Farmaceutické firmy (a následně i politici) přiznávají, že se spolu setkávají a že to má vliv mj. na tvorbu české legislativy. Jakmile se ale mají vyjádřit konkrétně, kvantifikovat své vztahy a uvést konkrétní návrhy na změny zákonů, o nichž se jednalo, z otázek unikají, odpovídají mlhavě anebo na některé pro jistotu nereagují vůbec. Dalším problémem je, že farmaceutické firmy nejsou v Česku zvyklé komunikovat s médii o jiných tématech, než jenom těch, které si samy naplánují. Mají své komunikační kanály nastaveny jednosměrně, pořádají tiskové konference, nebo podporují mediální akce pacientských organizací, ale pokud chce novinář obrátit tok informací a zeptat se na témata, která zajímají jeho, je velmi obtížné a v mnoha případech nemožné se do pevnosti zvané farmaceutická firma, dobýt. Čest výjimkám. Je pravda, že farmaceutické firmy v otázkách legislativy a politiky spoléhají na své asociace, ty se však naučily mlžit takovým způsobem, že vlastně neprozradí vůbec nic. Přitom vyvíjejí celou řadu aktivit, jejichž cílem je upravit zákony a další normy tak, aby vyhovovaly zájmům členských firem. Je to přirozené, ale je nezbytné, aby se tak dělo zcela transparentně. Zdravotnický deník si udělal malou sondu, na kterou v dalších dnech a týdnech naváže a bude se dál ptát.
Pokusili jsme se oslovit všechny společnosti sdružené v Asociaci inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). U některých jsme ale nenalezli vůbec žádný použitelný kontakt. U velké části z nich dosud nevíme, zda se náš dotaz dostal až k vedení firmy. Z 32 společností se ozvalo 10, z nichž u jedné se ředitelka omluvila z rodinných důvodů, což samozřejmě respektujeme a jedna odpověď je stále na cestě. Budeme se dále pokoušet oslovit i ostatní, věříme, že nemají, co skrývat. Skutečnost, že je prakticky běžným způsobem nemožné kontaktovat odpovědné pracovníky ve firmách, které profitují z veřejného zdravotního pojištění, ale považujeme z pohledu transparentnosti za zcela nepřijatelné.
Firmy: s politiky netančíme
Zajímalo nás, zda se představitelé farmaceutických firem přímo stýkají s politiky a jaký mají vliv na tvorbu zákonů. Jednotlivé firmy z našeho malého vzorku to jednoznačně popírají. Připouštějí pouze kontakt se státními úředníky. „Se státními úředníky se setkáváme v rámci běžné agendy správních řízení a úkonů, které nám ukládají zákony ČR. Tyto schůzky vždy probíhají na příslušném úřadě a zcela dle pravidel konkrétní instituce,“ definoval například MUDr. Zbyněk Gregor, ředitel pro „Corporate Affairs“ společnosti Eli Lilly. „Veškerá setkání se státními úředníky byla plně v souladu s etickými pravidly. Povinnost vést si a uchovávat detailní záznamy o jednotlivých setkáních nám zákon neukládá,“ upozorňuje Eva Šebestová, ředitelka pro „Communications & Patient Relations“ společnosti Abbvie. (že to není zákonná povinnost samozřejmě víme, ale současně nevidíme důvod, proč by to nemohla být informace veřejná).
Pokud jde o politiky a legislativu, firmy se shodují, že patří do působnosti jejich asociace. „S poslanci a senátory nekomunikujeme, nezveme je na schůzky, obědy, ani neoslovujeme jejich asistenty. Pokud v rámci našeho průmyslu ke komunikaci s poslanci a senátory dochází, pak výhradně prostřednictvím Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, která hájí zájmy farmaceutických firem, jež se intenzivně věnují výzkumu a vývoji a přináší na trh inovativní léčbu,“ napsala nám dr. Christiane Hamacherová, generální ředitelka společnosti Roche (která do této funkce nastoupila teprve loni 1. dubna). Podobně reagovaly ostatní firmy. Protože jsme se ptali i na to, kdo při schůzkách hradí občerstvení Zbyněk Gregor z Eli Lilly ČR, s.r.o. dodal: „Naše interní pravidla pro případné setkávání s představiteli státních institucí, vysokými vládními úředníky a zákonodárci jakoukoliv pohostinnost nepřipouští.“
„Společnost AstraZeneca s poslanci ani se senátory nekomunikuje. Naše společnost nepodniká žádné kroky, které by vedly k úpravě či tvorbě legislativy ČR. Společnost AstraZeneca nemá žádný rozpočet určený na lobbing. Tuto aktivitu nevyvíjíme,“ jednoznačně shrnuje Petr Diviš „Country Director“ pro Česko společnosti AstraZeneca. On jediný také neodkazoval na AIFP.
