Občanská sdružení žádají změny v měření hluku. Pomůže novela z dílny MZ?

Způsob měření hluku, definice charakteristického letového dne nebo možnost změny označení hudebních produkcí z hluku na zvuk. To jsou některé z věcí, které vadí zástupcům organizací bojujících proti hlukové zátěži. Výtky zazněly na sněmovním semináři s názvem Zkušenosti z měření a vyhodnocování hlukové zátěže, který uspořádal na začátku prosince poslanec David Kasal (ANO). Problém však je, že jde o problematiku natolik složitou a odbornou, že si ji téměř každý vykládá po svém. Některé body by mohl ujasnit návrh nahrazující nařízení vlády 272/2011 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, kde měla veřejnost možnost zapojit se do meziresortního připomínkového řízení. Připomínky nyní vypořádává ministerstvo zdravotnictví.

Co konkrétně se občanským sdružením nelíbí? „U letového dne je hluková zátěž obyvatelstva z leteckého provozu vyhodnocována jako průměrná ekvivalentní hladina z akustického tlaku, ale v časovém intervalu květen až říjen. Čekání na vyhodnocení hluku šest měsíců způsobuje, že stěžovatel na nadměrný hluk se o překročení či nepřekročení hlukového limitu může dozvědět až po více než půl roce. Jakákoli opatření na aktuální snížení hluku jsou tak naprosto neproveditelná. Obyvatelstvo je navíc nuceno v některých dnech a nocích nadlimitní hluk snášet, protože průměrná hladina hluku může být stále ještě v normě,“ poukazuje například protihlukový aktivista Jiří Maštera. Petr Utěkal ze sdružení Klidná Bášť pak doplňuje, že pro stěžovatele jsou náklady na půlroční měření, které může stát i půl milionu korun, těžko únosné.

K dalším výhradám patří např. nehodnotitelná změna do výše 0,9 dB, způsob započítávání nejistot měření, absence korekce pro vnější chráněný prostor v noční době či stará hluková zátěž, při níž je možno v daných případech provést korekci až plus 20 dB. „Stará hluková zátěž má platit pro situace vzniklé prokazatelně před rokem 2001 a pouze za předpokladu, že nedošlo ke zhoršení tehdejší hlukové situace. Pravidla pro zhoršení jsou ale díky novým korekcím a narůstajícímu počtu výjimek nejasná, nedodržovaná, nekontrolovaná a i kdyby k nespornému zhoršení situace došlo, není řečeno, zda by se korekce odebrala. Jakékoliv případné zlepšení hlukové situace může být využito k nárůstu počtu vozidel, k faktickému snížení hlukové zátěže chybí motivace,“ upozorňuje akustik Václav Lahodný. Podotýká také, že není specifikováno, kdo může starou hlukovou zátěž vyhlásit, co je k tomu zapotřebí a kdy končí tolerance stavu z doby před rokem 2001.

Mohlo by vás zajímat

Sněmovna podpořila zmírnění podmínek pro dávky postiženým

Zelená letním koncertům

Zatímco výše zmíněné body už nějakou dobu platí – zavedlo je nařízení vlády 272/2011, novinkou, s níž aktivisté nejsou spokojeni, je změna v posuzování hudebních produkcí. Ta byla schválena v rámci letošní novely zákona 258/2000 o ochraně veřejného zdraví a stanovuje, že obce mohou hudebním produkcím udělit výjimku, že nejde o hluk, nýbrž o zvuk. „Jde většinou o elektronicky zesilovanou hudbu, která byla dříve posuzována jako možný obtěžující hluk a měla tedy stanoveny odpovídající hygienické limity, jejichž dodržování bylo hygienickou službou sledováno. Po změně bude venkovní produkce posuzována jako zvuk, tedy jako událost, která nemá žádné hygienické limity,“ stěžuje si Maštera.

Jenže situace není tak černobílá, jak ji podávají protihlukoví aktivisté – a to ani z pohledu veřejnosti. Právě k poslednímu zmíněnému bodu totiž vznikla petice s názvem Ne likvidaci pořádání kulturních akcí pod širým nebem, kterou podepsalo 17 500 lidí. Důvod? Pořadatelé venkovních produkcí museli dodržovat nesplnitelní noční hlukové limity 35 dB, jinak jim hrozila pokuta až 20 milionů. Návrh na změnu si pak osvojil poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) a koncerty se souhlasem obce tak dostaly zelenou.

