V sobotu 31. října tomu bylo právě 10 let, co byla bariatrickou operací žaludku pomocí zařízení Da Vinci 1200 v Nemocnici Na Homolce zahájena zcela nová etapa rozvoje chirurgie v naší zemi, etapa roboticky asistované chirurgie. Naše cévní chirurgy pod vedením Petra Štádlera vynesly robotické operace v průběhu několika následujících let až do světové špičky v oboru. Při této příležitosti přinášíme tiskovou zprávu Nemocnice Na Homolce, která připomíná nejdůležitější okamžiky.

 

Mezi sedmi pracovišti, kterým se od roku 2005 podařilo robota získat, má Nemocnice na Homolce skutečně výjimečné postavení. Je to nejen kvůli tomu, že byla první, ale hlavně proto, že sehrála průkopnickou roli v oblasti robotických operací cév, a to v globálním měřítku. Cévní oddělení Nemocnice Na Homolce, které nemá na celém světě konkurenci, pokud jde množství a spektrum provedených robotických operací cév, z nichž mnohé se odehrály ve světové premiéře, se stalo unikátním mezinárodním školicím centrem v oboru.

„Do oblasti cévní chirurgie přinesla robotická technologie opravdu zásadní změnu. Díky ní bylo možné překonat některé technické potíže spojené laparoskopií a vypořádat se tak zejména časovou náročností laparoskopických zákroků, což u operací cév představuje skutečně problém. Dalo by se tedy říct, že miniinvazivní chirurgii, která je jednoznačným trendem ve všech současných chirurgických oborech, v mém oboru umožnil právě robot Da Vinci,“ hodnotí význam robotické metody prof. MUDr. Petr Štádler, Ph.D., primář Oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce.

Mohlo by vás zajímat

Homolka krok před ostatními

Petr Štádler získal náskok v robotické cévní chirurgii díky tomu, že měl zkušenost s laparoskopií ze všeobecné chirurgie a že začal zkoušet laparoskopické operace cév ještě v době, kdy byla tato technika v kardiovaskulární oblasti mnohými považována za nepoužitelnou. „Laparoskopické zákroky jako miniinvazivní chirurgická technika se v kardiovaskulární chirurgii začaly používat mnohem později než v jiných oborech. Cévy se totiž musejí šít manuálně a dokázat to laparoskopicky je velmi obtížné,“ vysvětluje Štádler, který s tím přesto začal. Cévní laparoskopii se učil u profesora Diona v Kanadě. „Musím se přiznat, že jsem brzy začal mít pochybnosti, protože ty laparoskopické operace byly vyčerpávající a trvaly řadu hodin. Ale ve chvíli, kdy jsem jich měl za sebou asi šedesát, se objevil robot. Najednou jsem byl ve výhodě a mohl jsem naskočit do rozjetého vlaku. Díky cévní laparoskopii jsem byl na robota připraven.“

První robotickou operaci provedli cévní chirurgové na Homolce už v listopadu 2005. Jednalo se o bypass mezi pánevní a stehenní tepnou z důvodu aterosklerotického uzávěru pánevní tepny. Podle Štádlera při té operaci zjistili, že robot odbourává veškeré technické nedostatky laparoskopie, že se s ním například snadno dostanou na těžko přístupná místa, do kritických úhlů apod. Postupně krůček po krůčku přibírali čím dál obtížnější výkony. Dnes mají na svém kontě celkem 345 provedených robotických operací, z nichž více než devadesát procent tvoří výkony na aortách nebo pánevních tepnách a zbytek tvoří rozmanité operace, jako např. řešení výdutě slezinné či prsní tepny, rekonstrukce ledvinné tepny nebo různé druhy hybridních zákroků.

Svět se učil a učí u Petra Štádlera

Úspěchy cévních chirurgů z Homolky bez nadsázky pomohly odstartovat rozvoj cévní robotické chirurgie i jinde ve světě – ten v současnosti probíhá paralelně s rozvojem endovaskulárních metod (využívajících katétrů, balonků a speciálních protéz, tzv. stentgraftů). Tým Petra Štádlera provedl na vyžádání mnoho ukázkových operací na různých pracovištích v zahraničí (například v Soulu, Moskvě, Novosibirsku, Wroslawi nebo v New Delhi v Indii) a byl u zahajování provozu cévní robotické chirurgie ve Spojených státech i v dalších zemích. Může se pochlubit řadou unikátních operací, které byly provedeny zcela poprvé v globálním měřítku, řadou získaných ocenění (v roce 2008 v Soulu, 2009 v Šanghaji a v San Francisku, 2013 v Miami, 2014 v Las Vegas), pořádáním mezinárodních workshopů (za účasti například Rusů, Poláků, Slovinců, Angličanů, Francouzů, Američanů, Australanů či Jihokorejců) a rozsáhlou přednáškovou a publikační činností.

Budoucnost robotických operací je v rukou pojišťoven

Centrum robotické chirurgie na Homolce se nezaměřuje pouze na cévní chirurgii. Od svého vzniku v roce 2005 bylo využíváno i chirurgy z dalších oborů – kardiochirurgie, urologie, všeobecné chirurgie a gynekologie. Celkem se zde do dnešní doby uskutečnilo 1 275 robotických operací. Rozvoj centra, stejně jako rozvoj ostatních podobně zaměřených pracovišť u nás ale v současnosti naráží na jednu zásadní překážku – úhrady robotických výkonů a zařazení robotických operací do seznamu zdravotnických výkonů. Pojišťovny totiž zatím nejsou financování robotických operací příliš nakloněny a kvůli vyšší ceně se snaží počet robotických výkonů regulovat.

„Jsem přesvědčen o tom, že vyšší cena miniinvazivních robotických výkonů je kompenzována snížením nákladů, které vznikají při klasické operaci v důsledku nutného řešení pooperačních komplikací (např. kýly v jizvě), delšího pobytu na jednotce intenzivní péče, delší hospitalizace i delší rehabilitace a z toho vyplývající i podstatně delší pracovní neschopnosti,“ říká Štádler. V budoucnu by se podle něho pomocí robotů mohly častěji provádět hybridní výkony, tedy operace odstraňující dva i více různých zdravotních problémů najednou nebo kombinované výkony endovaskulární a robotické.

-TZ-