Můžete jí nenávidět, stejně jako ji považovat za největší vynález v dějinách lidstva. Jisté je jen jedno, bez nějaké metody antikoncepce se neobejdete. Ten hlavní důvod, proč máte sex, totiž není zplodit dítě, ale dopřát si rozkoš a potěšení, a tak předstírat, že je antikoncepce vlastně zbytečná, není na místě. „Sex máme jednoduše proto, že nás baví, nikoliv, že se chceme rozmnožovat, a tak potřebujeme účinnou antikoncepci,“ konstatuje britský gynekolog Ali Kubba, který působí v nemocnici London Bridge Hospital a specializuje se právě na problematiku antikoncepce. Téma antikoncepce bylo jednou z oblastí, na kterou se zaměřil 11. kongres Evropské společnosti pro gynekologii, který proběhl v Praze. Přednesené příspěvky ukázaly, kudy půjde další vývoj v oblasti antikoncepci a jaké ještě nedávno futuristické nápady se stávají realitou.
Podle Kubby už dávno neplatí, že stačí nabídnout antikoncepci, která „jen“ zabrání početí. K důležitým vlastnostem vhodné antikoncepce patří její dostupnost, přijatelná cena, jednoduchost používání, ale také to, zda nabízí „něco navíc“. „Jsou zde ženy, které požadují od antikoncepce další benefity, ať už je zvládnutí jejich akné, vyřešení anemie nebo lepší kontrola nad menstruačním cyklem. Vedle toho, zde máme ženy se specifickými potřebami, ať již to jsou mladé dívky, ženy starší čtyřiceti let nebo také obézní ženy,“ vysvětluje. Také je třeba brát v úvahu, že existují ženy, kterým současná nabídka antikoncepce nevyhovuje, ať už kvůli vedlejším účinkům, nebo možným kontraindikacím. I ty ale potřebují spolehlivou antikoncepci.
Mužská antikoncepce pro svobodnou volbu páru
Mohlo by vás zajímat
Takřka samozřejmým požadavkem na antikoncepci je pak to, aby odpovídala životnímu stylu uživatelů, tedy jak žen, tak mužů. Nejde přitom jen o počet sexuálních partnerů a skutečnost, že proti předchozím generacím se chováme promiskuitněji. Jak ukazuje například výzkum britského sexuálního chování Sex uncovered, měla čtyřiadvacetiletá žena v roce 1967 v průměru 1,67 sexuálního partnera. O dvacet let později to bylo již 3,72 sexuálního partnera a v roce 2010 dokonce 5,65 sexuálního partnera. Více než 40 % žen pak někdy zažilo sexuální vztah na jednu noc. Zcela zásadní pro účinnost antikoncepce je přitom náročnost jejího používání. Platí zde přímá úměra, čím méně často musí být konkrétní antikoncepce používána, tím je spolehlivější. Týká se to například kombinované hormonální antikoncepce, která je teoreticky velmi spolehlivá, ale při jejím typickém použití její spolehlivost klesá, jednoduše proto, že ženy zapomínají pilulky užívat či například zvrací nebo berou léky ovlivňující její účinek.
Ochota užívat antikoncepci pravidelně ale není problémem pouze žen, týká se i mužů a to včetně metod, které jsou nyní ve vývoji. „V roce 2015, tedy 55 let po uvedení hormonální antikoncepce, nastal čas nabídnout mužskou antikoncepci,“ je přesvědčený francouzský gynekolog David Serfaty, prezident Société Française de Gynécologie, který působí na lékařské fakultě pařížské univerzity Lariboisière-Saint-Louis a současně je spoluzakladatelem European Society of contraception. Mužská antikoncepce by měla na trh přijít už jen proto, aby páry získaly více možností jak řešit otázku zabránění početí a mohly se při této volbě cítit více svobodně. Podle něj nyní probíhá výzkum zhruba 15 antikoncepčních metod pro muže, a to jak hormonálních, tak nehormonálních. Všechny tyto metody jsou přitom vratné, tedy po skončení jejich užívání se mužovi plodnost opět vrací. „Větší výzvou než vyvinout účinnou mužskou antikoncepci je však naučit muže, aby tuto antikoncepci používali,“ dodává.
