Všeobecnou fakultní nemocnici čekají v nadcházejících letech velké změny. Je totiž jedním ze sedmi subjektů, v nichž vláda loni v létě odsouhlasila strategické investice. Výstavba ovšem bude během na dlouhou trať. První ze dvou velkých novinek, urgentní příjem, se začne stavět zřejmě v polovině příštího roku. Druhá, větší, bude sdružený laboratorní pavilon, jehož stavba podle odhadů započne nejdřív v roce 2018. Chystané změny včera představil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a ředitelka nemocnice Dana Jurásková.
„Všeobecná fakultní nemocnice je naprosto klíčovým zdravotnickým pracovištěm v této zemi. V mnoha oborech jsou tu v rámci ČR lídři medicíny, kteří jsou respektováni v celé Evropě a řekl bych i na celém světě. Když jsem ale procházel prostorami, tak si myslím, že je trochu ostuda České republiky, v jakém stavu nemovitosti jsou a jak dlouho do nich stát neinvestoval. Projížděl jsem mnoho regionů a krajů, a drtivá většina krajských nemocnic, které jsou mnohem méně významné než tato, jsou zainvestované, opravení a renovované. Je dobře, že přišel čas i na VFN, aby kromě toho, že jsou tu špičkoví lidé, špičková medicína a špičková výuka, odpovídaly i prostory tomu, co si doba vyžaduje,“ uvádí ministr Němeček.
Projekt číslo 1: Urgentní příjem
Mohlo by vás zajímat
VFN je v současnosti jedním z hlavních míst, kam se v Praze vozí urgentní pacienti. Jenže podmínky technické ani organizační v tomto směru nejsou úplně ideální. Zatímco péče o pacienty s koronárními příhodami, kterých jsou stovky ročně a přijímají se rovnou na koronární jednotky, je bezproblémová a dobře řešená i z pohledu záchranné služby, takže ji není nutné do budoucna měnit, se společným interním příjmem a dalšími pacienty v ohrožení života je to horší.
„Současná zátěž společného interního příjmu a pacientů, kteří jsou v kritickém stavu vezeni přímo na KARIM VFN, je vysoká a předpokládáme, že bude narůstat. I v centru Prahy se struktura zdravotnických zařízení mění a i záchranná služba má tendenci odvážet kriticky nemocné rovnou do VFN, která je jim nejblíže. Proto předpokládáme, že budeme ročně ošetřovat zhruba 1500 vážně nemocných pacientů,“ přibližuje Dana Jurásková.
V současnosti je přitom počet pacientů ošetřených na společném příjmu interně nemocných ve VFN průměrně 988 měsíčně, z toho 71 skončí na JIP a 230 na standardním lůžku. V průměru 131 nemocných pak každý měsíc přiveze záchranka, přičemž 28 z nich skončí na KARIM, 67 na JIP a 36 je přijato na standardní lůžko nebo jde domů.
„Lidé na společném příjmu interně nemocných jsou přijímáni na pracoviště, které je naproti hlavnímu areálu a je tak od něj zcela dislokované. Jakákoliv diagnostická technika a metody tak nejsou pro tyto pacienty snadno dostupné a my je musíme po areálu převážet, případně za nimi odborníci docházejí. Navíc v rámci společného interního příjmu chybí expektační lůžka,“ popisuje současnou situaci Jurásková.
Nízkoprahový příjem, tedy specializovanou péči v ambulancích, si v současnosti zajišťují jednotlivé kliniky a jeho fungování se do budoucna příliš nezmění. Jinak je to s příjmem vysokoprahovým, tedy pacientů v život ohrožujícím stavu (s výjimkou koronárních pacientů). „V tuto chvíli organizujeme péči v komunikaci se zdravotnickou záchrannou službou a naším call-centrem přímo na kliniku KARIM, případně na pracoviště RES – urgentní příjem. Jsou to organizační jednotky, které nyní suplují urgentní příjem a je to stav, který je pro nás dočasný,“ vysvětluje ředitelka Jurásková s tím, že samostatný příjem má nyní ještě iktové centrum.
Nová budova mezi dvěma klíčovými pavilony
Jaké má být nové řešení? V současnosti jsou obory důležité pro pacienty v urgentním stavu v pavilonech A6 (KARIM a IV. Interní klinika) a A8 (radiodiagnostická a chirurgická klinika), proto by měl nový urgentní příjem vzniknout mezi těmito dvěma pavilony. Sem tak budou přijímáni pacienti přivezení záchrankou, kteří budou po provedení základní diagnostiky a stabilizaci buď transportováni buď na JIP, příslušné pracoviště nebo 24 hodin sledováni na observačním lůžku. V rámci projektu by se také zmodernizovala radiodiagnostická klinika, bezprahový příjem by měl mít samostatný vchod z horního areálu a transport pacientů zdravotnickou záchrannou službou by byl veden komunikací z Benátské ulice.
