Práce na zadání výběrového řízení, které zvolí provozovatele letecké záchranné služby pro období 2017 až 2024, jsou na ministerstvu zdravotnictví v plném proudu. Přispět k co nejpreciznějšímu znění se ve středu pokusili i poslanci zdravotnického výboru. Bohužel pro ministerstvo jsou představy některých poslanců o tendru natolik odlišné, že by pro jejich splnění bylo třeba začít celou práci od začátku. Například poslanec Jiří Štětina (Úsvit) chce snížit cenu minimálně o 800 milionů korun, Milan Brázdil (Ano) zase požaduje vypsat tendr na všech deset místo současných osmi základem s tvrzením, že armáda a policie poskytují službu nelegálně. Ministerský dokument je momentálně v připomínkovém řízení, které potrvá do 19. ledna.
„Jsem potěšen tím, že materiál, který byl rozeslán 8. 1. členům výboru pro zdravotnictví, akceptoval věci, které byly předmětem jednání zhruba před měsícem. Připadalo mi problematické, aby došlo k tomu, že záchranky vyhraje jeden monopolní poskytovatel nebo že se sníží úroveň bezpečnosti v provozu letecké záchranné služby. Předtím byla jediným kritériem cena, nyní se přistoupilo na rozdělení, jako je to například v Rakousku, tedy že je 80 procent zakázky ekonomická výhodnost a po deseti procentech jsou počet zásahů v rámci uskutečněných letů a personální vybavení z hlediska znalosti prostředí. Znalost prostředí jsem na ministerstvu vyzdvihoval, protože je to jeden z bezpečnostních prvků a ne nadarmo je ve světě toto jedno z kritérií,“ říká poslanec Stanislav Mackovík (KSČM).
Ten zároveň upozorňuje na to, že by bylo na místě, aby stanoviště, která nelétají 24 hodin a mají nyní nastavenou letovou dobu od 7 do 19 hodin, měly daný 12hodinový režim jako průměr. Zatímco nyní v pět nebo šest hodin večer už záchranka kvůli tmě a počasí zřejmě nevyletí, v létě, hlavně během prázdnin, je naopak na místě delší služba. Další připomínka, kterou Mackovík k návrhu má, je absence údaje o procentuálním zastoupením subdodavatele. Otazník pak stále visí nad létáním v podvěsu, které podle jednoho výkladu nebude možné provádět v roce 2017 kvůli evropské legislativě (více jsme psali zde).
Mohlo by vás zajímat
„Že legislativu EU neumíme implementovat včas a v roce 2017 jakoby nemůžeme dělat podvěsy, tak řekneme hejtmanům, že v té době nesmí přijít povodně? Není pravdou, že je to zakázáno, protože nad Úřadem civilního letectví v ČR je Evropský úřad civilního letectví – a kdyby to bylo zakázáno, tak to nikdo neprovozuje,“ domnívá se Mackovík.
Štětina: Cena je nepřijatelná. Nehledě na znalecký posudek
Podněty a pomoc poslanců na zadání tendru ministerstvo zdravotnictví oceňuje. „Máme jedinečnou příležitost vytvořit dokonalé parametry pro tuto zakázku, protože ve zdravotním výboru asi nikdy nebylo tolik odborníků na leteckou záchrannou službu, jako je tomu v tomto volebním období,“ řekl na úvod náměstek pro zdravotní péči Josef Vymazal. Je ovšem otázka, zda u tohoto názoru setrval i po konci zasedání. Právě tito odborníci totiž přišli s požadavky, které by dosavadní práci ministerstva hodily pod stůl.
Jeden podnět přišel od Jiřího Štětiny, kterému nedá letecká záchranka spát už poměrně dlouho. Již před několika lety totiž podal trestní oznámení kvůli zakázce, která byla uzavřena za ministra Tomáše Julínka. Jenže znalecký posudek, který nyní pro ministerstvo vypracovala Dopravní fakulta ČVÚT, ale naopak ukazuje, že tehdy byla zakázka vysoutěžena levně (více jsme psali zde). To však Jiřího Štětinu nepřesvědčilo.
