Před dvěma lety žilo v Česku více než 518 tisíc lidí, kteří si někdy během svého života vyslechli diagnózu rakovina, přes 81 tisíc se o své chorobě dozvědělo právě v roce 2013. Čerstvě vyhodnocená čísla z Národního onkologického registru, který se pyšní jedněmi z nejlepších dat na světě, prezentovali včera odborníci na ministerstvu zdravotnictví. Ačkoliv se ale incidence i prevalence kontinuálně zvyšují, ukazují čísla i pozitivní trend – snižující se úmrtnost, která za sedm let klesla o 1500 zemřelých.
„Česká republika patří k zemím s největší zátěží onkologickými onemocněními nejen v Evropě, ale i ve světě. Je proto jasné, že péče o onkologické pacienty musí být jednou z priorit českého zdravotnictví, což také je. Čísla dokládají, že se z hlediska léčby nemáme za co stydět. Výsledky se zlepšují, což potvrzuje i evropská studie Eurocare-5, kterou lze vnímat jako verifikaci našich dat. Z toho můžeme usuzovat, že i přes vzrůstající počet nádorů úmrtnost na ně v ČR klesá a prodlužuje se přežití pacientů, u pětiletého relativního přežívání podle typu nádoru o více než 15 až 30 procent za posledních 15 až 20 let. Pro pacienty tak dnes zhoubný nádor není ortel smrti, ale je velká šance být dobře léčen a vyléčen. Za to patří všem, kdo se na péči podílejí, velký dík,“ říká ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
„Eurocare-5 jednoznačně dokázala významný nárůst přežití onkologických pacientů v ČR. Z čeho mám velkou radost, je to, že jsme v přežití utekli státům východní Evropy a v řadě nádorů začínáme dohánět lepší průměr Evropy nebo jsme ho dokonce už dohnali – například u zhoubného melanomu je pětileté přežití u nás i v západní Evropě 83 procent. To samé platí pro nádory prsu či prostaty,“ doplňuje šéf ÚZIS Ladislav Dušek.
Úspěšná prevence u rakoviny prsu a kolorekta
Mohlo by vás zajímat
Pokud se podíváme na data od roku 2009 do roku 2013, rostla meziročně incidence průměrně o 2,2 procenta. Protože ale zároveň klesá mortalita (o průměrně 1,2 procenta ročně), přibývá lidí, kteří měli někdy během života diagnostikovanou rakovinu (a je tedy třeba buď je léčit, nebo sledovat). Prevalence tak stoupá meziročně průměrně o 4,4 procenta.
Ladislav Dušek přitom poukazuje na jeden z úspěchů, kterého se podařilo dosáhnout, a to je zastavení nárůstu incidence rakoviny kolorekta. „Určitě se na tom podílí sílící screening a prevence. Nadále ale platí, že 54 procent lidí přichází s nádorem, který je pokročilý, a mají tedy relativně nízkou šanci na dlouhodobé vyléčení. V incidenci jsme na pátém místě v Evropě, nezapomínejme ale, že jsme ještě nedávno byli na prvním místě,“ vysvětluje docent Dušek.
Velkých úspěchů se daří dosáhnout také v oblasti rakoviny prsu. Většin žen je totiž díky mamografickému screeningu zachycena v raných stadiích nemoci, takže je lze úspěšně léčit. Mnohem smutnější příběh vyprávějí čísla o rakovině plic, kterou se nedaří zachytávat včas a čtyři pětiny pacientů tak nepřežijí než pět let.
Záhada Plzeňského kraje
Díky datům z onkologického registru ovšem máme zdokumentovaný také výskyt jednotlivých typů rakoviny po regionech. Velmi nepříznivě přitom vycházejí data týkající se Plzeňského kraje, a to zejména co se týče rakoviny trávicího traktu. Důvod ovšem zůstává záhadou.
„Plzeňsko je předskokanem České republiky v celé řadě nádorů, jako jsou nádory jater, tlustého střeva a konečníku, žaludku či urogenitálního traktu. Je otázka, jestli je to potenciální expozicí v potravě nebo vodě, a jde o věc, která je záležitostí studií a environmentálních šetření. V Bavorsku mají podobný problém, mají tam nádorů zrovna tak divně hodně. Pokud se na to někomu povede odpovědět, odhalí hodně zajímavého,“ myslí si docent Dušek.
