Dělali jsme všechno, co bylo v našich silách, abychom ochránili naše děti, když jsme je nenechali očkovat. Tak vzpomínala na své rozhodnutí sedminásobná matka Tara Hills, která se rozhodla veřejně mluvit o tom, jak život její rodiny ovlivnilo odmítání očkování. Stejně jako mnoho jiných rodičů v mnoha vyspělých zemích světa spolu s manželem věřili, že očkování je až příliš nebezpečné, než aby jej měli podstoupit jejich děti. Netušili však, že když se v dobré víře rozhodnout své děti nenechat očkovat, vystaví je vážnému riziku. Všech sedm jejich dětí onemocnělo černým kašlem, což rozhodně není „banální dětská nemoc“, ale vysoce infekční choroba.
Stalo se to letos v březnu. Postupně začaly kašlat v rodině všechny Hillsovy děti. Neměly rýmu a ani ucpaný nos, pouze kašlaly. Mezi záchvaty kašle se děti cítily dobře, ale ani po týdnu se jejich stav nezlepšoval, spíš naopak. Až nastal okamžik, kdy nemoc propukla naplno, byť ani jeden z rodičů neměl tušení, o co se vlastně jedná. „Tři nejmladší děti kašlaly tak silně, jako kdyby měly roubík nebo by měly zvracet. Nikdy před tím jsem neviděla něco podobného,“ popsala Tara Hills své vzpomínky na webu Thescientificparent.org, kde se rozhodla zveřejnit svůj příběh. Když viděla své děti, vzpomněla si, že jako malá prošla stejnou nemocí. Tehdy jí došlo, že je „něco špatně“, a začala na internetu hledat více informací. „Moje děti měly všechny příznaky černého kašle, až na dávivý kašel, ale jinak měly všechno,“ napsala. Nejstaršímu z jejich dětí bylo deset let a nejmladšímu deset měsíců.
Báli jsme se, a proto odmítali očkování
Manželé Hillsovi patřili mnoho let mezi odpůrce očkování. První tři z jejích děti byly částečně očkovány podle „alternativního očkovacího kalendáře“. Když se jim narodilo čtvrté, rozhodli se, že nebude očkováno vůbec. Zcela neočkovaní byli i další tři mladší sourozenci. „Naše tři děti byly očkovány podle alternativního plánu a naše nejmladší čtyři už očkovány nebyly. Skončili jsme (s očkováním – pozn. redakce), protože jsme se báli a nevěděli komu věřit. Nebyla lékařská komunita jen loutkami placenými spiknutím farmaceutických firem, vlády a médii? Byly vakcíny v dnešní době opravdu nezbytné? Co kdybychom nevědomky našim dětem ublížili, než bychom jim pomohli?,“ popsala Tara otázky, které s manželem řešili, až se rozhodli „raději“ očkování vyhnout. A když je příbuzní přesvědčovali, aby svůj postoj změnili, jen je to utvrdilo, že jejich rozhodnutí neočkovat bylo správné.
Když v americkém Disneylandu vypukla epidemie spalniček, což je jedno z mnoha infekčních onemocnění, proti kterým očkování chrání, Tara začala pochybovat a hledat více informací. Nacházela ale jen samé otázky a přitom narážela na své vlastní předsudky: „Nevěřila jsem úřadům, lékařské komunitě, farmaceutickým firmám a lidem obecně. Automaticky jsem vyloučila všechny výzkumy velkých a respektovaných institucí. Ale mohly být všechny interní, nezávislé, odborně posouzené vědecké studie na světě vadné, zkorumpované a nedůvěryhodné?“ Brzy se ale spalničky objevily v jejím blízkém okolí a nechybělo mnoho a její děti se také nakazily. Naštěstí se jim vysoce infekční onemocnění vyhnulo, ale Tara si uvědomila, jak snadno může dojít k nákaze a zamrazilo jí. „Znovu jsem se podívala na vědecké důkazy o kolektivní imunitě a dostavil se velmi silný pocit osobní a společenské zodpovědnosti, kterou mám vůči bohu i lidem. Tehdy nastal čas udělat mnohem více informované rozhodnutí než před šesti lety,“ vzpomínala s odstupem na okamžik, kdy se rozhodla nechat své děti naočkovat.
Než ale došlo na vlastní vakcinaci, její děti se nakazily černým kašlem. Týden poté, co se rozhodla pro očkování, čekala se svým nejmladším desetiměsíčním dítětem v Children’s Hospital of Eastern Ontario na potvrzení diagnózu černého kašle. „Říkala jsem si, zda to není ironie, že tohle píšu z karantény. Šest let jsme byli ochromení strachem z vakcín a teď jsme ochromení nemocí. Mým dvěma nejstarším dětem už je lépe, ale stav čtyř nejmladších se rychle zhoršuje,“ popisovala sedminásobná matka situaci, která jí přivedla do nemocnice. Měla velké štěstí, pro její děti znamenal černý kašel jen užívání antibiotik a pár dní karantény. Pro ní samotnou a jejího manžela to ale byly chvíle obrovského strachu o zdraví milovaných dětí.
A kdo vás platí?
