Ministerstvo zdravotnictví připravilo pro jednání vlády Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016 – 2019. Materiál, který nabral dvouleté zpoždění, se zřejmě vládě na stůl hned tak nedostane, přestože tam měl být už do konce letošního roku. Obsahuje totiž řadu projektů a úkolů, ale jak upozornilo v připomínkovém řízení ministerstvo financí, chybí mu vyčíslení jejich dopadů na veřejné rozpočty. Vláda má sice Národní plán vzít pouze na vědomí, ale i v takovém případě nesmí informace o dopadech na rozpočty chybět.  Předností plánu je jeho komplexnost, zabývá se nejenom tím, co je nutné zlepšit v diagnostice a léčbě Alzheimerovy nemoci, ale i sociálními dopady, organizací péče a co je velmi cenné – také pomocí pro pečující. Tak široce pojatým zpracováním a výstupem pro vládu se dosud nemůže pochlubit žádné jiné onemocnění.

 

Národní akční plán měl být původně předložen vládě už do konce října roku 2013. Jenže přišly volby, vznikla nová vláda a přestala pracovat příslušná pracovní skupina, jejíž složení se následně změnilo. Nový termín pro předložení Národního akčního plánu vládě byl posunut na konec letošního roku a tím bylo předefinováno i období pro jeho plnění na léta 2016 – 2019.

V plánu své úkoly najdou především ústřední orgány státní správy, ale je určen všem organizacím a poskytovatelům zdravotních nebo sociálních služeb působícím v oblasti péče o pacienty s Alzheimerovou nemocí a dalšími obdobnými onemocněními, jimž poskytne informace o prioritách a plánovaných opatřeních vlády v této oblasti. Obdobně má sloužit i krajům a obcím při plánování jejich zdravotní a sociální politiky, případně vzdělávání.

Mohlo by vás zajímat

Plán připravila 21členná meziresortní a mezioborová skupina, v níž kromě zástupců ministerstev a pojišťoven našly důstojné zastoupení především odborné společnosti.

Počty nemocných rostou  a s nimi i náklady

V Česku zatím nemáme validní data o výskytu demencí v populaci. „Na základě zahraničních prevalenčních studií je však možné odhadnout aktuální počet osob s demencí v ČR na přibližně 150 tisíc, přičemž více než dvě třetiny tohoto počtu ve všech věkových kategoriích tvoří ženy. Prevalenční studie dále naznačují, že hranici 200 tisíc osob s demencí ČR dosáhne v roce 2023,“ píše se v Národním plánu. Česká alzheimerovská společnost odhaduje, že pouze cca 26 % pacientů s demencí využívá ambulantní zdravotní péči a necelých 6 % pak zdravotní péči lůžkovou. Také sociální služby využívá jenom malá část těchto lidí. Podle materiálu pro vládu přibližně 19 % osob trpících demencí bydlí v domovech pro seniory a přibližně 6 % pak v domovech se zvláštním režimem. Neznámou oblastí je neformální péče, čili péče poskytovaná nejčastěji rodinnými příslušníky. Alzheimer Europe odhaduje, že neformální pečovatelé se v ČR starají o přibližně 100 tisíc osob s demencí, což představuje asi dvě třetiny z celkového počtu osob s demencí v naší zemi.

Národní plán uvádí finanční náklady vyspělého světa na Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění. V rámci dvaceti sedmi států Evropské unie byly v roce 2005 odhadnuty na 130 miliard Euro za rok. Náklady na jednoho člověka s demencí pak představovaly přibližně 21 000 Euro za rok. Náklady na péči o osobu s demencí v ČR se odhadují na 30 až 50 tisíc korun měsíčně.

Lépe diagnostikovat, řádně léčit…

Jaké úkoly Národní plán obsahuje? V „lékařské části“ zejména zlepšení včasného stanovení správné diagnózy.  Plán počítá s překladem a adaptací mezinárodně uznávaných doporučených postupů diagnostiky syndromu demence a úpravou podmínek pro úhradu diagnostiky a hodnocení progrese onemocnění z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Dalším úkolem je připravit zařazení screeningových vyšetření kognitivních funkcí do všeobecné preventivní prohlídky u seniorů. „V současné době jsou v klinické praxi stále využívány obsolentní léky (nootropika, vazoaktivní substance), které nemají oporu v evidence based medicine, z nichž některé mají stále částečnou úhradu,“ píše se v materiálu. Proto je prý nutné zajistit dostupnost a úhradu těch „správných“ léků (jmenovitě je zmíněna biologická léčba) i nefarmakologických metod (např. psychosociální intervence). Nejsou však uvedeny propočty, jaký dopad by to mělo do výdajů zdravotních pojišťoven. Vzniknout by měly standardy léčby společné pro obory neurologie, psychiatrie a geriatrie.

