Dlouho očekáváná novela zákona ošetřujícího postgraduální vzdělávání lékařů konečně míří do parlamentu. Včera ji na svém zasedání schválila vláda. Podle návrhu by se měl zredukovat počet základních oborů, vzdělávání v řadě z nich by se mělo zkrátit a také podmínky postgraduálního studia by měly být příznivější. Změny se vedle lékařů dotknou také farmaceutů.

 

„Dosud přespecializovaný systém novela vrací zpět do mantinelů obvyklých v okolních evropských zemích a celý vzdělávací proces nastavuje pro lékaře tak, aby byl konzumovatelnějším, přístupnějším, vstřícnějším. Mladí lékaři pak například nebudou motivováni odcházet do zahraničí za mnohem rychlejšími atestacemi v některých oborech. Jejich vzdělání bude také v základu univerzálnější, což zajišťuje revize základních a nástavbových oborů,“ říká ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.

Novela už sice podle původního plánu měla platit (viz loňský rozhovor s náměstkem Josefem Vymazalem zde), kvůli rozsáhlým diskuzím mimo jiné nad počtem základních oborů a také řadě připomínek se ale její příprava protáhla. Ve výsledku tak snižuje seznam základních oborů z 46 na 33 (i když rozšiřuje základní kmeny z 17 na 18 – přibývá kmen onkologický), délka vzdělávání se pohybuje v rozmezí tři až šest let. V návaznosti na to by se měla upravit i skladba nástavbových oborů, které určí vyhláška. Nově by se měl změnit také způsob započítávání vzdělávání absolvovaného v rámci základního oboru do oborů nástavbových, aby se délka vzdělávání neprodlužovala.

Mohlo by vás zajímat

Důležitou novinkou je jasnější vymezení pojmu odborný dohled lékaře se specializovanou způsobilostí, pod kterým musí vykonávat povolání lékař s odbornou způsobilostí. Novela zavádí rozdělení pojmu na odborný dozor, vykonávaný nad mladým lékařem do absolvování základního kmene a obnášející fyzickou přítomnost lékaře se specializovanou způsobilostí do deseti minut, a odborný dohled, který se vztahuje na mladé lékaře po základním kmeni a znamená dosažitelnost „dohlížitele“ na telefonu a jeho fyzickou přítomnost do 30 minut.

Zákon dále přichází s novými úrovněmi vzdělávání v rámci funkčních kurzů pro lékaře, zubaře a farmaceuty. Díky nim bude možné zkrácené vzdělávání v délce tři měsíce až dva roky, které umožní prohloubit si způsobilost k výkonu úzce vymezených činností.

Neméně důležité je to, že nově bude moci poskytovat specializační vzdělávání více pracovišť, takže kvůli tomu nebudou mladí lékaři muset odcházet z menších domovských nemocnic. Parametry akreditace totiž budou nastaveny tak, aby na ně dosáhlo co nejvíce zařízení. Nebude už také možné, aby akreditovanému zařízení vypršela platnost akreditace v průběhu řízení o jejím prodloužení.

Dohady nekončí, ve sněmovně bude pokračování

Většina lékařů a dalších odborníků ve zdravotnictví se sice shodne, že systém vzdělávání lékařů potřebuje změnu, zvolená řešení ale vyvolávají kritiku z různých stran. Boj se sváděl a nepochybně bude pokračovat i na půdě sněmovny kvůli počtu základních oborů. Některým odbornostem, jako je dětská psychiatrie, se navzdory původnímu vyřazení podařilo vydobýt své místo v seznamu zpět, jiné, mezi nimi geriatrie a praktičtí lékaři pro děti a dorost, neuspěly.

Zatímco odborné společnosti protestují proti novému vymezení oborů, podle jiných je redukce správná – nejasnosti ale vyvolávají i další části novely. „Není diskuse o tom, že systém vzdělávání lékařů potřebuje změny. Dlouhodobě se totiž jeví jako zcela nevhodný. Nicméně i návrh chystané novely zákona o vzdělávání lékařů má řadu slabých míst a doprovází jej diskuse na všech možných úrovních. Novela obsahuje body, které skutečně přinesou zjednodušení systému – například redukce základních specializačních oborů. Na druhou stranu neřeší zcela některé důležité aspekty, jako je zodpovědnost školitele, financování a tak dále,“ domnívá se například ředitel havlíčkobrodské nemocnice David Rezničenko (rozhovor s ním si můžete přečíst zde).

Změna vzdělávání ale nečeká jen lékaře. Ministerstvo se chystá odnést v březnu na vládu také novelu zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. Ta při tvorbě vzbudila ještě větší kontroverze, než výše zmíněný zákon o postgraduálním vzdělávání lékařů. Původní návrh tak nakonec muselo ministerstvo odložit a prozatím přistoupilo k dílčímu řešení ošetřujícímu kompetence zdravotnických pracovníků a jejich rychlejší doškolení na sestru. Právě nedostatek lékařů a zejména sestřiček je přitom podle ministra Němečka největším současným problémem českého zdravotnictví – více si můžete přečíst v rozhovoru zde.

-mk, tz mz-