„Učiňme Ameriku zemí, která rakovinu vyléčí jednu a provždy,“ prohlásil poněkud nadneseně americký prezident Barack Obama ve své osmé, čili poslední výroční zprávě o stavu Unie, přednesené před několika dny ve Sněmovně reprezentantů. Mluvil o programu boje proti rakovině, který přirovnal k „dobytí Měsíce“ (moon shot). Právě tohle přirovnání však vyvolalo mezi odborníky rozpaky. Je snad možné rakovinu porazit „jedním vrzem“? Vždyť to není jedna nemoc, ale obrovská skupina různorodých stavů s různou lokalizací, průběhem a prognózou. Vědci zase doporučují, aby americká vláda namísto velkoústých prohlášení, zajistila trvale udržitelné financování vědeckého výzkumu. Někteří lékaři upozorňují na to, že Obamova zdravotní reforma brzdí vývoj nových léků a znepřístupňuje je některým skupinám pacientům. Velká část expertů ale Obamův program vítá. Vlastně není ani tak Obamův jako spíše jeho viceprezidenta Joe Bidena. Ten s iniciativou přišel a bude jí řídit.
Viceprezidentův syn Beau Biden, státní zástupce z Delaweru, zemřel minulý rok v květnu ve věku pouhých 46 let na rakovinu mozku. Joe Biden poté v říjnu oznámil, že nebude kandidovat na příštího prezidenta (ke zklamání mnohých, kteří v jeho kandidaturu doufali) a plně se soustředí na program boje proti rakovině. Hovoří přitom o „konci rakoviny takové jakou jí známe dnes“ a prohlašuje, že stráví příštích 15 měsíců ve svém úřadě „tvrdým prosazováním svého cíle“.
Rozbít zapouzdřené systémy a přidat peníze
Biden sepsal stručný článek, kde naznačuje, co si pod svoji iniciativou vlastně představuje. Je to spíše stručné a patřičně politicky vzletné prohlášení, než nějaký podrobný program. V souhrnu je založeno na dvou bodech: 1. Navýšení finančních zdrojů – jak soukromých, tak veřejných. 2. Biden hovoří o tom, že je třeba rozbít „sila“. To je pro české prostředí poněkud nesrozumitelné, ale pod pojem „silo“ se v managementu obchodních a IT firem myslí manažerský systém, který není schopen spolupracovat s jiným systémem. Viceprezident chce, aby se všichni bojovníci proti rakovině spojili, sdíleli informace a spolupracovali.
„Inovace v datech a technologiích dávají naději, že se urychlí vědecký pokrok a zlepší dostupnost péče. Avšak výsledky výzkumu jsou uvězněny v silech, čímž je bráněno rychlejšímu postupu a většímu dopadu na pacienty. Není to jenom o vývoji léčby, která má zásadní efekt, ale je to i o jejím zpřístupnění všem, kteří jí potřebují,“ napsal Biden a argumentuje tím, že pouze 5 procent pacientů s rakovinou v USA se účastní klinického hodnocení nových léků a že komunita onkologů, kteří léčí 75 procent všech amerických pacientů s rakovinou, nemá přístup k nejnovějším technologiím.
Viceprezident se už setkal v posledních několika měsících se zhruba dvěma stovkami světově proslulých onkologů, vědců a filantropů. Ke konci roku představila americká vláda státní rozpočet, v němž dostal vědecký výzkum v National Institutes of Health (NIH) dvě miliardy dolarů navíc, včetně 264 miliónů dolarů, určených na onkologii a tedy pro výzkum v National Cancer Institute (NIH je vládní agentura a současně největší centrum organizování a financování biomedicínského výzkumu na světě). Tím se zvětšil balík, který má NIH k dispozici na 32 miliard dolarů, což je nejvýraznější navýšení po dekádě, kdy se nezvyšoval ani o tolik, co rostla inflace.
“Znamená to více klinických studií pro pacienty a více výzkumných grantů pro další generaci vědců,“ chválí si Joe Biden. „Umožní to přiblížit se léčitelnosti rakoviny, pootočit smrtelnou nemoc ve zvládnutelný chronický stav,“ dodává. Nutno ovšem přiznat, že navýšení rozpočtu NIH navrhovali během roku opakovaně i republikáni.
