Podíl polidštění na bankrotu člověka a další malé velké zprávy
Prodělečný antropomorfismus. Rakovina čahounů. Američtí hypochondři. Umíme předpovědět homosexualitu?
Mohlo by vás zajímat
Polidšťovat si psa je vcelku bezpečné, ale co třeba automaty?
Vědci, jejichž studii zveřejnil časopis Journal of Experimental Psychology, si položili otázku, zda existuje spojitost mezi antropomorfizací hracích automatů a chováním při hazardní hře.
Jejich výzkum ukázal, že polidšťování hracích automatů vede k tomu, že hráč sází o 50 procent více a prohrává velké částky. Polidšťování hracích automatů se neděje na fyzické úrovni či v rovině podobnosti, ale prostřednictvím série tvrzení, která zřejmě hráče ovlivňují. Vědci uskutečnili pět studií na vzorku více než 400 osob, shrnuje web Stuff To Blow Your Mind.
Při první studii položili vědci několik otázek skupině osob, které nehrají na automatech, a skupině hráčů. Tyto otázky se týkaly toho, jaké vlastnosti mohou být více či méně přisuzovány hracím automatům, například: “Hrací automat může rozhodovat o tom, zda vyhraju”. Výsledky ukázaly, že skupina hráčů měla tendenci spontánně, asi o 50 procent více než nehráči, považovat hrací automat za myslící bytost.
Při následujících čtyřech experimentech vědci chtěli zjistit, zda polidšťování hracích automatů může podněcovat osoby, které nehrají na automatech, k hazardní hře.
Polovině pokusných osob předvedli hrací automat s popisem obsahujícím vysoký stupeň antropomorfizace: “Jestliže hrajete na hracím automatu, nepoužívejte žádnou zvláštní strategii. Uvědomte si, že hrací automat může rozhodovat o tom, jestli vyhrajete nebo prohrajete podle své vůle.”
Pro druhou skupinu byl určen hrací automat s nízkým stupněm antropomorfizace: “Jestliže hrajete na hracím automatu, nepoužívejte žádnou zvláštní strategii. Uvědomte si, že stroj je vybaven naprogramovaným algoritmem, který určuje počet výher i proher.”
Pokusné osoby z první skupiny hrály více, počet jejich her byl o 45 procent vyšší než u osob z druhé skupiny, které byl dán k dispozici hrací automat s nízkým stupněm antropomorfizace. Vědci navíc zjistili, že vyšší antropomorfizace vede k větším ekonomickým ztrátám.
Při experimentech se potvrdilo, že hráči, kteří si myslí, že komunikují s druhým “mozkem” nebo myslící bytostí, se do hry více emotivně zapojili a měli větší tendenci k představě, že jde o jakousi výzvu, a k tomu, aby se snažili ovlivňovat výsledek hry, podobně jako se v běžném životě snažíme ovlivňovat osoby v našem okolí.
Když naopak pokusné osoby považovaly automaty za to, co ve skutečnosti jsou, a byly si vědomy, že jsou naprogramovány na určitý počet výher a proher (dlouhodobě vždy k prospěchu toho, kdo stroje spravuje, a k nevýhodě pro toho, kdo hraje), očekávaly, že automat vyprodukuje výsledky, na jaké byl naprogramován. Tedy že bude hráče připravovat o peníze.
Vysocí lidé mají vyšší pravděpodobnost onemocnění rakovinou
Výzkumy opakovaně dokázaly, že vysocí lidé dosahují v průměru vyššího vzdělání, jsou sebevědomější, úspěšnější, spokojenější, méně stresovaní a vydělávají víc peněz než jejich kolegové s průměrnou či podprůměrnou výškou. Rozsáhlý švédský výzkum nyní ukázal, že vysocí lidé mají výrazně vyšší riziko, že se u nich za jejich života rozvine některý druh rakoviny.
Zajímavé poznatky o souvislostech mezi výškou a rizikem rakovinného bujení prezentovala doktorka Emelie Benyiová na setkání Evropské společnosti pro pediatrickou endokrinologii v Barceloně.
