Poslanci zkritizovali přípravu tendru na leteckou záchranku. Hrozí snížení kvality péče

Vypsat tendr tak, aby nehrozilo odvolávání neúspěšných účastníků, a zároveň zajistit kvalitu služby. To je nelehký úkol, který nyní finišuje ministerstvo zdravotnictví. Bohužel to ale vypadá, že právě druhý bod se mu plnit nedaří. Hlavním kritériem výběru je cena, navíc dost možná dojde k výpadku záchran lidí z nepřístupných míst.

„Zjistili jsme, že tendr může zlikvidovat nebo výrazně omezit provozování letecké záchranné služby v šíři, jak je to doposud. Pokud je jediným hodnotícím kritériem cena, tak na to doplatí kvalita, která je při poskytování letecké záchranné služby to nejdůležitější. Vybereme toho nejlevnějšího, kdo nebude mít žádné zkušenosti. V Rakousku, které je v poskytování záchranných služeb s ČR srovnatelné, hrála kvalita při vyhlašování tendru ve Štýrsku roli ze 70 procent, v Dolních Rakousích 75 procent. Pouhých 25 procent tak tvořila cena. Apeloval bych na to, aby tendr neobsahoval tak zjednodušené kritérium, jako je cena, protože pak může vyhrát kdokoliv. Je tu celá řada dalších parametrů, jako kvalita výcviku pilotů nebo zdravotnických posádek. Zatím to vypadá, že od dubna 2017 se péče zhorší,“ konstatoval na čtvrtečním zdravotnickém výboru Stanislav Mackovík (KSČM). Letecké záchrance už se přitom o den dříve věnoval podvýbor pro oblast zdravotní péče, vzdělávání a prevenci, který měl výjezdní zasedání na letišti v Hradci Králové, tedy v sídle jednoho z provozovatelů letecké záchranné služby DSA, a.s.

Pracovní skupina, která na přípravě tendru dělala, přitom roli kvality zdůrazňovala. „Sešli jsme se opakovaně a věnovali tomu hodně času. V našich doporučeních bylo klást důraz na kvalitu a na to, aby tam bylo zapojeno více subjektů. Cena byla nechci říct na posledním místě, ale nebyla na předních,“ dodává poslanec a člen pracovní skupiny Pavel Holík (ČSSD).

Mohlo by vás zajímat

ČR skončila na druhém místě z deseti zemí regionu při hodnocení zdravotnictví

Podobné obavy jako poslanec Mackovík má i šéf Asociace zdravotnických záchranných služeb Marek Slabý. „Ministerstvo by si při psaní tendru mělo uvědomit, že musí zůstat leteckou záchrankou v 21. století a v zájmu nejnižších cen ji nedostat 20 let zpátky,“ řekl pro ZD.

Při výpadku speciálních akcí mohou záchranáři přijít o kvalifikaci

Jaké konkrétně jsou sporné body v přípravě tendru, jejichž navržené řešení záchranáři neschvalují? „Dohadujeme se o definici letové pohotovosti, tedy od kdy do kdy a jak ji naspecifikovat tak, abychom mohli létat nejen od východu do západu slunce, což zatím z tendru vyplývalo. Další problém jsou speciální činnosti, což je záchrana v podvěsu či lanové techniky. Trváme na tom, že je vyžadujeme v rozsahu, v jakém je děláme doposud a v jakém je dělá celá Evropa. Je tam ale argument legislativního odboru a Ústavu pro civilní letectví, že to není v evropské legislativě řádně vydefinováno a proto to není do tendru možno dát. My se domníváme, že to jde a máme vyjádření evropských orgánů týkajících se létání letecké záchranky, ale pro legislativní odbor ministerstva to zřejmě není dost validní,“ přibližuje doktor Slabý.

Paradoxní je, že pokud se skutečně bude tendr držet výkladu legislativního odboru, vypadnou záchranné činnosti z nedostupných míst pouze dočasně. V roce 2017 totiž začnou fungovat nově vybraní provozovatelé bez těchto činností, už od 1. ledna 2018 bude ale platit evropská úprava, která definici obsahuje. Problém ale je, že za tu dobu mohou ti, kdo tyto speciální akce provádějí, přijít o kvalifikaci.