Samozřejmě dochází k neformálním setkáním. Jak otevřeně popisuje opět ředitelka firmy Roche. „Krátce po jmenování do funkce generální ředitelky ROCHE s.r.o. jsem se na odborném lékařském kongresu sešla s několika lékaři, kteří jsou současně i aktivními politiky. Jednalo se o zdvořilostní seznamovací setkání… V rámci oficiálních aktivit AIFP jsem se měla možnost setkat se např. s ředitelem Státního ústavu pro kontrolu léčiv,“ uvádí dr. Hamacherová.
Ostatní se omezili na prosté odkázání na asociaci. „Předpokládám, že jste obeznámen s celou situací i díky předchozímu vyjádření AIFP, která zastupuje zájmy všech originálních farmaceutických společností na českém trhu. Naše pozice se nijak neliší od standardů celého odvětví,“ napsala nám Emílie Pražáková za společnost Novartis. „S politiky a státními úředníky komunikují jménem farmaceutického průmyslu primárně Asociace inovativního farmaceutického průmyslu a Česká asociace farmaceutických firem,” uvedl Filip Hrubý mluvčí společnosti Sanofi. Byla to jediná věta, kterou jsme od něj obdrželi, a není nám úplně jasné, co znamená ono „primárně“ a jak vypadá „sekundární“ komunikace, ale chápeme to tak, že firma Sanofi s politiky a úředníky je v kontaktu, ale v jakémsi druhém řádu komunikace.
„Naše společnost se plně ztotožňuje s oficiálním vyjádřením a stanoviskem AIFP k Vašim otázkám. Další stanoviska nebudeme k této problematice zaujímat,“ odbyl nás Mgr. René Bastl, „Managing Director“ společnosti Merck Czech R. a současně „General Manager“ firmy Biopharma. Je však zcela nejasné s čím konkrétně se ztotožňuje, protože ono stanovisko se netýká činnosti jednotlivých firem. Také musíme pana ředitel ujistit, že ho budeme o další stanoviska žádat (témat máme hned několik).
Asociace: nic důležitého vám neřekneme
AIFP, na kterou se všechny členské firmy odvolávají, je však velice skoupá na slovo a nebyla ochotna nám poskytnout ani seznam konkrétních schůzek s politiky ani návrhy, které prosazovala. Jak už jsme informovali v článku (Farmaceutický průmysl nechce prozradit jména politiků, s nimiž se stýká. Čeho se bojí?) odpověď na zcela konkrétně položenou otázku byla velice obecná: „Ano, setkáváme se vždy veřejně, příprava na setkání probíhá skrze sekretariáty, témata jsou domluvená předem, setkání probíhá na veřejném místě, buď v sídle daného úřadu, nebo v rámci Výboru, a schůzky nikdy nejsou jeden na jednoho, ale schůzek se účastní i další osoby. Je to zavedený standard. AIFP vždy předkládá návrhy, které jsou předem konzultované se všemi partnery, např. externími svazy a připomínkovými místy. AIFP informuje hlavní partnery o tom čeho chceme dosáhnout, tzn. SÚKL, Ministerstvo zdravotnictví, Komoru lékařskou i lékárenskou.“
Ještě obecněji odpověděla asociace, která sdružuje výrobce generických léků ČAFF, ale jim se budeme věnovat v jiném článku. Podobné je to s asociací sdružující dodavatele zdravotnické techniky CzechMed.
Poslanci: ano i ne
Zdravotnický deník se obrátil na čtyři poslance ze zdravotního výboru, kteří aktivně předkládají různé legislativní návrhy, aby zjistil, co jsou oni ochotni prozradit o svých kontaktech s farmaceutickým průmyslem.
MUDr. Jaroslav Krákora z ČSSD vůbec neodpověděl, přitom zrovna u něj, jako dlouholetého barda, který sedí ve sněmovně i ve výboru už čtvrté volební období (od roku 2002) a je předkladatelem i zpravodajem mnoha zákonů, by mohly být odpovědi zajímavé. Pan poslanec ale našemu zájmu neunikne a otázky mu položíme znovu.
Ostatní tři shodně popírají, že by se s pracovníky farma firem setkávali kdekoliv jinde, než na půdě sněmovny, i když výjimečné situace mohou nastat. „Standardně jednám s představiteli asociací: AIFP, ČAFF, GML, ČLeK, Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků (a to platí i pro jiná odvětví). Nicméně letos jsem se setkal i se zástupci firmy Pfizer a to v souvislosti podpory a spolupráce této společnosti s Univerzitou Pardubice, konkrétně FCHT. Šlo o podporu studentů farmakochemie a ocenění jejich DP a doktorandských prací,“ uvedl farmaceut, primář a poslanec TOP 09 PharmDr. Jiří Skalický. S odkazem na tuto odpověď ovšem tvrdí, že nám nemůže odpovědět na otázku s kým konkrétně se letos setkal. Nicméně překvapil tvrzením, že „standardně se setkáváme na půdě Poslanecké sněmovny. Často se o platbu za pohoštění dělíme,“ což by mohlo být v rozporu s tvrzením firem, které se dušují, že pohoštění politikům neplatí. Ovšem skutečně důležitou je odpověď na otázku týkající se přípravy zákonů. „Pokud byly některé návrhy výše uvedených asociací předloženy na výboru pro zdravotnictví formou pozměňovacích návrhů, tak v několika případech jsem se jich ujal a projednal,“ potvrzuje poslanec J. Skalický. Neuvedl ale, o jaké návrhy konkrétně šlo a to ani po opětovném položení cíleného dotazu.