Před klinickými zkouškami je například preparát Vasalgel, což je polymerový gel určený ke vstříknutí do chámovodu, kde zablokuje průchod spermií do ejakulátu. Ve vývoji je také RISUG, neboli vratná kontrolovaná inhibice spermií (Reversible inhibition of sperm under guidance), což je také polymer fungující na podobném principu jako Vasalgel. Vzniká také mužská hormonální antikoncepce ve formě gelu, který se bude aplikovat na kůži. Ta obsahuje testosteron a nestoron, syntetický progestin a měla by bránit vzniku spermatu. Ve Velké Británii pak vzniká antikoncepce na bázi fenoxybenzaminu a thioridazinu, která by měla zastavit svalové kontrakce v chámovodu a tedy zajistit, že nedojde k ejakulaci. V Izraeli je prováděn výzkum látky blokující reprodukční schopnosti spermií, aniž by měla vliv na chuť k sexu. „Myši se k sobě chovaly hezky, měly chuť k jídlu i k sexu,“ uvedl profesor Haim Breitbart z univerzity v izraelském Bar Ilan pro magazín Popular Science. Podle něj je ale nyní jen malá šance na to, že by se látka vyvíjela dále jako mužská antikoncepce.
Hormonální antikoncepce není jen jedna
Antikoncepční pilulka jako dnes jedna z nejpoužívanějších metod antikoncepce je na světě již 55 let, během kterých prošla mnoha zásadními změnami. Není jen jedna, ale naopak se jedná o mnoho desítek různých preparátů, jenž se od sebe navzájem liší a to nejen obsahem hormonů, ale i tím, pro jaké ženy jsou určeny. Novinkou je například nízkodávková hormonální antikoncepce LoLo, která zkracuje pauzu, kdy žena neužívá hormony na pouhé dva dny, což v průměru zkrátilo krvácení o dva dny. Zatím je dostupná pouze v Kanadě. Další novinkou je pak Seasonique, která umožňuje ženám „menstruovat“ pouze jednou za čtvrt roku, aniž by docházelo k výrazným hormonálním výkyvům. Ta je již na trhu v několika evropských zemích. Na své uplatnění na poli hormonální antikoncepce zatím čeká nový hormon esterol E4, což je endogenní estrogen produkovaný v játrech lidského plodu během nitroděložního vývoje. „Jde o estrogen se speciálním profilem, který má budoucnost nejen v antikoncepci a to například pro ženy, které prodělaly rakovinu prsu, ale i jako substituční terapie během klimakteria,“ přibližuje David Serfaty s tím, že ale zatím nebyly publikované studie o antikoncepci s jeho obsahem.
Jenže dříve velmi pilulka žádaná pilulka vnímaná jako nástroj emancipace ženy čelí problémům, které zásadně ovlivňují ochotu ženské populace ji užívat. Na vině je strach z toho, že hormonální antikoncepce způsobuje vznik krevních sraženin, které mohou vést k vážným zdravotním problémům nebo dokonce smrti ženy. To se skutečně může stát, avšak u žen, u kterých se potká více rizikových faktorů, jako je například kouření, vysoký krevní tlak nebo genetické predispozice. „Když mi moje dcera oznámí, že je těhotná, tak jí neřeknu, jak je to strašné, protože určitě zemře v důsledku žilní trombózy. U hormonální antikoncepce ale přesně takto uvažujeme, byť pravděpodobnost vzniku trombu je mnohonásobně nižší než v těhotenství,“ upozorňuje Ali Kubba.