Bezprostředně po Obamově projevu onkologové většinou ocenili jak prezidenta, tak viceprezidenta s tím, že očekávají, že iniciativa by mohla mít ohromný dopad na milióny Američanů, kteří onemocněli, nebo teprve onemocní rakovinou.
Výzkum rakoviny podle odborníků, které oslovila televizní stanice ABC, je ve fázi, kdy se objevuje mnoho skutečně průlomových novinek v léčbě a detekci rakoviny, které dávají pacientům novou naději. Televizi popsali jaké očekávají změny v prevenci, odhalování a léčbě rakoviny:
Bude snadné rakovině předcházet
Podle profesora Rona DePinha, prezidenta Andersonova centra pro rakovinu při Texaské univerzitě, vědci stále více rozumějí tomu, jak rakovina vzniká a docházejí tak i k poznání, že 50 procentům onkologických onemocnění lze předcházet, čili jsou tzv. preventabilní.
„Omezení kouření, očkování proti HPV viru (lidský papillomavirus), ochrana před sluncem– všechny tyto věci v dětském věku jsou opravdu důležité v prevenci rakoviny. Je to největší dar, který můžeme dát další generaci,“ říká DePinho
„Když aplikujeme to, co v současnosti víme o prevenci rakoviny, včasné detekci a léčbě, můžeme předejít přibližně 600 tisícům úmrtí na rakovinu ve Spojených státech ročně. Tyto nástroje ovšem nic neznamenají, jestliže zůstanou nevyužity, nedostupné těm, kteří je potřebují, protože nemají kvůli chudobě na péči, nebo pro jiné faktory“ míní profesor Otis Brawley, lékařský šéf Americké onkologické společnosti (American Cancer Society).
Podle DePinha je jednou z klíčových oblastí výzkumu nalezení lepších nástrojů detekce, což znamená, že lékaři hledají klíčové biomarkery, které mohou signalizovat výskyt rakoviny. Předvídá nový výzkum v této oblasti, jenž by jednoho krásného dne měl přinést krevní test, který bude proveden při běžné lékařské prohlídce, což umožní zachytit nádory v jejich časných fázích. „umožní to analyzovat různé signály časných stádií rakoviny. Jednoduchý a nenákladný test, pomůže snížit úmrtnost na onkologické nemoci. Rozdíl v přežití stadia jedna a stadia čtyři je šokující, upozorňuje DePinho.
Průlom v léčbě: Lazaři vstávají
Nové léčebné možnosti se přesouvají z říše snů o reality. Mezi úspěchy poslední doby se počítají zejména pokroky v imunoterapii, kdy se vědci stávají „hackery“, kteří změní program imunitního systému tak, aby bojoval s nádorem, nebo je lék navržen přímo na konkrétní cíl – specificky na genetiku nádoru.
„V některých studiích u pacientů s melanomem, lékaři pozorují „Lazarův“ efekt, kdy se pacienti na pokraji smrti vracejí zpět díky specifické nové terapii zacílené na reprogramování T-buněk na boj s nádory,“ říká DePinho. Podle něj první lék, který „probouzel“ imunitní systém vykazoval 23procentní úspěšnost vyléčení. Někteří lidé v těchto studiích dokonce měli rakovinu, která se již rozšířila do mozku. „Jsou na živu bez známky nemoci,“ konstatuje vědec z Texasu.
Ředitel onkologického centra Seidmanovy univerzitní nemocnice v Clevelandu profesor Stanton Gerson poukazuje na to, že nové léčebné možnosti vyvolávají nové naděje, ale je třeba nadále je podporovat a financovat, aby „dobytí Měsíce“ bylo úspěšné. „V tomto smyslu je to skutečně jako přistát na Měsíci. Potřebujete obrovské množství technologií, abyste to dokázali. Myslím však, že všichni budeme souhlasit, že rakovina je mnohem obtížnější cíl, než letět na Měsíc,“ míní profesor. Doufá, že „dobytí Měsíce“ pomůže zpropagovat a urychlit nové postupy léčby a odhalování rakoviny využitím odborníků z různých oborů. Profesor Gerson očekává, že další průlomové okamžiky v budoucnosti nastanou, když se dají různí odborníci – od onkologů až po genetiky – dohromady, aby se podívali na rakovinu různých úhlů.