Na rozdíl od některých předchozích studií na podobné téma se o jejím výzkumu nedá tvrdit, že by stál na vodě. Vychází z medicínských a vojenských údajů od více než pěti milionů švédských mužů a žen narozených mezi lety 1938 a 1991.
Rizika vyplývající z nadprůměrné výšky jsou podle všeho výraznější u něžného pohlaví.
Zatímco u žen znamenalo každých 10 centimetrů výšky asi 18 procent zvýšení šance, že se u nich rozvine rakovina, u mužů bylo toto zvýšení jen 10 procent.
Nejvyšší muž z celého vzorku tak měl se svou výškou 225 centimetrů téměř o 55 procent vyšší riziko vzniku rakoviny než jeho průměrný 170 cm vysoký kolega.
Pravděpodobnost rozvoje různých druhů rakovinného bujení však nebyla stejná.
Riziko rakoviny kůže, melanomu, se na každých 10 centimetrů zvyšovalo bez ohledu na pohlaví dokonce o více než 30 procent. Stejně tak se náchylnosti k některým druhům rakoviny výrazně odlišovaly podle pohlaví. Nepřekvapí například, že výrazně vyšší rizika byla spojená s rakovinou prsu u vyšších žen než mužů.
Hypochondři komplikují lékařské testy
Placebo efekt má na Američany tak silný vliv, že to komplikuje vývoj nových léků. Kvůli jejich hypochondrii je tak stále těžší poznat, zda nové léčivo funguje, či nikoli.
Zajímavostí je, že takové množství hypochondrů v jiných zemích na světě vědci neobjevili, píše Science a Gogo. Problém spočívá v tom, že u uživatelů mizí rozdíl mezi tím, když dostanou nový lék proti bolesti a když jim je podáno pouhé placebo, tedy neutrální látka, o které je ovšem pacient přesvědčen, že se jedná o lék. Tím je ale pro farmaceutické firmy, jež testují nové preparáty, čím dál těžší zjistit, zda daný lék skutečně funguje.
Analýza celkem 84 amerických testů nových léků ukázala, že se v letech 1996 až 2013 zmenšil rozdíl mezi analgetiky a placebem z 27 procent na devět procent. Nikde jinde podobný trend zaznamenán nebyl.
Vedoucí studie Jeffrey Mogil z McGillovy univerzity v kanadském Montrealu uvedl, že šokující nebylo zjištění, že sílí reakce na placebo, ale skutečnost, že se tak děje jen v Americe. Jedním z vysvětlení může být to, že je americká kultura až příliš uvyklá na medikamenty. Zhruba každý dvacátý Američan trpí hypochondrií a dokonce i drobné zdravotní potíže se léčí léky.
Pochybný objev: Předpovídání homosexuality
Homosexuální orientaci mužů lze podle amerických vědců předpovědět na základě genetické analýzy. Usuzují tak na základě analýzy vzorků DNA sedmatřiceti mužských dvojčat. Někteří genetici však jejich objev zpochybňují.
Svůj objev opírají vědci o metodu analýzy molekulárních markerů, které kontrolují funkce DNA, píší LA Times. V praxi prověřovali výsledky analýzy studiem sedmatřiceti mužských dvojčat, přičemž v každém páru byl jeden jedinec heterosexuál a druhý gay. V dalším vzorku bylo deset dvojčat výhradně homosexuální orientace.
Ukázalo se prý, že homosexuální preferenci signalizuje přítomnost určitého epigenomu v devíti oblastech lidského genomu. Epigenom funguje jako “přepínač”, který dokáže jisté geny v DNA vypnout nebo zapnout. Jistota předpovědi je údajně sedmdesátiprocentní.
Podle autorů výzkumu jde o vůbec první pokus předpovědět z DNA sexuální orientaci mužských jedinců. Genetici nicméně varují, že jakékoli závěry jsou předčasné, protože vzorek dvojčat byl příliš malý. Jakmile se podobné výzkumy aplikují na větší množství lidí, často se spekulace nepotvrdí. Což je přístup, který se u autorů “převratných” studií opravdu často nevidí.
Ondřej Fér, Týden
Tomáš Cikrt
