Vakcíny se vyrábí z buněk potracených plodů, obsahují jedovatý chemický koktejl a vznikly jen proto, aby si odporně bohaté farmaceutické firmy pořádně namastily kapsy a vytvořily zástupy pacientů, které budou trápit poruchy imunity, neplodnost nebo vážné neurologické poruchy. Těmto tvrzeními se to jen hemží na webových stránkách, v internetových diskusích i facebookových skupinách, jenž údajně nabízí „pravdu o očkování“. Bez ohledu na to, jak zavádějící informace nabízí, ovlivňují rozhodování mnoha rodičů právě tím, jak šíří strach a vyvolávají neoprávněné obavy z očkování. Ukazuje to i nová americká studie zaměřená právě na vliv různých webových stránek, blogů a stránek na sociálních sítí na rozhodování rodičů v otázce očkování.
Výsledky studie byly prezentovány na nedávném výročním zasedání společnosti American Public Health Association, která sdružuje experty i instituce zaměřené na oblast veřejného zdraví. Cílem studie pak bylo analyzovat argumenty používané odpůrci očkování a zjistit, jak efektivně prezentovat informace o významu očkování pro jedince, ale i celou populaci.
Hodně nesmyslů na jednom místě
Mohlo by vás zajímat
Výzkumný tým vedený Meghan Moran, působící na Bloomberg School’s Department of Health, Behavior and Society, se zaměřil na zhruba 500 různých stránek, které jim nabídly internetové vyhledávače Google, Bing a Yahoo po zadání spojení „rizika očkování“. Obsah těchto stránek a blogů vědci analyzovali s ohledem na věrohodnost informací, tedy například na důkazy pro prezentovaná tvrzení, či odkazy na odborné zdroje. Tyto stránky podle autorů studie obsahovaly „značné množství dezinformací a pseudovědy“. Nejčastěji prezentovaným přesvědčením, které se objevilo na 65,6 % stránek, bylo, že vakcíny jsou nebezpečné. Celkem 62,2 % stránek tvrdilo, že očkování způsobuje autismus a 41,1 % stránek popisovalo, že očkování vede k poškození mozku.
„Stránky odpůrců očkování neinformují o očkování objektivně, ba co hůř, jsou plné dezinformací. Jejich autoři jsou už dávno rozhodnutí o tom, že očkování je neúčinné a nebezpečné, a podle tohoto svého přesvědčení tvoří i obsah pro veřejnost bez ohledu na kvalitu či důvěryhodnost předkládaných informací,“ shrnuje lékař Tomáš Ondriga, který se jako jeden ze skupiny Lovci šarlatánů věnuje nesmyslům a dezinformacím šířených na internetu a sociálních sítích. Podle něj ale mnohé weby odpůrců očkování působí na první pohled dobře, a tak mnoho lidí jednoduše „naletí“. Uvěřit nesmyslům je totiž mnohem snazší, než následně přijmout fakta.
Na podporu svých tvrzení používaly téměř dvě třetiny stránek různé vědecké důkazy, byť mnohdy vytržené z kontextu či různě dezinterpretované. Necelá třetina stránek si pak vystačila s osobním názory či příběhy rodičů a jejich dětí, jenž prezentovaly jako důkaz pro své přesvědčení. Podle Moran a jejího týmu tak „anti-očkovací zprávy“ používají „efektivní taktiku“, jak přesvědčit rodiče o své pravdě. Přitom apelují na hodnoty, jenž rodiče vyznávají, včetně zdravého životního stylu. V komunikaci webových stránek odpůrců očkování se pak podle studie často objevovala slova jako volba (41 % zkoumaných stránek), svoboda (20,5 % stránek) a individualita (17,4 % stránek). Takřka pětina stránek (18,8 %) rodičům doporučovalo použití různých neověřených alternativních metod a desetina (10,2 %) propagovala homeopatii. Důraz byl u 18,5 % stránek kladen na zdravou stravu či v 5,2 % případů na dietu postavenou na biopotravinách. K doporučovaným metodám patřila taky údajná očista od toxinů, kterou nabízelo 7,1 % stránek a kojení u 5,5 % stránek. Na 6,8 % stránek odpůrců očkování se pak objevily náboženské a duchovní argumenty proti vakcinaci.
