Lidé s virem HIV se často setkávají s nerovným přístupem v práci i ve zdravotnictví. Kvůli jejich nákaze se jich někteří zaměstnavatelé snaží zbavit a někteří lékaři je nechtějí přijmout a ošetřit. U soudu se ale rozhodne bránit jen zlomek HIV pozitivních. ČTK to řekl právník poradny České společnosti AIDS pomoc Jakub Tomšej. Pražský soud nyní projednává žalobu bývalého policisty, který kvůli svému propuštění ze služby žádá po ministerstvu vnitra odškodné. Muž je přesvědčen o tom, že byl kvůli své HIV pozitivitě diskriminován. Ke stejnému závěru dospěl i bývalý ombudsman Pavel Varvařovský.

 

„Na poradnu se opakovaně obracejí HIV pozitivní, že se potkávají s diskriminací v práci. Šéf se dozví o jejich nákaze a chce se jich zbavit, hledají se pak zástupné důvody pro propuštění,“ popsal Tomšej. Podle něj lidé ale k soudu obvykle nejdou. Nechtějí totiž zveřejňovat své jméno a citlivé informace o svém zdravotním stavu.

Vir HIV přežívá v krvi, spermatu či slinách, do těla se dostává přes sliznici. Šíří se tak například při sexu. Letos do konce září lékaři evidovali 185 nových nakažených. Od počátku sledování za bezmála třicet let národní referenční laboratoř v ČR zaznamenala 2539 infikovaných. Nemoc AIDS se rozvinula u 445 pacientů, zemřelo 232 lidí. Díky novým lékům nakažení žijí déle a jejich život je kvalitnější.

Mohlo by vás zajímat

Česká společnost AIDS pomoc na svém webu popisuje vedle kauzy policisty i další případy. Jedním z nich je příběh dělníka ze severu Čech. Preventivní vyšetření u závodního lékaře u něj odhalilo vir HIV. Jednou na montážní cestě se v opilosti svěřil kolegům. Od té doby s ním nechtěli pracovat. Informační letáky o způsobu šíření nákazy, které rozdal zaměstnavatel, nepomohly. Muž pak spáchal sebevraždu. Případ vyšetřovala policie.

Další muž z Královéhradecka pracoval v prádelně. Jednu dobu měl vážnější zdravotní potíže, dohodl se proto se zaměstnavatelem na přerušení práce do uzdravení. Ve městě se mezitím rozšířila informace o tom, že je HIV pozitivní. Firma ho pak zpět nepřijala, jiní pracovníci se ho prý štítili. Musel se přestěhovat do většího města.

Lidé s virem HIV mívají podle poradny ale také problém najít lékaře. Někdy doktor řekne, že nemůže kvůli plné kapacitě přijímat nové pacienty. Ve skutečnosti ale dál nabírá. Jindy se to zdůvodní narušením hygienického prostředí v ambulanci. Někteří lékaři sice HIV pozitivního vezmou, pak jsou na něj ale tak nepříjemní, že raději sám odejde, popsal právník. Klienti poradny si podle něj stěžují i na přístup na pohotovosti.

Jednomu z HIV pozitivních pacientů z Ostravy, který měl horečku, se prý lékař pohotovosti odmítl podívat do krku a rovnou ho poslal do nemocnice. Jindy mu zubařka zas trhala zub na chodbě před ordinací, dezinfekce ambulance by prý byla časově náročná. Kolem chodili ostatní pacienti.

Podle Tomšeje nemají lidé s virem HIV ani šanci uzavřít životní pojištění. Přestože s moderními léky mohou žít do 70 či 80 let, k pojišťovacím produktům mají omezený přístup.

-čtk-