Rychlejší zřizování nových center duševního zdraví, jichž by měly do pár let v Česku fungovat tři desítky, brzdí nedostatek personálu. Pracovníky, kteří by se lidem s psychickými nemocemi a potížemi v nových střediscích věnovali, bude nutné nejdřív vyškolit. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce to včera řekl předseda odborné lékařské psychiatrické společnosti Martin Hollý.
Se zřízením tří desítek center počítá reforma psychiatrie. Pilotně je připraveno pět zařízení. Na nutnost změn péče upozornily před časem tragické události, kdy duševně nemocní zaútočili ve škole ve Žďáru nad Sázavou a v knihovně v Horní Bříze. O potřebě reformy se začalo hlasitěji mluvit už v roce 2003, kdy Česko kritizovaly mezinárodní instituce kvůli používání klecových lůžek.
„Třicet center přinese reálnou změnu do života lidí, jak těch s duševní nemocí, tak do bezpečnosti okolí,“ uvedl Hollý.
Psychiatrie dostává ročně kolem devíti miliard z 250 miliard korun, které na zdravotní péči vydávají zdravotní pojišťovny. Z evropských fondů by Česko na reformu mohlo získat do roku 2023 asi čtyři miliardy korun. Roční provoz 30 center má vyjít na 450 milionů korun.
Rychlejší zřizování brzdí nedostatek odborníků. „Největším limitem je personální kapacita – abychom našli dost lidí, aby se centra otevírala ve větší rychlosti. V krajích se hledají personální zdroje,“ uvedl Hollý.
V každém centru by mělo působit kolem 20 pracovníků. Na tři desítky center je tedy potřeba šest stovek odborníků. Podle Hollého, který řídí Psychiatrickou nemocnici Bohnice v Praze, bude nutné lidi nejdřív vzdělat. „Systém práce se mění. Mnozí lidé se obávají toho, jak budou péči v jiných podmínkách zvládat,“ dodal Hollý.
V Česku funguje 22 velkých léčeben. Reforma, která by měla podle plánů trvat do roku 2025, počítá s přesunem pacientů z velkých zařízení právě do přívětivějších komunitních center duševního zdraví. Nabízet budou nejen zdravotní, ale i sociální služby. Zatímco zdravotní péče se hradí ze zdravotního pojištění, sociální se platí například z dotací a příspěvků na péči. Hollý uvedl, že shoda na modelu financování zdravotních a sociálních služeb pro lidi s duševními nemocemi už je – souhlasí zdravotní pojišťovny i ministerstvo práce.
Nějaké duševní onemocnění za rok prodělá podle odhadů expertů čtvrtina až třetina Čechů a Češek, většina potíže ale neřeší. Zhruba 14 procent trpí úzkostnými poruchami, sedm procent depresemi a téměř šest procent demencí. Za posledních deset let vzrostl podíl invalidních důchodců kvůli duševnímu onemocnění z 15 na 20 procent. ČR ročně přichází kvůli duševním nemocem o miliardy. Částka zahrnuje pokles produktivity, ušlou mzdu a výdaje na léčbu.
-čtk-