Moran je ale spolu se svými kolegy přesvědčena, že jejich zjištění, mohou pomoci ke zlepšení informovanosti rodičů o očkování, a tedy v konečném důsledku ovlivnit i jejich rozhodování ohledně vakcinace. Navzdory nezpochybnitelnému úspěchu různých anti-očkovacích stránek je možné argumenty a názory na nich prezentované celkem snadno vyvrátit a dezinformace uvést na pravou míru. Základem je správně komunikovat s rodiči, jenž mají ohledně očkování pochybnosti a využít jejich zájem o zdravý životní styl ve prospěch vakcinace. „V naší práci jsme viděli komunikaci o tom, co považujeme za zdravé, jako je kojení či konzumace biopotravin, což je něco, co bychom jako úředníci zaměření na veřejné zdraví, měli podpořit. Myslím, že můžeme využít tyto dobré věci a změnit naši komunikaci tak, aby byla přijatelná pro rodiče odmítající očkování,“ citoval vedoucí vědeckého týmu portál Sciencedaily.com.
Hledat na internetu není totéž jako mluvit s lékařem
To, jak rodiče hledají a nachází informace o očkování, ovlivňuje jejich pozdější rozhodování o vakcinaci vlastních dětí. Různé informační zdroje mohou totiž nabídnout značně rozdílné informace a to včetně zavádějících nebo zcela nepravdivých. Jak ukazuje další studie vědeckého týmu, který vedla Meghan Moran, rozhodování rodičů na základě nesprávných informací o očkování má ale zcela konkrétní a závažné důsledky v podobě snížení proočkovanosti populace. Ta následně vede k tomu, že se vrací onemocnění, jenž byla považována za takřka vymýcená. Příkladem je epidemie spalniček na několika místech v USA v letech 2014 až 2015. Tato epidemie mimo jiné vedla k tomu, že lékaři a odborníci specializující na problematiku veřejného zdraví více hledají způsoby, jak oslovit rodiče, jenž mají informace o očkování z mnoha různých a často i nedůvěryhodných zdrojů.
Studie, publikovaná v žurnálu Patient Education and Counseling v roce 2015, sledovala celkem 761 žen ve věku 25 až 45 let. Mezi nimi byly Afroameričanky, Hispánky i bělošky žijící v oblasti okolo Los Angeles. Výzkum se zaměřil na to, kde získávají informace o očkování, a jak dalece souhlasí s tvrzeními „vakcíny jsou nebezpečné“ a „vakcíny mohou mít dlouhodobé negativní účinky“. Pouze zhruba desetina (11,7 %) respondentek souhlasila či silně souhlasila s tvrzením „vakcíny jsou nebezpečné“. Pětina (19,8 %) zkoumaných žen pak souhlasilo či silně souhlasilo s názorem „vakcíny mohou mít dlouhodobé negativní účinky“. Vůbec nejčastějším zdrojem informacím byl pro ženy internet, který jako hlavní označilo 74,2 % žen. Následovaly rozhovory s ostatními lidmi, které volilo 32,3 % respondentek a televize zmiňovaná 22,2 % dotazovaných. Jako významný a důvěryhodný zdroj informací se pro ženy, jenž byly současně matkami, ukázaly příbuzné a přítelkyně, obvykle ostatní matky.
Byť se ve studii ukázal internet jako nejčastější zdroj informací, není podle autorů studie, rozhodně nejdůvěryhodnějším. Internet, ať už webové stránky, blogy či sociální sítě, nabízí obrovské množství zavádějících a nepravdivých informací, za nimiž stojí odpůrci očkování. To pak vede k vysoké pravděpodobnosti, že při hledání informací o očkování rodiče narazí na takové, jenž budou k očkování až extrémně kritické nebo vyloženě lživé. Tyto informace pak u rodičů, kteří už jsou přesvědčeni o tom, že očkování svých dětí odmítnou, ještě posílí jejich pocit, že toto jednání je správné. Váhaví rodiče se pak právě pod vlivem informací poskytovaných odpůrci očkování mohou odmítnout vakcinaci svých dětí.
Tato studie, pak podle autorů, mohla pomoci lépe pochopit to, jak rodiče hledají informace o očkování a lépe k nim nasměrovat sdělení ze strany lékařů a úřadů, jenž se věnují oblasti veřejného zdraví. Právě epidemie spalniček na několika místech v USA během loňského a letošního roku ukázala, jak obrovský vliv na rozhodování rodičů ohledně očkování a následně veřejné zdraví, mají nedůvěryhodné a zavádějící informace, s nimiž se lidé setkávají. Klíčovou roli pak hraje osobní kontakt rodičů s lékařem, k němuž mají důvěru, a jenž je schopen zasadit informace získané na internetu zasadit do správného kontextu, či přímo vyvrátit vyložené nesmysly. Stejně tak zdravotníci mohou veřejnosti nabídnout kvalitní zdroje ověřených informací nebo poradit, jak rozeznat nesmysly od vědecky podložených faktů.