„Posudek ČVÚT nezohledňuje skutečnost, že při minulém výběrovém řízení na roky 2009 až 2016 nebyl vůbec brán zřetel na závěry NKÚ 0127 a kontroly ministerstva financí 17/41 z roku 2005, kterými bylo zjištěno, že v období po roce 2004 došlo ze strany privátních provozovatelů k podstatnému navýšení cen za dodržování pohotovosti vrtulníku, neboť nebyly doloženy žádné kalkulace provozních nákladů,“ tvrdí Štětina. Ten také poukazuje na to, že dle usnesení Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality byla ministerstvu zdravotnictví kvůli smlouvě z roku 2008 způsobena škoda ve výší 886 milionů a cena služeb mohla být maximálně 1,738 miliardy bez DPH. Podle tohoto dokumentu, který Štětina předal na výboru ministerstvu zdravotnictví, ale ti, kdo smlouvu podepsali, již nejsou trestně postižitelní, protože došlo k promlčení. „Říkám to proto, že jestliže jsme cenu z roku 2008 dnes ještě navýšili o 400 milionů jako inflační nárůst, tak jsem byl velmi překvapen, že tato cena byla považována za správnou. Ještě bych ještě zvedl pro to ruku, kdyby suma, která byla vysoutěžena minule, což je 3,6 miliardy včetně DPH, byla snížena o 400 milionů. Zavřel bych všechny oči. Ale navýšit sumu, když se jasně prokázalo, že šlo o trestný čin, o 400 milionů, tak kde to jsme?“ zlobí se Štětina, který výboru navrhl, aby ministerstvu vrátil návrh k přepracování kvůli vysoké ceně (Nutno podotknout, že o trestný čin se nejednalo, což potvrdila policie tím, že po dvou letech případ odložila. Usnesení o škodě je nesmyslné, protože je pouze dovozováno, že by kdosi dokázal službu u soukromníků nakoupit levněji, než jak vyplynulo z tendru, který se uskutečnil za ministra Julínka. Opakovaně byl tento nesmysl odborníky vyvrácen. Nový tendr je nyní dražší, přestože je na ministerstvu úplně jiná garnitura. Podá poslanec Štětina na ministra zdravotnictví opět trestní oznámení?- pozn. šéfredaktora ZD)
Josef Vymazal přiznává, že při přípravě ležela ministerstvu cena velmi na mysli. O tom svědčí i to, že původně měla být jediným výběrovým kritériem. „Není snadné stanovit férovou cenu, za jakou mají vrtulníky záchranné služby létat. Jednoduché není ani srovnání, za kolik létají vrtulníky ministerstva vnitra a obrany, protože službu poskytují v širokém kontextu vlastí činnosti,“ poukazuje Vymazal s tím, že právě kvůli obavám z kritiky kvůli ceně si ministerstvo nechalo vypracovat posudek od ČVÚT.
Poslanci, kteří jsou z oboru, také vidí věc jinak než Jiří Štětina. „Zdražuje se výcvik a zpřísnila se také evropská legislativa, pokud jde o kvalifikace létajícího personálu. To jsou všechno parametry, které by se do výsledné ceny měly započítávat,“ reaguje Stanislav Mackovík. Štětinův návrh nakonec výbor neschválil.
Brázdil: Jsme jediní a jdeme proti Evropě
Obdobně nesmiřitelné stanovisko zaujal k návrhu zadávacího řízení také Milan Brázdil, který je bytostně přesvědčen o tom, že leteckou záchranku nesmí poskytovat ani policie, ani armáda. Ty se nyní starají o hlavní město a Plzeňský kraj, přičemž na jejich základny se tendr nevypisuje. Smlouvy totiž byly uzavřeny na dobu neurčitou a obě složky jsou ochotny dvě základny obsluhovat i nadále, do dalších ale i přes nabídku ministerstva zdravotnictví jít nechtějí.