Další zmiňované připomínky k legislativě pak mají ten háček, že jde o jednu z nejkomplikovanějších problematik v oblasti hygieny a zdravotnictví a každý si ji vykládá tak trochu po svém. To připouštějí i odborníci zastupující občanská sdružení proti hluku. „Uvedené výhrady a připomínky vycházejí z nejasné, nedostatečné, či (dle našeho názoru) nesprávné technické argumentace a občasného unáhleného zobecňování vybraných modelových situací (kde se to zdá být logické). Některé ne zcela jasné formulace umožňují nesprávnou interpretaci, jak lze doložit praktickými případy,“ podotýká akustik Lahodný.

V hlukovém mapování jsme nad evropským průměrem

Podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty situace v současnosti zdaleka není tak černá, jak ji líčí některá občanská sdružení.

„Do roku 2005 jsme byli na evropské špičce v hlukovém mapování a v přípravě akčních hlukových plánů. Mezi roky 2006 až 2011 došlo k tomu, že byla bez povšimnutí veřejnosti ochrana veřejného zdraví oslabena. Hygienická služba přišla o 2500 odborníků. Na konci roku 2012 se nás Evropská unie snažila pokutovat za to, že Česká republika neplní hlukové mapování, že nejsou připraveny rezervy, že nejsou připraveny akční plány… My se nyní snažíme ochranu veřejného zdraví dostat tam, kde by měla být. Během dvou let jsme dohnali, co bylo zameškané a v hlukovém mapování jsme tam, kde jsme byli předtím. Mapy jsou k tomu, aby na úrovni aglomerací byly zpracovány akční protihlukové plány. To je efektivní řešení. Tam musí docházet k provázání územního plánování či předpisů z oblasti životního prostředí,“ poukazuje na cestu, kterou by se měla ochrana proti hluku ubírat, Valenta. Individuální případy by se pak podle něj mohly řešit na platformě Svazu měst a obcí jednotlivě. „Je to samozřejmě možné i bez svazu podnětem hlavnímu hygienikovi a jednáním, ale platforma svazu je vhodná k dalšímu zobecnění,“ dodává Valenta.

Že vše není jen horší a horší, nakonec připouštějí i protihlukoví aktivisté. Ti ocenili to, že při letošním projednávání zákona o ochraně veřejného zdraví nebyla schválena možnost trvalé výjimky pro provozovatele hluku, kteří již nemohou udělat další opatření k jeho snížení. „Alespoň se provozovatelé zdrojů hluku musí snažit o to, aby byl hluk odstraňován – když ne hned, tak alespoň v budoucnu,“ pochvaluje si Maštera.

Nový plánovací limit v neprospěch zdroje hluku

Další změny by pak nyní měla přinést novela měnící nařízení vlády 272/2011. Její návrh ministerstvo na začátku prosince vyvěsilo na web (najdete ji zde), aby se do připomínkového řízení mohla zapojit široká veřejnost. Nyní se vypořádávají připomínky a hygienik Valenta přislíbil, že nejčastější otázky zpracuje a odpovědi zveřejní.

„O nařízení vlády 272 jsme připraveni diskutovat a dáváme ho veřejnosti k dispozici. Nově v něm je návrh na to, aby vznikl plánovací limit jako hlukový limit pro toho, kdo chce jako zdroj hluku někde existovat či někam vstoupit. Tento limit má hodnotu minus dva dB, je tedy v neprospěch toho, kdo na místo vstupuje. Bude otázkou politickou, jak se rozhodne v dalším projednávání. Jdeme do toho s tím, aby jistota byla ve prospěch zdraví,“ říká Valenta.

Vzhledem k omezenému prostoru semináře a nejasnostech v daném tématu poslanec David Kasal přítomné vyzval k vytvoření týmů, které se tématem budou zabývat a vytvoří shodu v názvosloví a základních bodech. „Můj názor je, že by hluk měl být ze zákona 258 vyňat a měl by být jako samostatný zákon, aby další věci, jako je očkování, neovlivňovaly konečné řešení hlukové problematiky,“ uzavírá Kasal.

Michaela Koubová