„Navíc, klíčovou oblastí zlepšení péče o pacienty je omezení byrokracie tak, aby měli snadnější přístup k novým lékům nebo klinickým studiím. Nyní musí pacient často létat do jiného města, aby se k léku dostal. Měli bychom vyvinout takovou technologii, aby lék mohl přiletět k němu,“ uvítal by Gerson s tím, že je také třeba zpřístupnit data mezi nemocnicemi a otevřít klinické studie.
Profesorka Jule Voseová, prezidentka Americké společnosti klinické onkologie (American Society of Clinical Oncology – ASCO) také sází na sdílení dat. ASCO aktuálně pracuje na sytému, který podporuje sdílení dat mezi vědci a onkology. Hromadný systém znamená, že lékaři budou schopni najít různá vodítka pro detekci i léčbu, která je jinak nemožné vypátrat.
„Chceme mít velmi rozsáhlý datový systém k zachycení a zaznamenání tisíců a tisíců informací o pacientech společně, anonymně. Chceme vidět, zda jsou tu vzácné typy rakoviny, či co se stane pacientovi se specifickým druhem léčiva,“ uvedla pro televizi ABC profesorka Voseová (v Česku takovou databázi již máme – Národní onkologický registr, který byl jako celoplošný populační registr ustanoven už v roce 1976!). Trápí jí však dostupnost léčby pro pacienty, kteří nejsou pojištěni, nebo si nemohou dovolit spoluúčast. „Mnoho perorálních léků stojí 10 až 12 tisíc dolarů měsíčně. Dokonce i když mají pacienti dobré pojištění, dvacetiprocentní spoluúčast je pro ně opravdu cenově nedostupná,“ zamýšlí se profesorka Voseová.
Obamův-Bidenův program má však své četné kritiky. Těm se nelíbí buď způsob financování vědy, nebo reálně nedostupná péče a nové léky ve vztahu k prezidentově reformě zdravotnictví, známé jako Obamacare.
Pane prezidente, věda potřebuje stabilitu
Za vědce napsal zajímavý článek farmakolog Jonathan M. Gitlin, zveřejněný na serveru arstechnice.com Gitlin se živí jako analytik „science policy“ na ředitelství National Human Genome Research Institute.
„Pane prezidente a pane viceprezidente: věda nepotřebuje dobývat Měsíc a opravdu nepotřebuje další vágně promyšlenou iniciativu vypuštěnou během představení Zprávy o stavu Unie… Co věda potřebuje, je stabilní a udržitelný růst rozpočtu. Vezměte rozpočet NIH a slibte, že poroste o procento nebo dvě nad inflací po určitý počet let. Číslo deset by bylo dobré,“ píše Gitlin a haní okázalost podobných inicitiv, která bere schopným lidem čas, energii a zdroje.
Pro letošek dostal největší z ústavů NIH, což je právě National Cancer Institute, částku 2,1 miliardy dolarů. Gitlin se bojí, že velké peníze, které tam teď jsou navíc, se rychle utratí a promrhají.
Říká zároveň, že doteď se utrácely rozumně. Poukazuje na již výše zmíněnou imunoterapii, která činí z melanomu léčitelnou nemoc, kdy někteří pacienti jsou zcela v remisi (vymizení nemoci). Chválí sekvenování v rámci projektu The Cancer Genome Atlas, který pomáhá monolitické nemoci, jako rakovina prsu, či plic, rozdělit do stovek různých stavů a ukazuje, jak lze některé z nich léčit způsobem, o němž dříve nikdo neměl ani tušení. Rakovina dokonce už není hlavní příčinou úmrtí v USA. Téměř dvakrát více lidí zemře na srdeční a plicní nemoci spolu s mrtvicí. A přitom další důležitá americká instituce National Heart Lung anb Blood má dvě miliardy dolarů méně než NCI.