„Stal jsem se členem přípravné komise, která měla zadávací dokumentaci vypracovat. Sešli jsme se poprvé 16. července, kdy nám pan ministr Němeček řekl, že se nepodepíše pod nic, co nebude transparentní a bezproblémové,“ popisuje Brázdil. Jenže podle něj ministerstvo právní řád, na který chce tak dbát, porušuje – od října 2014 totiž v ČR platí nařízení EU požadující od provozovatele papíry, které armáda a policie nemá. „Není mi známo, že by někde v Evropě provozovala leteckou záchrannou službu armáda či policie. Ví ministr Němeček, že postupuje proti Evropě a okolním státům?“ ptá se Brázdil.
Poslanec je navíc přesvědčen, že ministerstvo na počátku dalo jasný signál, že chce sjednocovat – a to jak podmínky fungování letecké záchranky, tak záchranku samotnou. „Ministerstvo chce sjednocovat, sjednocovat, sjednocovat a chovat se transparentně. Sjednocování je přesně to, o co usiluji – aby tu nebylo 14 pískovišť s řediteli, kteří si jedou podle svého. Zaplať pánbůh alespoň ta letecká je zatím pod státem, a ten teď vypisuje velkou zakázku za 3,5 miliardy, a jde proti zákonům EU. Já bych to toho být ministrem nešel, protože by to mohlo být zažalováno,“ tvrdí Brázdil, o jehož sjednocovacích aktivitách jsme psali už zde. „Byl bych rád, kdyby v naší republice bylo vypsáno výběrové řízení na deset, ne osm stanovišť, aby to bylo dle evropských norem, ne abychom šli jako jediní proti Evropě, a aby to bylo vypsáno naráz v rámci toho, že to ministerstvo chce sjednotit,“ podotýká Brázdil. „Chtěl bych se podepsat pod takové výběrové řízení a možná být členem výběrové komise, pokud to je vůbec legislativně možné,“ dodává.
Ministerstvo zdravotnictví se ale nedomnívá, že by šlo o jeho problém. „Nejsem schopen posoudit, jestli je ministerstvo obrany nebo vnitra v tuto chvíli na legislativně hraně, ale odvažuji si tvrdit, že to není ani tak starost ministerstva zdravotnictví – smlouva byla podepsána v době, kdy to možné bylo, a kdyby to byl skutečně tak závažný problém, tak by to ministerstvo obrany a vnitra nějakým způsobem řešilo,“ reaguje Vymazal.
„Armáda a policie na to nemá od Úřadu pro civilní letectví povolení pro obchodní letovou dopravu. Nemohou létat HEMS (Helicopter Emergency Medical Service, tj. letecká záchranná služba, pozn. red.), protože létají podle armádních a policejních papírů. Proč by to nedělala armáda jinde v Evropě, jak to, že jsme jediní? Protože něco porušujeme. Já jen upozorňuji, že možná přijde nějaké upozornění na to, že je to zakázka proti zákonům Evropy,“ ujasňuje Brázdil, který vyzval k vyjádření zástupce ministerstva, který má na starosti legislativu. „Já nejsem právník ministerstva obrany ani ministerstva vnitra. Oni jsou provozovatelé a oni si musí zajistit, že to, co dělají, dělají v souladu s právními předpisy. Nám jako ministerstvu zdravotnictví poskytují službu – my nejsme ti, kdo provozuje leteckou záchrannou službu v armádě či policii. Jestliže s nimi máme smlouvu a ministerstva trvají na tom, že konají v souladu s právními předpisy, nemáme důvod to zpochybňovat,“ odpovídá náměstek pro legislativu Radek Policar. „Je to na dohodě mezi ministrem zdravotnictví, vnitra a obrany. Oni to zdůvodňují, že aby měli nalétáno z důvodu mobilizační přípravy letových hodin, tak to mají povoleno. Kdyby neměli výcvik jako záchranné služby, tak by ani nemohli létat mise v Afghánistánu,“ doplňuje poslanec Jaroslav Krákora (ČSSD).
„Ministerstvo zdravotnictví uzavírá smlouvu a musí si ověřit, jestli je to správně. Neházejte ty vidle na ně – oni mohou cokoliv, protože je to stát ve státě. Nelétají podle civilních předpisů, ale HEMS ano,“ trvá na svém Brázdil. Výboru nato předložil návrh, aby ministerstvo zadávací dokumentaci přepracovalo dle platných předpisů, poslanci ho ale neschválili.
Michaela Koubová