To, že máme díky onkologickému registru kvalitní data, je podle šéfky České onkologické společnosti a přednostky Onkologické kliniky 2. LF a FN Motol Jany Prausové výhoda nejen proto, že máme přehled o výskytu jednotlivých onemocnění, ale pro odborníky to také znamená velké plus při jednání s plátci péče. Je totiž jasný přehled o léčených pacientech a jejich přežití, navíc lze predikovat vývoj do budoucna.
„Velmi dobrou zprávou o českém zdravotnictví je, že data máme, jsme schopni mapovat růsty pacientů a velmi dobře odhadovat, jak se budou dál vyvíjet. Máme kapacity na léčbu jak v komplexních onkologických centrech, tak v dalších zdravotnických zařízeních, přičemž začínáme kvalitně monitorovat i kvalitu této léčby. Ministerstvo zdravotnictví navíc realizuje kroky, které schopnost ovlivňovat systém a efektivně ho řídit ještě zvýší. Budeme i nadále podporovat unikátní nástroj, kterým je Národní onkologický registr. V současné době je v Poslanecké sněmovně novela zákona o zdravotních službách, která vytvoří možnost ÚZIS využít rychle data pojišťoven. To nám dá spoustu údajů o kvalitě léčby, nákladech a všem dalším s tím spojeným,“ potvrzuje slova šéfky onkologické společnosti Němeček.
Finance na provoz registru budou
Registr přitom dává i v zahraničí nevídané možnosti. „Hodnocení můžeme provádět po jednotlivých lécích i diagnózách. Je to pro nás obrovská zpětná vazba. Na mezinárodních konferencích, kde jsou tato data publikovaná, vzbuzují obrovský respekt u zahraničních onkologů. Takto ucelenou databázi totiž nemá téměř nikdo,“ doplňuje docentka Prausová, která zároveň velmi kvituje to, že ministerstvo nyní registr podporuje a nejsou tak problémy s jeho financováním, na něž odborníci naráželi v uplynulých letech.
„V minulém roce byl Národní onkologický registr z rozhodnutí pana ministra Němečka podpořen a zafinancován tak, aby mohl běžet plnohodnotný sběr dat. Tak tomu bude i v dalších letech. Jde mimo jiné o součást akčních plánů prevence, protože nemůžeme dělat jakoukoliv prevenci, aniž bychom sbírali data. Do budoucna by ale bylo koncepčnější, kdyby tyto páteřní informační systémy byly placeny například tak, že by vyplňování záznamů bylo odměňováno nějakou formou z veřejného zdravotního pojištění přes pojišťovny a nebylo tak závislé na ad hoc rozhodnutí konkrétního člověka. K tomu ale musíme udělat vstřícný krok, což by mohla být zmiňovaná novela zákona o zdravotních službách. Dojde-li k ustavení registru pojišťoven, bude mít na jednu stranu ÚZIS možnost analyzovat data pojišťoven, ale zároveň je propojovat s jinými registry. V důsledku toho by mohly zdravotní pojišťovny začít čerpat data z Národního onkologického registru, což se dnes neděje. To když změníme, změníme určitě i jejich ochotu nějak se podílet na vyřešení situace,“ uvádí Ladislav Dušek.
Ministerstvo zdravotnictví se navíc i do budoucna chce soustředit na preventivní programy v onkologii, a to jak ty běžící, tak případně i některé nové. „Budeme se držet preventivních programů, které běží – aby měly smysl, musí trvat dlouze. Čím déle trvají, tím je větší dopad na populaci. Ukazuje se, že všechny screeningové programy, které běží, mají smysl, přinášejí výsledky a myslím si, že v dalších letech bude dopad ještě významnější,“ konstatuje ministr Němeček. Podle něj ministerstvo připravuje další akční plány prevence, kde je onkologii věnován velký prostor. To, jaké přesně preventivní programy by mohly být do budoucna spuštěny, ale zatím není jasné. „Pan docent Dušek nyní pomáhá vyvinout metodiku, jak smysluplně schvalovat další preventivní programy a co všechno by měly splňovat. Nemůžeme mít rozsáhlé programy sekundární prevence úplně na všechno, protože bychom lidi odradili a bylo by to neekonomické,“ zdůvodňuje Němeček.
Michaela Koubová