Nudná věda, emotivní odpůrci očkování
Epidemiolog Jason Glanz, který působí na Colorado School of Public Health letos publikoval v žurnálu PLOS Biology článek zaměřený na rozhodování rodičů ohledně očkování a způsobech, jakým hledají informace. Problémem podle něj je, že kvalitní a prověřené informace o očkování obvykle nabízí webové stránky, za nimiž stojí státní instituce či úřady, univerzity nebo farmaceutické firmy působí příliš „suše“ a na mnoho rodičů „nedůvěryhodně“ či „složitě“. U váhavých rodičů pak mají tyto edukativní projekty přesně opačný efekt a odrazují je od očkování. Naopak odpůrci očkování skvěle zvládají sociální sítě a umí své přesvědčení dobře šířit, mimo jiné i díky emotivním prohlášením či konkrétním příběhům.
Podle Glanze je třeba vnímat, že rodiče se snaží dělat to, co pro své děti vidí jako to nejlepší, a stejně uvažují i tehdy, když odmítají očkování. Mnoho z nich se jednoduše příliš obává rizik spojených s vakcinací, mimo jiné proto, že se domnívají, že jejich dětský lékař s nimi nedostatečně komunikuje o tomto tématu nebo se mu zcela vyhýbá. Svou roli v tom hraje i nedostatek času, který mají pediatři vyhrazený na rozhovory s rodiči. Cestou by podle něj mohla být změna komunikace o očkování a jeho přínosech ze strany lékařů, ale i institucí, včetně státních úřadů. Vhodné může být i větší zapojení samotných rodičů, jenž vnímají očkování pozitivně, kteří by dokázali přesvědčit ostatní, a samozřejmě sociálních sítí i vyšší interaktivita webů zaměřených na výhody vakcinace. „Úspěšné budou ty zásahy, které budou budovat důvěru (v očkování – pozn. redakce), sníží obavy z neopodstatněných rizik vakcín, a pomohou rodičům pochopit, že očkování podle očkovacího kalendáře je v zájmu všech, včetně jejich vlastních dětí,“ píše Glanz.
Nejrizikovější jsou internetové diskuse
Zatím stranou výzkumného zájmu stojí internetové diskuse, ať již na webových stránkách nebo na sociálních sítích. Podle Glanzovy práce je ale velmi pravděpodobné, že právě ony jsou zdrojem mnoha dezinformací o očkování, které ovlivňují rozhodování mnoha rodičů. Diskuse jsou interaktivní, je v nich mnoho emocí a je v nich možné sdílet jakékoliv informace bez omezení. Ale právě to je problém. „Různé diskuse odpůrců očkování, stejně jako jejich webové stránky, běžně šíří informace, jenž odporují skutečné biologii a medicíně. Lidé, kteří je navštěvují, ale obvykle nejsou schopni rozlišit nesmysly od faktů a slepě důvěřují všemu, co se někde na internetu dočtou,“ shrnuje imunolog Michal Křupka, který působí na Ústavu imunologie Lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Olomouc a věnuje se problematice odpůrců očkování a dezinformací, které šíří. „Diskuse s odpůrci očkování může nabývat zcela absurdních rozměrů a objevují se v ní argumenty typu, vakcíny nikdy nefungovaly či očkování je ve skutečnosti nástrojem elit na redukci populace. Sám jsem byl nazván podplaceným služebníkem farmalobby a to jen proto, že jsem chtěl od jednoho otce přesvědčeného o škodlivosti očkování vysvětlit, jak je možné, že u jeho dítěte došlo po vakcinaci k poklesu všech imunoglobulinů, včetně imunoglobulinů B, které ale člověk vůbec nemá,“ shrnuje své zkušenosti Křupka.
Diskuse, v nichž se pohybují odpůrci očkování, jsou tak prostorem, kde se mnohé nesmysly o očkování stávají prakticky nesmrtelnými. „Když vám někdo nasadí brouka do hlavy, změní to vaše chování. Pokud se pohybujete ve facebookové skupině, kde se stále dokola objevuje, že očkování způsobuje autismus, můžete se začít bát a nakonec vakcinaci zcela odmítnete a to bez ohledu na fakta, vědecké studie nebo postoje skutečných odborníků,“ upozorňuje Tomáš Ondriga z Lovců šarlatánů. „Sociální sítě jsou v tomto ohledu nejrizikovější, protože se zde velmi rychle a nekontrolovaně šíří nesmysly o očkování, což může reálně ovlivnit proočkovanost, a tedy vést k nárůstu rizika návratu chorob, které díky vakcinaci vymizely,“ shrnuje.
Ludmila Hamplová
