Když přišel v roce 2013 41letý muž nakažený HIV do nemocnice v kolumbijském Medellínu, lékaři si mysleli, že má rakovinu či infekci. Postupně se ale ukázalo, že to s jeho diagnózou nebude tak jednoduché. Jen pár dní předtím, než muž onemocnění podlehl, se ukázal skutečný původ choroby – a vyrazil lékařům dech. Tkáň z nádorů, které měl pacient v plicích, játrech a dalších částech těla, totiž nebyla lidská – patřila tasemnici. O nevídaném případu informovali lékaři v časopise New England Journal of Medicine.

 

Na světě je kolem 75 milionů lidí, kteří mají tasemnici dětskou (Hymenolepis nana). Tento parazit je mezi tasemnicemi atypický tím, že je schopný završit svůj životní cyklus v tenkém střevě člověka, aniž by potřeboval mezihostitele. Autoinfekce pak může u hostitele vést k vysokému zamoření parazity, a to hlavně tehdy, pokud má daný člověk narušenou imunitu. Obvykle je přitom tasemnicí postižen jen zažívací systém – parazit v tenkém střevě naklade vajíčka, ze kterých se ve střevních klcích stanou larvy. Ty jsou pak vyloučeny stolicí, přičemž se jimi člověk může opětovně sám nakazit.

Případy, kdy by se tasemnice dostala v lidském těle mimo zažívací systém, jsou vzácné. Tasemnicové nádory, které byly objeveny u muže z Kolumbie, jsou ovšem dosud prvním podobným zaznamenaným případem. Nešlo přitom o to, že by se larvy tasemnice dostaly do orgánů mimo trávicí systém a tam se vyvinuly, nýbrž o to, že buňky parazita zmutovaly a začaly se chovat jako nádor.

Mohlo by vás zajímat

„Zcela mimořádné je, že samostatné buňky parazita rostly podobně jako nádor a nevyvinuly se v dospělou tasemnici,“ uvedl pro BBC Mel Greaves, ředitel centra pro evoluci a rakovinu při Institutu pro výzkum rakoviny v Londýně.

Zmutované vajíčko

Příčinou neobvyklého vývoje buněk byl zřejmě pacientův oslabený imunitní systém nakažený virem HIV. Ve výsledku tak sice tkáň vypadala na první pohled jako běžný nádor, když se ale lékaři podívali blíže, zjistili, že se vůbec neskládá z lidských buněk. Jednotlivé nádory velké od několika milimetrů až po pět centimetrů sestávaly z desetkrát menších buněk, než jsou ty lidské.

„Množení buněk v hostiteli s potlačenou imunitou mohlo způsobit mutace, které se akumulovaly v kmenových buňkách Hymenolepis nana, což ve finále vedlo ke zhoubným změnám,“ popisuje v New England Journal of Medicine doktor Atis Muehlenbachs ze CDC a jeho kolegové. Zřejmě tedy nedošlo k tomu, že by tasemnice měla nádor, ale že vajíčko, které proniklo střevní sliznicí, zmutovalo a začalo se chovat neobvykle.

Poté, co pacient v lednu 2013 vyhledal pomoc odborníků kvůli horečce, závratím, kašli a několik měsíců trvající ztrátě hmotnosti, se kolumbijští lékaři obrátili s prosbou o konzultaci na americké CDC. Když ale doktor Atis Muehlenbachs viděl, jak malé jsou nádorové buňky, ani on si nevěděl rady. „Nedávalo to smysl,“ říká. Zvážil hned několik teorií – například že jde o scvrkávající se lidské nádorové buňky nebo dokonce o zcela novou infekci. Molekulární testování pak ale odhalilo, že nádorová DNA patří s největší pravděpodobností tasemnici.

„Byl to ten nejneobvyklejší případ. Způsobil mi řadu bezesných nocí. Bylo zřejmé, že je to rakovina nebo infekce. Jenže nám trvalo měsíce zjistit, která z nich to skutečně je, což je neobvyklé,“ podotýká Muehlenbachs.

V zemích třetího světa může být podobných případů víc

Bohužel už byl pacient ve chvíli, kdy lékaři zjistili podstatu jeho problému, příliš nemocný na to, aby podstoupil léčbu. Zemřel v květnu 2013, tři dny poté, co lékaři zjistili, že jeho nemoc způsobily tasemnicové nádory. Ačkoliv ale šlo o první podobný zdokumentovaný případ, zdaleka to neznamená, že parazitální rakovina nepostihla i jiné pacienty. Infekce HIV i nákaza tasemnicí jsou v zemích třetího světa časté, zato diagnostika bývá na horší úrovni. Mnoho takových případů proto mohlo projít, aniž by si jich někdo všiml.

„Zhoubná změna H. nana může být chybně diagnostikována jako lidská rakovina, a to zvláště v rozvojových zemích, kde jsou infekce tasemnicí i HIV rozšířené,“ píšou ve studii lékaři.

Jak ale případně takové pacienty léčit, není jasné. Podle prvních výzkumů to totiž vypadá, že klasická antiparazitální léčba nemusí být v tomto případě účinná. Lék albendazole dle předběžných dat z in vitro studií na kmenových buňkách tasemnic na rozdíl od dospělých organizmů nefunguje.

-mk-