Ušetřit 300 milionů korun na lécích díky pozitivnímu listu, zároveň navýšit finance na centrovou léčbu a také od poloviny roku zavést úhradu biologického přípravku na familiární hypercholesterolémii. To jsou kroky, které v letošním roce plánuje největší česká zdravotní pojišťovna. Ta by také chtěla upravit působení revizních lékařů tak, aby byly jejich kontroly více edukativní a přestaly být strašákem.
„Pro letošní rok jsme neměli ambici, že náklady na léky budou klesat, protože se zdálo, že potenciál úspor u revizí, které iniciujeme, se vyčerpal. Proto bylo spíše ambicí držet je na úrovni, která byla v loňském roce. Musím ale pochválit kolegy z lékového odboru, protože se jim ještě daří nacházet skupiny léků, kde ještě je potenciál úspor signifikantní a kde opět můžeme čekat úspory v řádech stamilionů korun,“ říká náměstek ředitele VZP Petr Honěk. Celkem by tak VZP měla letos díky zkráceným revizím ušetřit 300 milionů – největší díl, 105 milionů, na preventivních antiastmaticích, dále sto milionů na antidepresivech a 80 milionů na taxanech, které se užívají v onkologii jako chemoterapie.
I loni přitom VZP iniciovala zahájení osmi zkrácených revizí na lékovém ústavu, přičemž celkový potenciál úspor z toho plynoucích dosáhl jen pro největší zdravotní pojišťovnu 367 milionů za rok. K tomu je ovšem nutno připočíst to, že díky těmto revizím ušetřily i všechny ostatní pojišťovny.
Další způsob, kterým pojišťovna snižuje výdaje za léky na recept, jsou pozitivní listy. Zatímco ještě v roce 2012, tedy před jejich startem, dala VZP ze tyto přípravky 23 miliard korun, loni to bylo méně než 20,9 miliardy. V roce 2013, kdy pojišťovna poprvé přišla s pozitivními listy, se jen díky tomuto kroku povedlo uspořit 425 milionů korun. O rok později, kdy v tomto směru přišel největší boom, se úspory vyšplhaly dokonce na 1,179 miliardy, loni pak šlo od ledna do října o částku ve výši 637 milionů. Celkově tak tento krok bez jakéhokoliv omezení péče ušetřil 2,241 miliardy korun. Na pozitivních listech se přitom ocitají často užívané léky na cukrovku, vysoký krevní tlak, cholesterol, nezhoubné zbytnění prostaty, deprese či alergie.
„Počty léčiv na pozitivním listu nechceme nijak dramaticky rozšiřovat, protože by se to pro lékaře stalo nepřehledným. Dvacet až třicet léků je tedy strop,“ podotýká Honěk. Pojišťovna dává doporučení i co se týče centrových léčiv, v tomto segmentu ale zavádění pozitivních listů neplánuje.
Centra porostou až o osm procent
Finance, které se těmito kroky podařilo uspořit, pak šly zejména na moderní léčbu. Právě ta je přitom nejrychleji rostoucím segmentem péče vůbec. Co se týče léků, které je možno podávat jen přes specializovaná centra, náklady na ně jen za loňský rok stouply o 300 milionů a pojišťovna tak na centrovou léčbu poslala celkem 7,71 miliardy. K tomu je ovšem nutno připočíst fakt, že se snižovalo DPH na léky – ve skutečnosti byl tedy nárůst objemu péče v centrech ještě mnohem větší. DPH se sice snížilo i u léků na předpis, tam ovšem úsporu částečně vykompenzovalo zavedení 12korunové úhrady lékárnám za vydaný lék, která nahradila zrušený 30korunový regulační poplatek.
S nárůstem centrové péče se přitom počítá i pro letošní rok, a to až o osm procent. Přidáno ovšem dostanou i další oblasti – např. ambulance o tři procenta a nemocnice o 4,5 procenta. Novinkou, s níž pak pojišťovna přijde v polovině roku, je úhrada biologických léků na vrozený vysoký cholesterol. Dnes je zlatým standardem na vysoký cholesterol léčba statiny, která ovšem u některých pacientů nezabírá. Zejména lidem s familiární hypercholesterolémií, které už v mládí ohrožuje infarkt, má tak pomoci novinka v podobě biologické léčby. Ta přijde na stovky tisíc ročně za pacienta (oproti tisícikoruně u statinů) a VZP počítá, že za ni dohromady zaplatí stovky milionů korun. Zatím ještě není zcela jasné, která pracoviště budou terapii poskytovat, zřejmě ale půjde o centra ve fakultních, případně krajských nemocnicích.
Změnu by pak letos měla zdravotnická zařízení pocítit také ve změně přístupu revizních lékařů. „Každý druhý lékař si myslí, že VZP je strašák, který chodí na revize a bere jim peníze. My chceme tohle vnímání změnit – chceme, aby nás doktoři vnímali jako někoho, kdo se jim snaží vysvětlit a naučit je, jak se tomu, aby museli vracet peníze, vyhnout,“ popisuje mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý. Tento krok už pojišťovna odstartovala v minulosti tím, že ve zdravotnických titulech zařídila poradnu ředitelky revizí pojednávající o tom, v čem se často chybuje (najdete zde). Pojišťovna také začala pořádat k problematice semináře, v čemž hodlá i nadále pokračovat. Nově pak chce zpětnou vazbu od poskytovatelů péče, standardní revizní činnost by tedy doprovázel např. dotazník spokojenosti. Zjištěné nedostatky při revizích se přitom ročně pohybují v jednotkách stovek milionů korun, reálný odečet ovšem bývá o něco nižší.
Do budoucna by také pojišťovna chtěla poskytnout praktickým lékařům službu související s lékovými interakcemi. „Praktičtí lékaři mohou ze zákona znát medikaci pacienta i od jiných lékařů. Uvažujeme tedy o tom, jak zpřístupnit praktikům informace o tom, co má pacient předepsáno v případě, že se lékař není schopen doptat a pacient si nevzpomene. Jde o službu, kterou bychom chtěli nabídnout v tomto nebo příštím roce,“ dodává náměstek Honěk.
-mk-
