Všechny se ohánějí transparentností, zejména když připomínají státu jeho povinnosti. Ale jak jsou na tom ony samotné? Řeč je o asociacích, které v Česku zastupují zájmy farmaceutického a zdravotnického průmyslu. Zdravotnický deník se ptal na zcela jednoduché informace o rozpočtech, výdajích a příjmech, které by měla dávat k dispozici bez zaváhání každá firma a organizace, která se k transparentností hlásí. Z pěti oslovených asociací, čtyři nějakým, byť ne vždy dostačujícím, způsobem, základní data poskytly. Ne tak Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků, která je známá pod zkratkou CzechMed. „Rád bych Vás informoval, že – při vším respektu – na Vaše dotazy neodpovíme, protože je považujeme za nepatřičné,“ napsal nám Miroslav Palát, prezident CzechMed.
Zdravotnický deník položil stejné otázky sdružením výrobců léků (AIFP a ČAFF), distributorů (AVEL, AEDL) a dodavatelů zdravotnických prostředků (CzechMed). Chtěli jsme vědět, jaký měly – či budou mít – celkovou výši příjmů a výdajů v letech 2014, 2015 a 2016, odkud jim peníze přicházejí, na co je vydávají i jakým způsobem členské organizace schvalují rozpočet.
Všechny asociace fungují na neziskovém principu.
Co skrývají výrobci zdravotnických prostředků?
CzechMed velice aktivně vstupuje do tvorby zákonů, prezident Miroslav Palát bývá hostem i řečníkem například zasedání zdravotního výboru sněmovny. Jedním z cílů sdružení přitom je, jak samo deklaruje „důsledným dodržováním etických principů přispívat k transparentnosti a kredibilitě prostředí.“ Navíc CzechMed loni velice ostře napadal ministra zdravotnictví Němečka kvůli jeho plánům nově upravit hrazení zdravotnických prostředků. Tento spor se znovu vyhrotí, až se téma opět vrátí s předložením konkrétního návrhu ze strany ministerstva.
Veřejnost má podle našeho přesvědčení právo znát, jak je financována organizace, která reprezentuje dodavatele zboží s ročním obratem v Česku ve výši 22 miliard korun, z čehož je významná část hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Nevíme tedy, s jakým objemem peněz asociace pracuje, zda najímá nějaké lobbisty, právníky, zda sponzoruje nějaké organizace pojištěnců, či pacientů, jaké sponzoruje semináře či jiné akce. Na webu CzechMed jsme nenašli žádné výroční zprávy, či jiný zdroj informací. Prezident Miroslav Palát již jednou odmítl odpovědět na otázky týkající se kontaktů s politiky a úředníky a lobbingu. Komunikace CzechMedu je katastrofální, asociace se chová zcela netransparentně a otvírá tak obrovský prostor pro spekulace, proč to dělá a co tají.
„Originálové“ jsou otevřenější než „generici“
Výrobci léků se sdružují do dvou asociací: AIFP zastřešuje firmy, které na trh dodávají originální (inovativní) přípravky a ČAFF generické (ekvivalenty originálních léků, jimž vypršela patentová ochrana). AIFP se ve svých odpovědích více držela otázek a poskytla konkrétnější informace, ČAFF (a není to žel poprvé) poněkud mlží, byť oceňujeme, že odpovídá.
Roční rozpočet AIFP (Asociace inovativního farmaceutického průmyslu), která má 33 členských společností, činí 16 miliónů korun. „Naše financování je plně z příspěvků členských společností. Jiný zdroj příjmu asociace nemá,“ napsal nám Jakub Dvořáček, výkonný ředitel AIFP a odkázal přitom na výroční zprávy AIFP (v nich bližší finanční údaje nenajdeme, ale je tam vždy závěrečná finanční rozvaha, která říká, že je asociace jednou v plusu, jindy v minusu). Výše příspěvků je určována výši obratu dané členské společnosti z předchozího období. „Polovina výdajů je mandatorní, jde na běžný provoz a chod asociace, platy zaměstnanců, pronájem kanceláří atd. Druhá polovina je vázaná na aktivity asociace a na činnosti jednotlivých pracovních skupin, jsou to analýzy, studie a právní služby, propagace společných výzkumných programů a projekty AIFP,“ dodává ředitel Dvořáček (seznam projektů na konci článku). Nedílnou součásti práce AIFP je i tvorba edukačních materiálů. Významná část financí (10 %) jde na členství asociace v evropské asociaci EFPIA, v Unii zaměstnavatelských svazů a ve Svazu průmyslu. Rozpočet AIFP schvaluje valná hromada AIFP, nadpoloviční většinou hlasů. Dílčí projekty schvaluje nadpoloviční většinou hlasů představenstvo.
