Mimořádný zájem byl o středeční jednání ústavně-právního výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny, kde se v obecné rozpravě jednalo o zákonu o zákazu kouření a o zpřísnění regulace podávání alkoholu v ČR. Jde o nejpřísnější zákon v celé Evropě. Spor vyvolal zákaz pití na bálech v tělocvičnách, neboť jde o školní zařízení, zákaz přípitku lékařů v ordinacích, protože jde o zdravotnické zařízení i zákaz podání šampaňského vítězi na sportovní akci a zákaz prodeje svařáku na trhu. Podáno bylo na ústavně-právním výboru celkem osm pozměňovacích návrhů včetně návrhu na zákaz kouření v zoologických zahradách od Heleny Válkové. Rozprava byla přerušena, k hlasování dojde zřejmě příští týden.
Pokud by tzv. antikuřácký zákon prošel v současné verzi, zakázáno bude kouřit nejen v restauracích, ale také na jejich předzahrádkách, terasách nebo v polootevřených stanech. Zákon totiž definuje prostory, kde se nesmí kouřit jako vnitřní prostory se střechou a dvěma stěnami. Zákaz kouření tak dopadá i na otevřené prostranství. Na celkem tři vážné hrozby upozornil ve svých pozměňovacích návrzích k tzv. antikuřáckému zákonu poslanec Radek Vondráček (ANO2011).
První dva pozměňovací návrhy kvůli zahraniční cestě za poslance Radka Vondráčka předkládal poslanec Jiří Chvojka (ČSSD), který uvedl, že se s návrhy zcela ztotožňuje.
Podle poslance Radka Vondráčka je kromě právní nejistoty plynoucí z různých definic v různých normách definice „vnitřních prostor“ v návrhu tohoto zákona nesmírně široká. „Takové pojetí by pak znamenalo přímý zákaz kouření ve většině předzahrádek, zahradních teras, atrií a zimních zahrad splňujících limit pojmu „vnitřní prostor“ daný navrženou charakteristikou střechy či stropu a dvou stěn, které jsou součástí provozovny stravovacích služeb. Takováto ambice však nebyla komunikována, nebyla předmětem veřejné debaty a je bezesporu velmi citelným zásahem do svobody občanů – ať z hlediska kouření, tak především podnikání,“ upozorňuje poslanec.
Podle odůvodnění jeho pozměňovacího návrhu by stávající formulace znamenala zákaz kouření v polootevřených a dočasných stanových konstrukcích včetně stanů na festivalech a kulturních akcích a není zřejmé, kdo by zajistil vymahatelnost a náklady na vymáhání takto regulovaného chování. „Zákon neupravuje, jak lze posoudit např. část zvednuté stěny stanu, který slouží k větrání. Zákaz tak dopadá i na ty konstrukce, kde je riziko kouře obdobné otevřeným prostranstvím,“ vysvětluje poslanec Radek Vondráček, který navrhl do zákona včlenit výjimku pro „dočasné stavby“.
Na sportovních akcích jen slabé pivo
Rovnou vyškrtnout navrhl poslanec Vondráček zákaz kouření na všech veřejných akcích přístupných osobám do 18 let stanovený obecní vyhláškou. „Vzhledem k formulaci tohoto ustanovení by pak obce mohly zákaz uvalit na veškeré akce v obci,“ upozorňuje poslanec. Podle jeho slov vůbec není jasné, jak takový zákaz obec účastníkům sdělí a jak ho bude vymáhat, kontrolu a vymáhání zákazu kouření provádí obecní policie.
„Ke kontrole zákazu kouření by nedocházelo ve všech městech a obcích, ale pouze v těch 368 obcích, které mají zřízenu obecní policii. Jiné obce, nemající tuto policii (celkem zhruba 5880), tak nedisponují personálem, který by mohl případné regulační ustanovení kontrolovat a účinně ukládat sankce. Není tedy zřejmé, kdo by byl za dodržování obcí stanového omezení odpovědný,“ uvádí poslanec, který upozorňuje na další vznikající právní nejistotu pro občany: stejná akce ve dvou různých obcích bude podléhat různým pravidlům.
Další pozměňovací návrh Radky Vondráčka se týká podávání alkoholu na sportovních akcích. Za poslance jej předložila poslankyně Helena Válková (ANO2011), která rovněž uvedla, že s návrhem souhlasí. Podle nového zákona totiž má být podávání a prodej alkoholických nápojů na sportovních akcích povoleno pouze pro nápoje do obsahu 4% ethanolu. Tuto hranici žádá poslanec zvýšit na 4,5%, protože většina druhů piva se podle jeho slov pohybuje těsně nad hranicí 4%.
