Žloutenka A na vzestupu, stát hradí očkování blízkým kontaktům nakažených
Ministerstvo zdravotnictví hradí očkování proti virové žloutence A lidem, kteří byli v blízkém kontaktu s nakaženými. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová v reakci na epidemie “nemoci špinavých rukou” v Karlovarském kraji a zvýšený výskyt v krajích Libereckém a Ústeckém. Připomněla, že nejdůležitějším preventivním opatřením vedle očkování je dodržování základních zásad osobní hygieny.
“Nejvyšší nemocnost dlouhodobě přetrvává v Karlovarském kraji, kde bylo od začátku roku k 16. říjnu hlášeno 233 případů, z nich téměř třetina byla aktivně vyhledána. Dosažená nemocnost je 77,9 případu na 100.000 obyvatel,” upřesnila mluvčí.
Trend je podle ní pro Karlovarský kraj neobvyklý, v minulosti byly hlášeny jen ojedinělé případy, zhruba do deseti ročně. “Nepříznivá epidemiologická situace přetrvává v kraji od loňského září,” dodala.
Mohlo by vás zajímat
Vyšší nemocnost, než je k danému datu průměr ČR 5,08 případu na 100.000 obyvatel, hlásí na stejný počet obyvatel také kraje Liberecký (7,75 případu) a Ústecký (5,46 případu). Naopak nulová nemocnost je na Vysočině. “V ohniscích nákaz je prováděno na základě epidemiologického šetření orgánů ochrany veřejného zdraví u vytipovaných kontaktů s nemocnými očkování proti žloutence A, které je hrazeno z prostředků ministerstva zdravotnictví,” shrnula mluvčí.
V Karlovarském kraji zaznamenali hygienici jen v září devět nákaz žloutenkou A. V minulých letech bývalo maximálně deset případů za rok. Od loňského září v kraji onemocnělo 256 lidí, některé školy zavedly kvůli nákaze zvláštní opatření. Například 2. základní škola v Chodově na Sokolovsku, kde se nakazil jeden deváťák, nechala dezinfikovat třídy a žáci z jeho třídy mají přidělenou třídu s vlastním záchodem.
V Libereckém kraji je nejvíc případů hlášeno v Jablonci nad Nisou, kde se od poloviny srpna nakazilo 32 lidí, dalších šest případů evidují hygienici v sousedním Liberci. Za loňský rok bylo v kraji odhaleno 26 případů žloutenky A, na Jablonecku jediný. Hygienici proto hodnotí situaci jako epidemický výskyt, zatím marně pátrají po původci onemocnění. Soudí, že jím mohla být potravina, která se dostala mezi lidi.
Podle dat Státního zdravotního ústavu přibylo letos oproti loňsku případů žloutenky A v celé zemi. Zvýšený výskyt je u všech typů, vedle A také E, která se přenáší stejně jako A orálně-fekální cestou, a žloutenek B a C, jež se přenášejí krví.
Žloutenka A se přenáší dotekem, kontaminovanou vodou, potravinami a znečištěnými předměty. Projeví se dva až sedm týdnů od nákazy. Jde o onemocnění jater, pacient má zažívací potíže, může mít také příznaky podobné chřipce či nervové potíže. U dospělých se častěji než u dětí projeví nemoc žlutým zabarvením kůže a očního bělma.
Ochrana po očkování nastupuje už dva týdny po první dávce. Proti žloutence B jsou děti očkovány v hexavakcíně, proti žloutence C očkování neexistuje.
-čtk-
Tomáš Cikrt