Gitlin přirovnává skokové a nikoliv pravidelné navyšování prostředků k náhlému přísunu živin řase, která díky tomu vykvete a potom ničí řeky a oceány a zanechává za sebou jakousi zónu smrti. „Překotná injekce vytvoří intenzivní období, kdy je hodně peněz pro najmutí množství nových vědců. Když se pak úvodní granty vyčerpají, jiné zdroje už nejsou k dispozici. Výsledkem krátkodobého boomu jsou prázdné laboratoře ve vědeckých institucích a univerzitách po celé zemi. Vyškolili jsme více vědců, než pro jaké máme udržitelné finanční zdroje,“ píše farmakolog a analytik.
Je přesvědčen, že jediným správným řešením problému je stabilní, předvídatelný růst rozpočtu a upozorňuje na práci čtyř špičkových vědců, včetně laureáta Nobelovy ceny Harolda Varmuse, kteří vyzvali vládu, aby zajistila udržitelné financování vědy.
Jako odstrašující případy Gitlin uvádí vládní programy BRAIN Initiative z roku 2013 a Personalized Medicine Initiative z loňska. V obou případech stálo na začátku omračující oznámení, následoval rok, či více, kdy se pořádala různá setkání (meetings) semináře a konference, kde si spolu měli tvůrci zdravotní politiky a vědci sednout a porovnat, co věda nabízí a jaké jsou finanční možnosti k jejímu financování. Vědci neměli pořádně čas ani na svoji běžnou práci, byli samý „mítink“ a pracovní skupina. Když se financování vrátilo na svoji obvyklou úroveň, zavřely se nové laboratoře a jejich sny o vědecké práci se rozplynuly. Raději šli pracovat tam, kde jim zajištili stabilní kariéru a růst.
Brání Obamova reforma přístupu k moderní péči?
Docent Marc Siegel je americký lékař a spisovatel, který působí lékařském centru Langone v New Yorku. Je korespondentem televize Fox News a sloupkařem New York Post a Forbesu. Napsal několik knih, mj. i Falešný poplach: Pravda o epidemii strachu, Ptačí chřipka.
Marc Siegel zhodnotil pro New York Post Bidenovu iniciativu jako „velkolepý nápad, který je odsouzen ke zkáze“. Nejprve chválí úspěchy onkologie, jichž se podařilo v posledních letech dosáhnout, aby pak popsal, kde vidí problém. „President Obama je špatným vrchním velitelem ve válce s rakovinou. Svým podpisem pod zdravotnickým programem – ObamaCare – je odpovědný za to, že 16 miliónů lidí, kteří byli předtím nepojištění, má nyní takové zdravotní pojištění, jež jim nezaplatí nové terapie,“ míní Siegel. ObamaCare je prý koncipována tak, že se každý musí vejít do jednoho mustru s nízkou kvalitou péče a omezenou sítí služeb, která nezahrnuje ty nejlepší lékaře, nemocnice a léky. Když se k tomu připočtou všechny nové regulace, daně a pokuty, Obamova reforma dusí inovace, bez nichž nemohou výrobci léků vyvíjet nové léky. Výzkum a vývoj v Asii, Indii a Evropě v současnosti podle Siegla rostou rychleji, než ve Spojených státech.
„Nové léky proti rakovině povedou k personalizované péči, což znamená, že vakcína nebo řízená protilátka mohou reagovat na bílkoviny vašeho nádoru, ale ne nádoru někoho jiného. Drahé léky, které dobře fungují u malého počtu lidí, obtížně obstojí u zdravotních pojišťoven, které se účastní ObamaCare. Cílená léčba stojí více než 100 tisíc dolarů ročně na jednoho pacienta. Horší je to, když je v sázce váš život, ale ObamaCare není nastavena tak, aby si dokázala poradit s vašimi personalizovanými zdravotními potřebami,“ píše Siegel.
Naopak slova uznání má pro prezidenta Richarda Nixona, který vyhlásil „válku rakovině“ před 45 lety. Hned totiž uvolnil peníze a podepsal speciální zákon (National Cancer Act), čímž ukotvil postavení National Cancer Institute a zajistil rozpočet pro vývoj mnoha nových život zachraňujících terapií.
„Není pochyb, že srdce Joe Bidena je na správném místě. Ale tento prezident mu patrně neposkytne zdroje a flexibilitu, kterou potřebuje, aby uspěl,“ soudí tvrdě Marc Siegel
Tomáš Cikrt