„Pro nás to bude znamenat, že budeme mít koncentrovanou péči o pacienty – budou tu koncentrovány diagnostické metody i konsiliární obory,“ shrnuje Jurásková.
Výstavba třípodlažního urgentního příjmu by měla přijít na 150 milionů korun. Samotná stavba vyjde na 91 milionů, vyvolané investiční náklady na 20,5 milionů a projektové práce na 8,5 milionu. Účet za věcné vybavení, jako je zdravotní technika a lůžka, se bude pohybovat kolem 25 milionů, ostatní náklady typu IT a potrubní pošty mají být pět milionů. Až bude hotovo, počítá nemocnice s celkovými provozními náklady 37,5 milionů ročně (spotřeba materiálu 2,5 milionu, osobní náklady 30 milionů, ostatní náklady 5 milionů), přičemž v současné době VFN vynakládá na příjem pacientů částku 30 milionů korun.
Druhá etapa počítá s náklady ve výši 137 milionů korun, které půjdou na přestavbu pavilonů A6 a A8 a na nákup CT, MR a ostatní zdravotnické techniky tak, aby se snížila čekací doba na vyšetření a urgentní příjem sloužil i pro pacienty s cévní mozkovou příhodou.
Projekt číslo 2: Sdružený laboratorní pavilon
Druhý, větší projekt se bude týkat modernizace hlavního areálu VFN. „VFN je postavená na principu pavilonového typu a celý projekt je rozčleněn do jednotlivých etap, kdy realizace jednotlivých etap skokově nemocnici zlepší a nic nebude ohroženo, pokud by projekt byl kvůli nedostatku financí pozastaven nebo prodloužen. První etapa této velké modernizace, což je výstavba sdruženého laboratorního pavilonu, je odstartována,“ podotýká Jurásková. Garantem této stavby přitom bude rektor UK profesor Tomáš Zima, který je přednostou Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky VFN.
Budova bude postavena na místě staré kuchyně s komínem, která jako jedna z mála budov VFN není památkově chráněná. Vznik laboratorního pavilonu přitom umožní spojení, zefektivnění a automatizaci provozu laboratoří, sjednocení ústavní lékárny, která má nyní provozy na několika místech, a také fakultní transfúzní stanice, z níž se posílá krev ke zpracování do Zbraslavi. Díky tomu se bude nemocnice moci zbavit některých satelitních provozů.
„Spojení laboratoří zrychlí diagnostiku. Dnes musí jít zkumavky třeba na tři různá místa, pak ale bude díky propojení stačit jedna zkumavka. Druhá věc je, že tu bude prostor pro nové technologie, zejména pro individualizovanou léčbu u onkologických pacientů,“ doplňuje profesor Zima. V budově také vzniknou také tzv. superčisté prostory, které bude možné využívat i k experimentálním účelům. A protože je VFN zařízení staré 225 let, není zcela ideální ani její technické zázemí. Do pavilonu se proto přestěhuje energetické a tepelné hospodářství.
„Jaké jsou tedy přínosy stavby nového pavilonu? Jednak je to centralizace cenných laboratorních provozů. Laboratorní diagnostika, která je ve VFN realizována téměř ve všech laboratorních oborech, se stará o 2,5 milionu pacientů. Roztříštěné technické provozy tak konečně budeme moci centralizovat a mít dohled nad fungováním některých citlivých technologií. Dokážeme centralizovat speciální lékárenské provozy a spojíme rozdělené transfuzní oddělení. Že vyhovíme legislativě a nebudeme muset válčit s hygieniky, to je věc, kterou netřeba zmiňovat,“ uvádí Dana Jurásková.
Celkové náklady se budou pohybovat kolem 1,5 miliardy korun, z čehož třetina bude hrazena z vlastních zdrojů VFN a miliarda z dotace ministerstva zdravotnictví. Realizace projektu přitom přinese zlepšení provozního hospodaření nemocnice o více než 60 milionů ročně, takže je návratnost investice spočítána na zhruba 17 let. V případě nerealizování tohoto projektu by navíc bylo nutné vynaložit 730 milionů na generální rekonstrukci stávajících nevyhovujících provozů. VFN předpokládá, že rozhodující část své spoluúčasti na financování pokryje ze zdrojů za odprodej majetku, který se stane nepotřebným.
„Za oběma projekty už je obrovský kus práce. Snažili jsme se stvořit projekty, které budou smysluplné, pro nemocnici důležité a hlavně budou přidanou hodnotou pro naše pacienty a zaměstnance,“ uzavírá Jurásková.
Investice pro roky 2016 – 2020 půjdou do celkem sedmi zdravotnických zařízení a mají dosáhnout celkem deseti miliard korun. Sedm miliard přitom má putovat ze státního rozpočtu, z čehož ovšem dvě miliardy budou z prodeje nepotřebných pozemků v nemocnicích.
Michaela Koubová
