Vláda bude na podnět vicepremiéra Andreje Babiše (ANO) zvažovat vedle vypsání výběrového řízení na provoz letecké záchranné služby i provozování vrtulníků státem. Babiš už dříve kritizoval výši zakázky, v úterý pak napsal ministrovi zdravotnictví Svatoplukovi Němečkovi (ČSSD) dopis, v němž navrhl variantu provozu zajišťovaného společně armádou a policií, nebo variantu fungující například v Německu či Rakousku, kde leteckou záchrannou službu provozuje státem založená nezisková organizace.
Vláda měla o tendru rozhodnout dnes. Podle dopoledních informací z ministerstva zdravotnictví by ale měl Němeček pro příští jednání vlády připravit dvě varianty – buď původně navržený tendr, nebo všech deset základen převezme od roku 2017 ministerstvo obrany, tedy armáda. Nyní osm z deseti základen provozují soukromé firmy a po jedné armáda a policie. Smlouvy se soukromými provozovateli na konci letošního roku vyprší.
„Vláda dnes materiál odsunula s tím, že ministerstvo zdravotnictví předloží na příště dvě varianty usnesení – tedy že se provozovatelé vysoutěží, nebo od 1. ledna 2017 službu zajistí ministerstvo obrany a dostane na to od ministerstva financí peníze,“ uvedl zdroj s připomínkou, že už dříve obrana i vnitro rozšíření působnosti na další základny odmítly. Později Němeček novinářům řekl, že by převedení letecké záchranky pod obranu považoval za elegantní řešení. Ministerstvo zdravotnictví již o této variantě dříve uvažovalo, ale narazilo na nesouhlas obrany a ministerstva vnitra.
Mohlo by vás zajímat
Tendr na leteckou záchrannou službu spadá do působnosti náměstka Josefa Vymazala (ANO). Jeho stranický šéf Andrej Babiš podle zdroje zpochybnil, že by službu měly zajišťovat soukromé firmy. Zdá se mu to drahé. Při předchozím projednávání tématu na vládě kritizoval Babiš navrženou cenu tendru. Prý by ministerstvo obrany mohlo zajistit provoz z vlastních zdrojů, zřejmě by na to dostalo dotaci ze státního rozpočtu.
Podle Zdravotnického deníku je už nynější zapojení armády a policie sporné. „Armáda a policie na to nemá od Úřadu pro civilní letectví povolení pro obchodní letovou dopravu. Nemohou létat s leteckou záchrannou službou (HEMS), protože létají podle armádních a policejních papírů. Proč by to nedělala armáda jinde v Evropě, jak to, že jsme jediní. Protože něco porušujeme,“ citoval web poslance Milana Brázdila (ANO), původní profesí záchranáře.
Podle zjištění webu speciální zákony u armády i policie říkají, že se mohou účastnit na letecké záchranné službě pouze při současném splnění dvou podmínek. První, musí hrozit prodlení, druhá, nestačí-li síly a prostředky k zajištění letadel (zde vrtulníků). Z evropských pravidel pak vyplývá, že provozovatel musí mít schválení národního leteckého úřadu. Podmínkou je vlastnit licenci k obchodní letecké dopravě a prokázat soulad s požadavky předpisu. Tuto podmínku podle webu armáda ani policie nesplňují.
Němeček v odůvodnění pro dnešní jednání vlády uváděl předpokládanou cenu vycházející z dosavadní ceny 3,128 miliardy korun. Dva znalecké posudky, které má k dispozici, se totiž zásadně liší cenou a nemůže je použít. Od Ústavu soudního znalectví v dopravě Dopravní fakulty ČVUT je cena odhadnuta na 3,788 miliardy a od Znaleckého ústavu VŠE na 1,739 miliardy korun bez DPH. Rozdíl je podle ministra dán hlavně rozdílným hodnocením životnosti vrtulníků. Němeček chtěl po stanovení ceny třetím znaleckým posudkem stanovit maximální výši nabídky.
Leteckou službu nyní zabezpečují na osmi základnách soukromé subjekty Alfa-Helicopter, s.r.o. a DSA a.s. Policie provozuje službu jen na území Prahy a Středočeského kraje a armáda v krajích Plzeňském a Karlovarském. Chystaný tendr má zahrnout každodenní pohotovost vrtulníků s letovou posádkou a lety podle pokynů zdravotnického operačního střediska na osmi základnách. Každodenní pohotovost by měl být na základnách České Budějovice, Jihlava, Liberec, Olomouc, Ústí nad Labem a Hradec Králové. Nepřetržitá 24hodinová pohotovost na základnách Brno a Ostrava.
-čtk-