Na informace skoupější ČAFF (Česká asociace farmaceutických firem) reprezentuje 22 členských firem. „Stanovy organizace diferencují výši příspěvku každého člena asociace dle jeho podílu na trhu a současně zajišťují transparentnost čerpání rozpočtu pro každého člena organizace – výši příspěvku členů stejně jako čerpáni rozpočtu schvalují všechny členské firmy ČAFF,“ uvádí Martin Mátl, výkonný ředitel ČAFF. Avšak konkrétní částky nesdělil, na webu jsou dostupné jakési stanovy, v nichž se praví, že „členský příspěvek pro každý kalendářní rok činí 30.000 Kč“. To by při 22 členech vycházelo na 660 tisíc korun. „Rozpočet ČAFF je koncipován jako vyrovnaný a v posledních třech letech se pohyboval v řádech jednotek milionů korun,“ sdělil neurčitě ředitel Mátl. Z toho plyne, že zřejmě, kromě základního příspěvku, opravdu platí firmy ještě další platby dle podílu na trhu, ale jaké je nejasné. Větší otevřenost (například odpovídání skutečně na jednotlivé otázky a nikoliv jakýsi nejasný souhrnný text) by příště předešla nejasnostem.
Distributorský standard
U distributorů léků a zdravotnického materiálu jsme se obrátili na AVEL zastupující čtyři větší firmy a AEDL s třemi menšími společnostmi (dalších 7 je s nimi partnerském vztahu).
AVEL (Asociace velkodistributorů léčiv) byla založena již v roce 1993. její členské společnosti se ale mezitím poněkud proměňovaly (fúzovaly, přejmenovávaly). „Na rok 2014 byl příspěvek na jednoho člena (máme celkem čtyři členy) 200 000 Kč, na rok 2015 pak 150 000 Kč, na rok 2016 je to 135 000 Kč. Výdaje byly vždy nižší než příjmy, proto členský příspěvek klesá, AVEL si vytvořil jisté úspory,“ uvedl pro Zdravotnický deník výkonný ředitel Tomáš Votruba. Jediným zdrojem příjmů jsou příspěvky členských organizací, každá platí stejnou částku, která je určována na rok dopředu a odvíjí se od očekávaných vydání. Struktura výdajů je podle Votruby jednoduchá – členský příspěvek bruselské Asociaci distributorů ve zdravotnictví (GIRP), příspěvek Unii zaměstnavatelských svazů, plat výkonného ředitele, cesty výkonného ředitele na akce GIRP, bankovní poplatky a poplatky za doménu AVEL. „Žádné projekty nemáme ani neplánujeme,“ uzavírá ředitel Votruba s tím, že o rozpočtu se hlasuje veřejně a rozhoduje většina členů.
AEDL (Asociace evropských distributorů léčiv) nám sice nesdělila celkovou částku, kterou má k dispozici, ale lze dovodit ze struktury výdajů, že nebude nijak závratná. „Na tuto otázku se nedá jednoznačně odpovědět, protože výše příjmů a výdajů byla v každém roce jiná, a to z toho důvodu, že v prvním pololetí roku 2015 došlo k restrukturalizaci AEDL a měnila se členská a partnerská základna. S rostoucí profesionalizací AEDL roste exponenciálně i rozpočet,“ napsala nám Linda Prokopová ze sekretariátu AEDL na otázku jakou mají celkovou výši výdajů a příjmu v posledních třech letech. Podrobně však vysvětlila z čeho se skládá příjmová stránka rozpočtu: „z fixně stanovených členských příspěvků řádných členů, kteří se podílí dále i poměrnou částkou na provozních nákladech AEDL dle aktuální situace, resp. dle schváleného rozpočtu. Nemůžeme opomenout i každoroční příspěvky od partnerů AEDL, kteří však nemají všechna práva jako řádní členové. Fixní členské příspěvky určují stanovy. Pohyblivé příspěvky řádných členů i příspěvky partnerů na provoz AEDL jsou schvalovány ke konci roku na členské schůzi, kde se schvaluje i rozpočet na následující rok včetně rezervního fondu na nové projekty (např. NMVO). Jiné příjmy AEDL nemá.“
Linda Prokopová nám ale poskytla informaci procentním rozdělení výdajů:
54 % byly výdaje za mzdy (zaměstnána pouze 1 osoba), předseda a místopředseda pracují bez nároku na mzdy
18 % byly výdaje za právní služby
8 % byly výdaje za provozní náklady
5 % byly výdaje určené na marketingové účely
9 % byly výdaje za služební cesty
6 % výdaje na projekty (budoucí NMVO).
„O rozpočtu rozhoduje představenstvo AEDL na základě konzultace s ostatními členy a partnery AEDL,“ doplnila L. Prokopová.
-cik-