„Ministerstvo zdravotnictví vytvořilo podmínky, že provoz dle vyhlášky bude zahájen v dubnu 2017 a po zbylých osm měsíců do konce roku vrtulníky zjevně dle pojetí ministerstva nebudou poskytovat záchranu v nepřístupném terénu. Pokud se osm měsíců činnost s lezeckým vybavením nebude dělat, tak i kdyby provozovatel měl kvalifikace, ale osm měsíců to dělat nemohl, tak o kvalifikace přijde,“ varuje poslanec Mackovík.

Nutno také podotknout, že i když u nás tímto způsobem nejsou zachraňovány stovky až tisíce lidí, jako je to v horském terénu Rakouska a Švýcarska, nejde o čísla zanedbatelná. Jde o desítky takto zachráněných – např. při povodních roku 2010 v Libereckém a Ústeckém kraji bylo nasazeno sedm vrtulníků.

„Kdybychom to doteď nedělali, tak to ještě chápu. My jsme ale do toho všichni už dali obrovské peníze – výcvik pilotů, výcvik personálu, nákup materiálu, revize materiálu – není to žádná legrace. Je to zkrátka jasný krok zpátky,“ podotýká Marek Slabý.

Jeden provozovatel snad nehrozí

Na sněmovním výboru přitom zazněla ještě další obava – totiž že na osm stanovišť bude možné vybrat pouze jednoho poskytovatele.

„V ČR služby toho času poskytují čtyři různé skupiny. Každá má určitý počet vrtulníků a lidí, kteří musí mít nalétané hodiny na speciálních vrtulnících se speciálním typem služby, což nikdo jiný nemá. Tyto čtyři slupiny na dotaz, zda jsou schopny pojmout to v celé republice, přiznávají, že to nejsou schopny udělat, protože nikdo z nich nemá potřebnou kapacitu. Pokud se to tedy vypíše jako balík, nikdo z nich není schopen službu reálně nabídnout. Pokud se nenajde nikdo, kdo to bude schopen poskytovat, tak péče nebude, protože současná smlouva se nedá prodloužit,“ obává se poslanec Pavel Antonín (ČSSD).

Podle šéfa záchranek Slabého ale snad takový problém nehrozí. „Ministerstvo chce soutěžit všechny základny mimo těch dvou obsazených vojáky a armádou. Nejde přitom o to, že by tam měl být jeden poskytovatel, ale že to ministerstvo chce soutěžit jako jeden celek, tedy osm naráz. Nedává možnost soutěžit to na oblasti, což je také legální. Soutěží se to tedy jako jeden celek, ale může tam být více zájemců,“ vysvětluje Slabý.

Kde je podle něj hlavní problém, proč ministerstvo trvá na některých bodech, které by pro leteckou záchrannou službu znamenaly jasný krok zpět? „Tendr je důležitý, na dlouhou dobu a za vysoké peníze, takže je ministerstvo hodně opatrné, což je asi na místě. Spor je o tom, že ministerstvo není schopno zaimplementovat dostatečně validně kvalitní kritéria, takže to jde jenom na cenu. Jde o právní problémy – je tam diskuse legislativního odboru a odboru veřejných zakázek. Je to složité, ale to, co jsme navrhovali, lze i při plné transparentnosti a při hlavním parametru, což je nejnižší možná cena, dodržet. Tendr musí nasmlouvat to, co děláme, ale zabránit tomu, aby se tam přihlásil každý, kdo viděl z dálky vrtulník. Naše požadavky zkrátka nejsou nelegitimní ani mimo legislativní rámec EU a ČR. Praktické připomínky už jsme tedy přinesli na několik způsobů a všichni odpovědní je znají. Teď je to na tom, legislativně to posoudit tak, aby se nepřihlásilo 150 uchazečů, kteří si budu dávat jedno odvolání za druhým a potáhne se to pět let. Z toho je největší strach ministerstva zdravotnictví – tedy aby to bylo napsané natolik precizně, že nebudeme řešit dalších několik let odvolání,“ říká doktor Slabý.

Faktem zůstává, že by si ale ministerstvo mělo ve svém snažení pospíšit. Protože jde o otevřený evropský tendr, musí být vyvěšený rok. Více jsme psali zde.

Michaela Koubová