Znamenalo by to, že při fotbalovém utkání by mohlo být podáváno ne zcela běžné pivo od velmi omezeného okruhu výrobců: „Nastavený limit nepřípustně zasahuje do hospodářské soutěže na trhu alkoholických nápojů,“ uvádí poslanec s tím, že přijetím pozměňovacího návrhu se Česká republika vyhne případným sporům v důsledku regulace, která může na daném trhu působit diskriminačně.
Opravdu to chceme?
Toto ustanovení zákona velmi kriticky vyhodnotil také poslanec Marek Benda (ODS), který upozornil, že s tímto přístupem nebude možné na Velké ceně nalít šampiónovi šampaňské. „Opravdu to chceme?“, ptal se poslanec Marek Benda, který rovněž upozornil na zákaz prodeje alkoholu na každém běžném trhu. Pokud vstoupí zákon v platnost, skončí prodej svařáků, medoviny nebo slivovice. Benda dále kritizoval ustanovení o plošném zákazu podávání alkoholu osobám do 18 let, z něhož vyplývá, že doma se bude muset s alkoholem zacházet jako se zbraněmi: domácí vinotéka bude muset být pod zámkem, protože rodičům hrozí sankce. „Mají být zákony plné zbožných přání? Kdo to psal?“ ptal se opakovaně Marek Benda, když kritizoval ustanovení, že učitelé si ve sborovně nesmí vypít přípitek a lékař po práci v ordinaci nesmí vypít sklenici vína. Poslanec nechápe, proč něco, co společnost považuje za normální, je zakazováno.
Za to ho zkritizovala Helena Válková: „Já považuji za normální, že se na pracovištích pít nebude. Operovat termínem normální nepovažuji za dobrý argument,“ uvedla poslankyně. „Měli bychom podpořit restaurace v blízkosti těch pracovišť“, řekla.
Jako z jiné planety, ministr ujel
Na stranu Marka Bendy se přidala poslankyně Marie Benešová (ČSSD): Připadám si jak z jiné planety. Jak se s pravicí neshoduji v ničem, tak se s kolegou shoduji ve všem. Svět se zbláznil. Pana kolegu Němečka mám ráda, tady ale ujel. V této podobě ne,“ vyjádřila se k předkladateli zákona ministrovi Stanislavu Němečkovi (ČSSD).
Za lepší zábavu než na bezpečnostním výboru označil rozpravu poslanec Bronislav Schwarz (ANO2011). „Buď někdo má zájem to schválit nebo nemá. Proč to děláme? Budeme jako národ zdravější. Proč bychom neměli mít zákon, který umožní lidem být zdravější?“ položil otázku.
Na otázku odpověděl předseda ústavně právního výboru Jeroným Tejc (ČSSD), který prohlásil, že většinově jsou členové ústavně-právního výboru pro omezení kouření, ale mělo by se tak dít s rozumem a s respektem k realitě. Předseda výboru také upozornil na existenci vinařské školy v Valdicích, pro který by byl zákaz prodeje a podávání vína zničující. Před tím rovněž varuje jihomoravský hejtman Michal Hašek.
Celkem pět pozměňovacích návrhů v rozpravě předložila Helena Válková (ANO2011), a to znovuzavedení zákazu koření na nástupištích a v čekárnách veřejné dopravy a novou povinnost označit zahrádky restaurací, zda jsou kuřácké nebo nekuřácké. Dále Helena Válková navrhla zákaz kouření ve vnitřním prostoru pracoviště s ohledem na zaměstnance a tento zákaz by se vztahoval na restaurace, neboť je to pracoviště. Kromě definice stavebně oddělených prostor dále Helena Válková navrhla úplný zákaz kouření v zoologické zahradě.
Cesta k nekuřácké a méně alkoholické společnosti
S příspěvky poslanců v debatě se vypořádal přítomný náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar. U všech námitek vysvětlil, proč ustanovení ministerstvo zdravotnictví nebude měnit. Například k zákazu kouření v obci obecní vyhláškou uvedl, že dát obcím tuto možnost „je dobrý nápad“, k zákazu kouření na zahrádkách a terasách řekl, že účelem je chránit zaměstnance. Prostřednictvím tohoto zákona jdeme k nekuřácké a méně alkoholické společnosti,“ uvedl náměstek ministra s odkazem na pověst České republiky ve světě.