Péče by měla být koordinována a provázána zdravotní a sociální sféra. Vzniknout by měla vysoce specializovaná mezioborová centra a v budoucnu vytvořena i síť pracovišť v krajích. Je třeba také dobře zorganizovat sběr statistických dat, aby bylo možné péči lépe plánovat.

…pomáhat pečovatelům, zapojit lékárníky

Zvláštní pozornost věnuje plán neformálním pečovatelům, jejich počet se u nás odhaduje na 250 tisíc. Navrhuje se pro ně zavedení nové finanční podpory i upravení stávající dávky. Pečující by měli mít možnost najít si pružné formy práce i mít možnost odpočinout si díky respitní péči.  Podpořeno by mělo být i vzdělávání rodinných pečujících a asistentů sociální péče.

Mezi dalšími úkoly najdeme prevenci, v níž důležitou roli hraje nejen praktický lékař, ale i proškolený lékárník.  Dál mají být rozvíjeny již certifikované kurzy nelékařských zdravotnických pracovníků, které již běží, patří mezi ně Kurz péče o nemocné s Alzheimerovou, Ošetřovatelská péče v geriatrii a Geriatrický pacient v dlouhodobé péči – zvláštnosti ošetřovatelské péče o geriatrického křehkého seniora. Nově by měl vzniknout kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách v rámci novelizace vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách.

Vzdělávat je třeba veřejnost i pracovníky ve školství, zlepšit povědomí o nemoci i obecně vztah k seniorům.

Alzheimerova nemoc a další obdobná onemocnění mohou vést ke ztrátě zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. V současnosti se ale používá zastaralý seznam diagnóz i nevhodná kritéria. Plán proto ukládá vytvořit nová pravidla pro posuzování této zdravotní způsobilosti u starších občanů.

MF: A kolik to bude stát?

V připomínkovém řízení nejzávažnější výhrady k Národnímu plánu poslalo ministerstvo financí. “Materiál předpokládá dopad na veřejné rozpočty, ale nijak je nevyčísluje a porušuje Jednací řád vlády. Pokud z materiálu vyplývají finanční dopady, musí být uveden zdroj jejich krytí. V daném případě schválené výdajové limity dotčených rozpočtových kapitol na jednotlivé roky. Požadujeme doplnit,” uvádějí finance. Požadují také, aby se k materiálu vyjádřily zdravotní pojišťovny, například proto, aby sdělily, zda je financování naplánovaných aktivit vůbec dlouhodobě udržitelné. Ministerstvo finance postrádá i “konkrétní kvantitativní cílové ukazatele”.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) uplatňuje 11 připomínek označených jako zásadní, spíše ale jde o technické změny. Požaduje každoroční aktualizaci plánu a jeho předkládání vládě. Zajímavý je návrh, aby geriatrie byla ponechána v základních oborech specializačního vzdělávání lékařů, což vlastně požadavek směrem k vzdělávacímu zdravotnickému zákonu (o způsobilosti k výkonu povolání 95/2004), který má být nyní novelizován a kde je počet základních oborů klíčovým bodem sváru. MPSV by také rádo v plánu vidělo větu, že “Pracovníci v sociálních službách mohou pracovat na několika pracovních pozicích, jako pracovníci přímé obslužné péče, pracovníci pro základní výchovnou nepedagogickou činnost, jako pracovníci pro pečovatelskou činnost nebo vykonávají činnosti pod dohledem sociálního pracovníka” s tím, že kvalifikační požadavky na tyto pracovníky budou popsány v zákoně č. 108/2006 o sociálních službách (připravuje se dokonce i věcný záměr nového zákona o sociálních pracovnících). Technické připomínky zaslalo také ministerstvo školství a dva kraje.

-cik-

 

Některé zajímavé články, které už vyšly na toto téma ve Zdravotnickém deníku

 Péče o lidi s demencí: pro dosažení evropského průměru bychom museli ztrojnásobit kapacity

V Česku lidé s demencí doplácejí na schizma mezi zdravotní a sociální péčí

Alzheimerova choroba: pomoci má zákon o dlouhodobé péči a pečovatelská dovolená