Výše plateb za státní pojištěnce mezi lety 200-2014 rostla (červená čára). Kdyby se už tenkrát uplatnil nyní navrhovaný mechanismus, tak v době, kdy je ekonomická krize a vyšší počet státních pojištěnců, stát by za ně platil více (růžová čára). Zdroj: MZ ČR

Ministerstvo navrhuje pro valorizaci plateb za státní pojištěnce zlatou střední cestu

Vazba na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění by měla být řešením pro automatickou valorizaci plateb za státní pojištěnce. Navrhuje to ministerstvo zdravotnictví (MZ). Tento hlavní princip by měl být současně doplněn anticyklickým mechanismem, který zajistí kompenzaci výpadku prostředků pro systém veřejného zdravotního pojištění v době ekonomické krize. Koalice ČSSD/ANO/KDU-ČSL si automatickou valorizaci platby za státní pojištěnce napsala do programového prohlášení vlády a od té doby hledá shodu na jeho konečné podobě. Aktuální návrh byl schválen poradou vedení ministra zdravotnictví a míří do mezirezortního připomínkového řízení. Ministerstvo financí (MF) by ovšem uvítalo zřízení pracovní skupiny, která by se tématem ještě dále zabývala.

 

Ministerstvo zdravotnictví hledalo zlatou střední cestu mezi dvěma krajními požadavky. Na jedné straně stojí ministr financí Andrej Babiš (ANO), který má pocit, že by se měly zdroje financování zdravotnictví hledat nejprve ve zlepšení efektivity uvnitř rezortu a hovoří přitom o „černé díře“. Na druhé straně se šikují odboráři, lékařská komora a menší nemocnice, kteří všichni chtějí, aby stát do systému veřejného zdravotního pojištění posílal výrazně více peněz. Argumentují především personální devastací českého zdravotnictví kvůli nedostatečnému ohodnocení lidské práce. A také připomínají, že stát platí pojistné za 60 procent pojištěnců, ovšem do celkového balíku přispívá pouze čtvrtinou.

Zvažované varianty

Ministerstvo zdravotnictví zvažovalo čtyři různá řešení z čeho odvodit platby za státní pojištěnce:

 1. Vazba na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění.

2. Vazba na průměrnou mzdu zjišťovanou Českým statistickým úřadem.

3. Pravidelný administrativně stanovený růst ve výši 5 % ročně.

4. Sjednocení výše vyměřovacího základu s osobami bez zdanitelných příjmů (OBZP).

„První dvě varianty se liší z hlediska použité metodiky a na základě jejich věcného posouzení. Návrh preferuje variantu 1, která přináší systému veřejného zdravotního pojištění více prostředků. Třetí varianta garantuje navyšování o cca 3,4 mld. ročně, ovšem nezohledňuje dostatečně aktuální vývoj ekonomiky jako varianty 1 a 2,“ píše se ve zdůvodnění MZ. Řešení pod bodem 4 bylo do materiálu doplněno na základě připomínek členů  pracovního týmu Rady hospodářské a sociální dohody (PT RHSD). Podle ministerstva by toto řešení sice výrazně posílilo příjmy systému veřejného zdravotního pojištění, ale vyvolalo by problémy ve státním rozpočtu. Navíc se prý v podstatě vůbec nejedná o valorizaci, neboť určení vyměřovacího základu by bylo závislé opět na vydání nařízení vlády, v tomto případě ale určujícím minimální mzdu.

Po zvážení všech aspektů se MZ přiklonilo k první možnosti, tedy k vazbě na všeobecný vyměřovací základ pro účely důchodového pojištění.

K tomu bude ovšem doplněn anticyklický mechanismus. Má zajistit kompenzaci výpadku peněz pro veřejného zdravotního pojištění v době ekonomické krize. Naopak v době konjunktury se celková částka za státní pojištěnce částečně sníží, protože budou dostačovat příjmy od ekonomicky aktivních obyvatel. Anticyklický mechanismus by se uplatnil přes tzv. koeficient počtu státních pojištěnců, který by vycházel z aktuálního stavu zaměstnanosti. Veřejnému zdravotnímu pojištění by například při zvýšení nezaměstnanosti o 100 tisíc osob a platbě 870 korun za osobu a kalendářní měsíc, za celý rok toto opatření přineslo do systému více než 3 miliardy korun. Návrh je konstruován tak, že bude možné  – jako anticyklické opatření – upravit celkový odvod za státní pojištěnce o 5 procent.

Jaký dopad na platby za státní pojištěnce a meziroční nárůst celkových nákladů měla vazba na všeobecný vyměřovací základ a zakotvení anticyklického mechanismu ukazuje tabulka (je to současný odhad, například počty státních pojištěnců se mohou výrazně měnit):

Zdroj: MZ ČR
Zdroj: MZ ČR

V rámci vnitřního připomínkového řízení uplatnily zásadní připomínky Česká lékařská komora, Odborový svaz zdravotnictví a Svaz zdravotních pojišťoven ČR. Doporučující připomínky uplatnila VZP ČR. Nad rámec vnitřního připomínkového řízení zaslalo své připomínky rovněž Ministerstvo financí. Zejména požaduje zřízení pracovní skupiny pro uvedenou problematiku.

-cik-

platba za státní pojištěnce

Podle stávající zákonné právní úpravy je částka vyměřovacího základu za osoby, za něž je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu stát, stanovena na 6 259 Kč.

Zároveň je ovšem prostřednictvím nařízení vlády částku vyměřovacího základu pro každý kalendářní rok možné změnit, a to do 30. června roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro nějž se vyměřovací základ takto stanoví.

Pro rok 2016 je vyměřovací základ stanoven nařízením vlády č. 158/2015 Sb., o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát, a to na 6 444 Kč.

Platba za osobu a kalendářní měsíc činí 870 Kč.