nebudeme přebírat odpovědnost za špatné návrhy, řekl Jeroným Tejc k novele zákona.
Konferenci pořádalo dne 8. října 2015 vydavatelství Media Network, které vydává tituly Česká justice, Zdravotnický deník a Ekonomický deník.
-ire-, Foto: Tomáš Cikrt