Pokles užívání hormonální antikoncepce má i důsledky, o kterých se obvykle nemluví. „Důsledkem skandálu, který se rozpoutal kolem hormonální antikoncepce a jejích domnělých vedlejších účinků je fakt, že mezi lety 2012 až 2013 poklesl počet žen užívajících hormonální antikoncepci z 53,5 % na 50,1 %. To ale vedlo k tomu, že během jednoho roku vzrostl počet interrupcí o 10 tisíc,“ popisuje David Serfaty, prezident Société Française de Gynécologie. Podle rakouského výzkumu provedeného na více než 5 tisíc ženách, které absolvovaly interrupci na vídeňské klinice Gynmed Clinic, jsou právě ženy, které nepoužívají žádnou antikoncepci, případně kondom, ty, které žádají provedení interrupce nejčastěji. Po tomto zákroku se jejich přístup k antikoncepci radikálně mění a volí nejčastěji antikoncepční pilulky nebo nitroděložní tělísko.
Ovládejte si antikoncepci na dálku
Jako z futuristického románu pak působí další z vyvíjených antikoncepčních metod a to mikročip, který bude možné ovládat na dálku, a tak si jednoduše určit dobu, po kterou má antikoncepce fungovat. Vzniká v USA a mohl být implantován pod kůži, třeba v oblasti hýždí nebo paže. Čip obsahuje zásobu syntetického hormonu levenogestrelu a to až na 16 let. Současná dlouhodobá antikoncepce v podobě hormonálního nitroděložního tělíska Mirena s obsahem stejného hormonu je schopná nabídnout zabránění početí po dobu 5 let. Mikročip si přitom může žena ovládat sama, a tak jednoduše „zapnout“ a „vypnout“ dobu, kdy chce být chráněna antikoncepcí. Na financování vývoje mikročipu se podílí mimo jiné i filantrop Bill Gates. V příštím roce by mělo být zahájeno jeho preklinické testování. „Největším úskalí této antikoncepční metody není její účinnost, ale ochota či spíše neochota žen si nechat do děla implantovat mikročip,“ upozorňuje gynekolog Christian Fiala, který působí na lékařské univerzitě Karolinska Institutet ve švédském Stockholmu, a ve Vídni založil a vede Museum für Verhütung und Schwangerschaftsabbruch, tedy muzeum věnované problematice antikoncepce a potratů. Obavy společnosti ale provází antikoncepci téměř od jejího počátku. „Mikročip by dal ženám ještě větší svobodu a nezávislost a to i na lékařích, protože by několik let nepotřebovaly ani jednu návštěvu v ordinaci kvůli antikoncepci,“ dodává britský expert na antikoncepci Ali Kabba.
Dalším zajímavým trendem ve vývoji antikoncepce jsou pak nová nitroděložní tělíska, jejichž největším přínosem je dlouhodobé a bezpečné užívání a to i pro ženy, které nemohou nebo nechtějí užívat hormonální antikoncepci v tabletách. Vzniká například nitroděložní „kulička“, což je tělísko složené z několika malých měděných částí (již je dostupné v Rakousku a v Izraeli). Vyvíjí se také hormonální transdermální spreje nebo gely, nebo nové depotní formy hormonální antikoncepce. „V Africe jsou depotní injekce jasnou volbou antikoncepce pro polovinu žen, i proto je třeba je zdokonalovat,“ přibližuje Kabba s tím, že nové preparáty umožňují jednodušší aplikaci, u které není třeba lékař, ale žena si je aplikuje sama. Antikoncepční účinek injekce pak přetrvává půl roku.
Úspěch pak mají před sebou antikoncepční podkožní implantáty a to díky své dlouhodobému působení, které nemůže být nijak ovlivněno chybou ženy. Různé podkožní implantáty by pak mohly být zavedené na několik let, obvykle se jejich účinnost pohybuje mezi dvěma až pěti lety. Ve vývoji je i bio-degradabilní podkožní implantát, který by se sám během let sám v těle rozložil a vstřebal, čímž by odpadla nutnost jeho vyjmutí.
Je tak jen otázkou času, kdy budou dostupné i další antikoncepční metody, a to jak pro ženy, tak pro muže. Je pak věcí každého páru, pro jakou antikoncepci se rozhodne. „To hlavní, co od antikoncepce stále chceme je ale to, aby nám umožnila, aby každé dítě bylo chtěné a vítané,“ uzavírá Kabba.
Ludmila Hamplová
Foto: archiv
Video: OCON Medical