Jako hosté s kritikou návrhu zákona vystoupili předseda Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek a výkonný ředitel Svazu měst a obcí Dan Jiránek.
Zajímavá byla i debata na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Jeho poslanci ovšem příliš návrhem nadšeni nejsou. Jak řekla šéfka orgánu Milada Halíková (KSČM), výbor sice nemá nic proti regulaci kouření a ochraně nekuřáků, ale zákon přichází s řadou opatření, která by zkomplikovala život obcím. Nakonec poslanci protikuřácký zákon odsouhlasili, ovšem s deseti pozměňovacími návrhy, z nichž část pochází z pera Svazu měst a obcí.
K nejzásadnějším změnám, které výbor odhlasoval, patří povolení kuřárny nejen v budovách souvisejících s veřejnou dopravou, jak navrhuje zákon, ale i v budovách ostatních. Poslanci také odsouhlasili, že by se z celého zákona měly vynechat elektronické cigarety (i když ministerstvo na začátku výboru avizovalo, že je ve věci e-cigaret ochotno ustoupit tak, aby v barech a restauracích byly povoleny, vůči tomuto návrhu dalo negativní stanovisko – zákaz chce totiž ponechat např. u školských zařízení). Změnit by se podle poslanců dále měla i definice vymezující vnitřní prostor tak, aby se zákaz kouření nedotkl předzahrádek či atrií. Ministerstvo zdravotnictví oproti tomu zamýšlelo co nejširší pojetí takového prostoru, který by zahrnoval i například velké stany na festivalech. Zákaz kouření by se podle výboru neměl dále týkat nástupišť MHD, protože je těžko postižitelný, a také venkovních sportovišť.
Problémem, na který poslanci velmi poukazovali, je vymahatelnost a realizovatelnost zákona. „V České republice je šest tisíc měst a obcí, z toho zhruba 380 jich má městskou policii. Naprostá většina obcí tak nemá nástroje, jak zajistit vymahatelnost nebo některé praktické věci, které se tu po nich chtějí. Je také v praxi nerealistické, aby obec nesla odpovědnost za to, že si někdo zapálí na veřejné akci. Neumím si ani představit, jak budou vykazovat někoho ze sportoviště, což jsou v obcích často otevřené plochy. Spíš to povede k tomu, že si lidé zákona jako takového přestanou vážit, protože bude v praxi nerealizovatelný,“ domnívá se zpravodaj zákona Petr Bendl (ODS), který ve sněmovně plánuje podat návrh na to, aby ministerstvo dostalo návrh zpět k přepracování.
Právě kvůli problémům s vymahatelností výbor odhlasoval pozměňovací návrh, který ruší možnost obcí zakázat kouření a konzumaci alkoholu na některých akcích či veřejných prostranstvích. Protože má navíc podle návrhu zákona policie povinnost odvážet intoxikované osoby na vyšetření, schválili poslanci pro případy, kdy vyšetření intoxikaci neprokáže, že náklady ponese ministerstvo zdravotnictví.
Jediný z odsouhlasených pozměňovacích návrhů, k němuž dalo souhlas i ministerstvo, se týkal úpravy obsahu alkoholu v nápojích, které je možné podávat na sportovních akcích. Stejný pozměňovací návrh zvyšující povolený obsah z čtyř na 4,3 procenta alkoholu už ostatně na lednovém zdravotnickém výboru nadnesl poslanec Leoš Heger (TOP 09) s tím, že jde o hranici pro výčepní pivo.
Opakovaně zmíněným problémem, ohledně kterého ale nebyl podán žádný pozměňovací návrh, pak byla otázka podávání a prodeje alkoholu na školách, které se zaměřují na vinařství nebo hoteliérství. Protože zákon zakazuje alkohol ve všech školských zařízeních, deklarovalo ministerstvo ochotu v případě pozměňovacího návrhu podpořit úpravu tak, aby se zákaz nevztahoval na praktickou výuku.
Obecně od poslanců napříč spektrem zazněly výhrady směrem k tomu, že ministerstvo zákon připravilo bez ohledu na reálnou situaci v obcích. Například poslanec Jan Klán (KSČM) zdůraznil, že zákaz kouření by měl na řadu vesnických hospod likvidační dopad. Proto už nyní některé z nich uvažují o tom, že se změní na soukromý klub, kam ministerstvo zákonem nedosáhne. Podle Klána by proto bylo lepší jít cestou Rakouska, kde je omezování kouření v podnicích postupné.
Irena Válová, Michaela Koubová