„Můžu jen doufat, že moje bolestné upřímné sdělení pomůže ostatním,“ psala Tara Hills otevřeně s tím, že její rodina musí žít s následky dezinformací a strachu, které jsou spojeny právě s odmítáním očkování. „Chápu, že rodiny v našem okolí mohou na nás být naštvané, protože jsme ohrozili jejich děti. Chci, aby věděli, že jsme dělali vše, co bylo v našich silách, abychom ochránili naše děti, když jsme odmítali očkování. Stejně tak se nyní snažíme dělat, co můžeme. Své rozhodnutí nemůžeme vzít zpátky, ale můžeme se snažit pomáhat ostatním stejně, jako jsme nyní dostali pomoc my,“ vysvětlovala Hills ve svém příspěvku, který během krátké doby oslovil miliony lidí a hlavní světová média. Podle ní ten, kdo chce najít kvalitní odpovědi na své otázky o očkování, tak je najde.
Jen musí zapomenout na své předsudky a obavy. Ale to je podle ní obvykle ten největší problém, zvlášť když se ti, co odmítají očkování, setkávají s nepochopením nebo dokonce osobními útoky. „Lidé, kteří mi skutečně pomohli změnit názor, mě brali jako člověka, nedělali ze mě hlupáka nebo neschopného rodiče. Nenutili mě očkovat, když jsem stále měla pochyby,“ popisovala, co změnilo její postoj s tím, že tito lidé vnímali, že ona chce pro své děti to nejlepší. Se vstřícným postojem se její rodina setkala také ze strany úřadů a lékařů. Měli k dispozici i zdravotní sestru, která jim pomohla tuto náročnou situaci překonat.
Vstřícné bylo i nejbližší okolí rodiny, které dávalo najevo pochopení a účast, aniž by Hillsovi soudilo. O to náročnější bylo zvládnout reakce „tam venku“ v prostoru internetu a sociálních sítí. Rodina očekávala, že jí „přijmou s otevřenou náručí“ ti, co stojí za očkováním. Narazila ale na výčitky: „Někdo se nás ptal, co bychom dělali, kdyby to byla dětská obrna? Já vím! Copak si myslí, že mě to nepadlo? Tohle je přesně ten důvod, proč jsme zveřejnili náš příběh a odoláváme útokům ze všech stran,“ popisovala své zkušenosti s odstupem. Další lidé jí naopak psali, že černý kašel není dostatečně „strašný“, a tak nechápou, proč celou situaci řeší. Prý skoro o nic nešlo. Ještě bizarnější pak byly reakce některých odpůrců očkování, podle kterých je její příběh „placenou pro-vaxx propagandou“ či „zaplacený farmaceutickými firmami“. Sama Tara Hills podle svých slov stále čeká „na imaginární výplatní pásku“.
To, co udělala, ale ovlivnilo chování některých rodičů v okolí, kteří doposud odmítali očkování jako zbytečné. Díky tomu, že Hillsovi zveřejnili svůj příběh a otevřeně popsali svůj strach o děti, který prožívali, když onemocněly, přesvědčili část rodičů o tom, že očkování má smysl: „Nejlepší komentář napsal můj kamarád s tím, že jejich rodinný lékař nám posílá osobní poděkování za to, že jsme sdíleli svůj příběh. Nikdy před tím ho nekontaktovalo tolik lidí s tím, že chtějí očkování, jako teď.“
Tvrdá lekce pro rodinu
Podle amerického deníku Washington Post dostala Tara Hills a její rodina tvrdou lekci“. Vakcína proti černému kašli, tedy vysoce nakažlivému onemocnění, které nejčastěji postihuje kojence do jednoho roku a dospívající mezi 11 a 18 lety a vede k prudkým záchvatům kašle, je v Kanadě dostupná už sedmdesát let. Přesto v zemi, stejně jako v sousedních Spojených státech amerických, přibývá případů tohoto onemocnění. Důvodem je klesající proočkovanost, kdy řada rodičů věří nesmyslným mýtům o očkování, například, že vakcíny mohou způsobit autismus či děti jinak vážně poškodit. Například knížka Roberta S. Mendelsohna dostupná i v Česku s názvem „Jak pečovat o zdravé dítěte… navzdory vašemu lékaři“ tvrdí: „Má smysl vystavovat každoročně miliony dětí možným nebezpečím očkovací látky, abychom jim dali pochybnou ochranu proti nemoci, jež se vyskytuje tak zřídka?“ Podle něj je očkovací látka až příliš nebezpečná a má „možné hrozivé vedlejší účinky“. Navíc prý k poklesu výskytu černého kašle v USA došlo bez ohledu na zavedení plošné vakcinace.
Očkování, či spíše jeho odmítání, je v USA horké téma i pro mnohé politiky. Republikáni, senátor Rand Paul a guvernér státu New Yersey Chris Christie, dali najevo své sympatie k rodičům, jenž odmítají své děti nechat očkovat. Jak upozorňuje britský deník The Independent, Christie při své nedávné návštěvě Velké Británie prohlásil, že „rodiče potřebují určitou míru volby v této záležitosti“. Jeho kolega Paul by v tomto radikálnější a tvrdí, že „stát nemá vlastnit děti“, tedy nemůže rodičům přikazovat, aby své děti nechali očkovat. Demokraté ale vidí situaci přesně opačně. Americký prezident Barrack Obama letos v únoru prohlásil, že by každé dítě mělo být chráněno očkováním a stejný názor zastává i jeho možná nástupkyně v Bílém domě Hillary Clinton.
Ludmila Hamplová