„Jako každý poslanec, i já dostávám řadu podnětů, připomínek a návrhů nebo výhrad k připraveným návrhům zákonů. Částečně prostřednictvím výboru, částečně prostřednictvím e-mailové komunikace, nebo v poště. Někdy jde o důsledek nevypořádání připomínek v připomínkovém řízení k návrhům zákonů. Vcelku pochopitelně se pak tytéž připomínky objevují znovu při projednání v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu Parlamentu ČR. Nevybavuji si, že bych kdy předkládal návrhy v přímý prospěch farmaceutického průmyslu,“ napsal ZD poslanec Ing. Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). Je tedy zřejmé, že rozhodující pro prosazení změn v legislativě, které by vyhovovaly farmaceutickému průmyslu, jsou zasedání zdravotního výboru parlamentu. Pokud ministerstvo zdravotnictví takové změny nezohlední, nebo vyloženě s nimi nesouhlasí, není nic ztraceno. Naopak, boj teprve začíná, lze působit přímo na poslance a prosazovat pozměňovací návrhy. Je tedy škoda, že jak firmy, tak poslanci nejsou příliš ochotni se rozpomenout, jaké návrhy se takto objevily v roce 2015. Neplatí to zrovna o poslanci Ludvíku Hovorkovi, o němž je známo, že celý zdravotnický průmysl „moc nemusí“. Také proto může suše odpovědět na otázku, zda byl někdy během svého působení v parlamentu požádán o prosazení změny zákona ze strany farmaceutického průmyslu, či zástupců dodavatelů zdravotnických prostředků: „Nebyl.“
Zdravotnický deník ale vloni upozornil na již v paragrafové podobě vypracovaný návrh změny zákona, který se prostřednictvím poslance a předsedy zdravotního výboru profesora MUDr. Rostislava Vyzuly (ANO) snažila prosadit Česká asociace farmaceutického průmyslu (ČAFF). Pan profesor se nadále k návrhu hlásí. „Mohu potvrdit, že jsem nebyl vyzván k prosazení nějakých změn, kromě předání pozměňovacího návrhu na jaře od malých a generických firem, který měl zajistit aspoň jeden plně hrazený lék na našem trhu. To si jistě vzpomenete, bylo to předmětem Vaší reakce ve Zdravotnickém deníku. Nakonec jsem ustoupil, ale jsem stále přesvědčen, že je to velmi dobrá aktivita pro naše pacienty a v podstatě proti farmaceutickému průmyslu. Ten text pozměňovacího byl konzultován jak s pojišťovnami, tak SUKL a byl upraven, aby byl srozumitelnější,“ uvádí Rostislav Vyzula. Jako špičkový onkolog a bývalý ředitel Masarykova onkologického ústavu, samozřejmě prostředí farma firem dobře zná. „Co jsem ve Sněmovně, tak se vyhýbám kontaktům s farmaceutickým průmyslem, kromě Mgr. Jakuba Dvořáčka z AIFP. Souhlasím se snahou AIFP zavést naprosto transparentní systém kontaktů s farmaceutickými firmami a taky jsem jej opakovaně podpořil – na tiskovkách. A ještě si vzpomínám, že na jaře mi byla představena nová generální ředitelka z firmy Roche – potkal jsem ji 2x, tak na 15 min. Nemluvili jsme o lécích. Jo a ještě jsem byl na jednom odborném sezení ohledně výsledků nových klinických studií, myslím u melanomu, ale teď si nejsem zcela jist…“ sdělil nám poslanec.
Jeho kolega Ludvík Hovorka potvrzuje klíčovou roli tří mužů, zastupujících průmyslové asociace. „Na jednáních výboru, podvýboru a na seminářích jsem se setkal se zástupci AIFP a ČAFF pány Dvořáčkem a Mátlem, se zástupcem Czechmedu panem Palátem, stejně tak se zástupci lékařských sdružení, odborných společností ČLS JEP, zástupci profesních komor, asociací nemocnic či zdravotních pojišťoven,“ uvádí Hovorka (a dodává, že kávu, vodu a čaj na jednání výboru a podvýboru, případně na odborném semináři hradí výbor pro zdravotnictví).
Tato jména: Jakub Dvořáček, Martin Mátl a Miroslav Palát jsou klíčovými postavami zdravotnického lobbingu v českém parlamentu, ale také na ministerstvu zdravotnictví, SÚKL a dalších úřadech. Mají k tomu potřebný rozpočet, účastní se schůzek s úředníky a politiky, ale jsou – jak už jsme uvedli výše – velice neochotni se o detailech své práce blíže bavit. Vynasnažíme se to změnit.
Firmy se nám vyjádřily i k lobování prostřednictvím pacientských organizací, o čemž pojednáme v dalším článku.
Tomáš Cikrt
