Nakolik obezita, kouření či vysoký krevní tlak souvisejí s výskytem kardiovaskulárních chorob, jak se u nás v posledních desetiletích daří zlepšovat prevenci či do jaké míry je účinná současná léčba. To jsou některé z věcí, které se snaží zjistit studie MONICA prováděná v Česku Centrem kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Nové kolo projektu odstartovalo včera na Litoměřicku a postupně bude v jeho rámci vyšetřeno kolem 3600 lidí z devíti okresů.
V Česku zabijí 43 procent mužů a 47 procent žen, což z nich činí nejčastější příčinu úmrtí. Onemocněním srdce a cév lze přitom předcházet už primární prevencí, tedy snahou o eliminaci rizikových faktorů, jako je kouření a obezita. Nakolik se to u nás daří, bude od tohoto týdne až do března 2018 zkoumat studie MONICA (MONItoring of trends and determinants in CArdiovascular disease).
„Studie MONICA byla zahájena v roce 1985 v 21 zemích pěti kontinentů jako epidemiologická studie s cílem dokumentovat vývoj nemocnosti a úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění, jejich vztah k rizikovým faktorům kardiovaskulárních chorob, kterými jsou zejména kouření, vysoký krevní tlak, porucha metabolismu tuků a cukrovka, a zjistit, jak je výskyt a průběh onemocnění srdce a cév ovlivňován prevencí a léčbou. Ve studii byly vyšetřovány reprezentativní vzorky populace v daném státě, studie byla v několikaletých intervalech opakována a vyhodnocována,“ uvádí profesorka Renata Cífková, vedoucí Centra kardiovaskulární prevence 1. LF UK a TN.
Mohlo by vás zajímat
Ačkoliv byla mezinárodní studie koordinovaná Světovou zdravotnickou organizací ve většině zemí ukončena v polovině devadesátých let, v Česku, kde se rychle měnila životospráva a výrazně klesala kardiovaskulární úmrtnost, pod názvem post-MONICA pokračovala. Probíhala tak i v letech 1997/1998, 2000/2001 a 2006-2008, přičemž projekt nyní podporuje Agentura pro zdravotnický výzkum ČR.
„Podařilo se tak získat velmi cenné údaje pro období, kdy se v České republice zmírnila některá srdečně-cévní rizika, například v důsledku pozitivních změn ve výživě – živočišné tuky byly nahrazovány rostlinnými, vzrostla celoroční spotřeba zeleniny a ovoce, nebo proto, že zejména vzdělanější vrstvy omezily kouření. Velké změny nastaly i v kardiologické péči. Byla zavedena řada nových léků a léčebných postupů, například angioplastiky. Dále se rozvíjela srdeční chirurgie, zlepšovala se léčba vysokého krevního tlaku, rozšiřovala léčba poruch metabolismu tuků a tak dále,“ vysvětluje profesorka Cífková.
Největší přínos pro pacienta
Jak bude právě startující studie probíhat? Podle mluvčího VZP Oldřicha Tichého zdravotní pojišťovna nejprve náhodně vybere pojištěnce ve věku 25 až 64 let, načež jim jménem Centra kardiovaskulární prevence pošle dopis.
„Preventivní vyšetření umožní zachytit osoby s vysokým rizikem srdečního infarktu a mozkové mrtvice. Účinnou léčbou je možné riziko srdečních a cévních onemocnění snížit. Proto je Vaše účast prospěšná především pro Vás. Kromě toho výsledky získané z těchto vyšetření poskytují zásadní informace o zdravotním stavu obyvatel, které jsou nutné pro rozhodování o rozvoji zdravotních služeb ČR,“ píše v dopise pojištěncům Renata Cífková s tím, že získané údaje jsou důvěrné a ve vědeckých publikacích se objeví anonymně v souhrnných číslech.
U dopisu je zároveň přiložený ofrankovaný korespondenční lístek, kde oslovený pojištěnec vyplní, zda má o preventivní prohlídku zájem, případně doplní telefon či mail. Centrum ho následně pozve na vyšetření, které provedou lékaři z Centra kardiovaskulární prevence v některé z nemocnic v daném okrese. Součástí přitom bude vyplnění dotazníku, krátké lékařské vyšetření, změření výšky, váhy a obvodu pasu, opakované měření krevního tlaku a odebrání krevního vzorku na stanovení krevních tuků, cukru a ledvinných funkcí, analyzuje se také vzorek ranní moče. Pacienti, u nichž bude naměřen vysoký krevní tlak, navíc podstoupí specializovaná laboratorní vyšetření sloužící ke stanovení přímého reninu a aldosteronu, které by měla pomoci odhalit příčinu problému. Na základě všech získaných údajů pak lékař posoudí pacientův současný zdravotní stav a také riziko vzniku a dalšího průběhu srdečně-cévních onemocnění. V případě, že odborníci z Centra kardiovaskulární prevence odhalí u pacienta obtíže, navrhnou ve spolupráci s praktickým lékařem další léčbu. Vyšetření je bezplatné a lidé, kteří se do studie zapojí, navíc dostanou kompenzaci za čas a cestovní náklady ve výši 300 korun.
„Studie je přínosem hlavně pro vyšetřeného pacienta. Posouzení rizika, účinná prevence a včasná léčba jsou u srdečně cévních chorob pro další osud pacienta rozhodující,“ zdůrazňuje profesorka Cífková. Jako první budou vyšetřováni lidé z litoměřického okresu (vyšetření se budou konat v litoměřické nemocnici), a to od 2. listopadu do 3. prosince letošního roku. Následovat bude postupně dalších osm okresů.
Na léčbu kardiovaskulárních chorob jdou miliardy
A jaký by měly mít výsledky studie praktický dopad? „Poskytnou nové informace o současném výskytu a závažnosti srdečně-cévních onemocnění, o faktorech, které je podmiňují a určují jejich další průběh a o současném stavu a účinnosti jejich léčby. Umožní tak dále zlepšovat zdravotní péči o nemocné s kardiovaskulárními chorobami, mimo jiné i účelnějším vynakládáním prostředků,“ podotýká profesorka Cífková. „Podle výsledků studie zvážíme, zda je nezohlednit při našich preventivních programech,“ doplňuje Oldřich Tichý z VZP.
Náklady na léčbu nemocí srdce a cév představují v rozpočtech zdravotních pojišťoven mnohamiliardové částky. „Například jen za péči o své klienty s akutním infarktem myokardu vydá VZP ročně kolem 1,5 miliardy korun. Zdravotní služby pro pacienty po mozkové mrtvici stojí ročně skoro 2 miliardy. A takto by šlo pokračovat,“ upozorňuje Petr Honěk, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči. Obecně přitom platí, že prevence je vždy ekonomicky výhodnější, než následná léčba již rozvinuté nemoci.
-mk-
