Deset miliard ročně po další tři roky – tak zní požadavek, s nímž půjde na vládu ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. K částce dospěl po včerejším jednání o odbory, Českou lékařskou komorou, nemocnicemi a pacienty. Díky navýšení prostředků na platy a mzdy pracovníků ve zdravotnictví tak chce zastavit personální krizi a přitáhnout do oboru novou krev.
„Bohužel předpovědi byly pravdivé a dochází k dalšímu oslabování personálního zabezpečení zdravotních služeb, protože se v českém hospodářství obecně zvedají platy. Práce zdravotníků, jak lékařů, sester, tak dalších profesí ve zdravotnictví, je velmi náročná. Hledají si tedy zaměstnání někde jinde za vyšší peníze nebo alespoň za výrazně méně práce. Jsem letos připraven znovu požádat vládu, aby tento problém řešila, protože to nejsme schopni řešit jako ministerstvo zdravotnictví. Je třeba velmi výrazně posílit financování zdravotnictví,“ uvedl včera Svatopluk Němeček.
O problému ministr jednal s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče, Lékařským odborovým klubem, Českou lékařskou komorou, Asociací nemocnic, Asociací českých a moravských nemocnic, Svazem pacientů a Národní radou osob se zdravotním postižením. Výsledkem schůzky byla shoda, že ministerstvo do vlády předloží návrh na navýšení plateb za státní pojištěnce, a to ročně o deset miliard po dobu tří let. Díky tomu by každý rok platy rostly o deset procent. Návrh vládního nařízení, které by mělo navýšit peníze pro příští rok, by měl být hotový během tří týdnů, kdy půjde do připomínkového řízení.
„Předložím vládě velmi důkladnou analýzu stavu a řešení. Vláda by se tím měla zabývat a měla by přijmout závazné řešení – jakýsi slib českým zdravotníkům, aby se ukázalo, že je tu světlo na konci tunelu, aby se noví lidé rozhodovali o tom, že půjdou pracovat do zdravotnictví, a abychom zabránili tomu, co se bohužel postupně začíná zhoršovat, a to je zajištění vysoké úrovně,“ říká ministr Němeček. „Chceme, aby to vyústilo ve veřejný příslib, kde by padla závaznější slova na vládě, aby přísliby padly ze strany nemocnic, zaměstnavatelů a zaměstnanců, ale i krajských reprezentací,“ doplňuje mluvčí krizového štábu nemocnic, pacientů a odborů Petr Fiala.
Budou všichni zdravotníci odměňováni platem?
Prezident České lékařské komory by chtěl jít ještě o kousek dál. Žádá po vládě, aby vytvořila krizový plán realizovatelný v horizontu funkčního období současné vlády. „Za zdravotní péči je odpovědná celá vláda jako celek. Platí přitom naše nabídka, že jsme připraveni se na přípravě a realizaci plánu podílet. Plán musí řešit nejen financování, tedy zvýšení platby za státního pojištěnce, ale také spravedlnost v platbách zdravotního pojištění, aby všichni občané platili zdravotní pojištění tak, jak to odpovídá jejich příjmu. Na stole je také náš návrh na zavedení zdravotní daně na tabák a alkohol,“ poukazuje Milan Kubek. Žádá navíc, aby všechny nemocnice dostávaly od pojišťoven za stejný výkon stejnou úhradu.
Podle šéfky zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové chybí v českých nemocnicích stovky lékařů a tisíce sester. Včerejší jednání se navíc týkalo i dalších zaměstnanců nemocnic, kteří kvůli nízkým penězům taktéž zdravotnická zařízení opouštějí a dávají přednost práci v jiném oboru. „Zaměstnanci díky příslibu budou vědět, že je třeba, aby v nemocnicích zůstali a aby se tam vrátili ti, co pracují v Liedlech a ve Škodovce,“ podotýká Žitníková.
Pokud by se peníze skutečně povedlo zajistit v požadované výši, byla by podle Petra Fialy ze strany všech zapojených na místě dohoda vyššího typu, aby se peníze opravdu poslaly na finanční odměny zaměstnanců. „Letos peníze nedoputovaly. Spousta soukromých nemocnic nezvýšila platy o pět procent, ale třeba jen o jedno. Je také řada krajských nemocnic, které platy nezvýšily a chtějí tak učinit až od dubna. Proto máme požadavek na novelu zákoníku práce, paragrafu 109, který by určil, že zaměstnanci všech nemocnic jsou odměňováni platy. Všechny nemocnice fungují na principu veřejného zdravotního pojištění, všechny vstupy a výstupy jsou regulované. Jediné, co není regulované, jsou platy. Rozdíly v odměňování sester jsou dnes víc než šest tisíc. V některých nemocnicích mají navíc sestry třeba 220 hodin odpracované pracovní doby, což je porušování zákoníku práce. Nechceme, aby sestry v některých zařízeních musely mnohem víc pracovat a byly daleko víc přetěžované – chceme, aby se to sjednotilo a odměňování bylo garantované státem,“ apeluje Žitníková. Její požadavek sdílí také Česká lékařská komora.
A co na to ministerstvo? „Dokončujeme analýzu situace z hlediska odměňování ve dvou právních režimech, tedy v zákonu o platu a zákonu o mzdách, kterou připravujeme do vlády včetně různých variant řešení. Nechci o tom ale hovořit dříve, než dám informaci vládě a ta k tomu dá jasné noty. Rozevírání nůžek mezi zdravotnickými zařízeními, které se řídí dle zákona o platu a o mzdách, ale skutečně považuji za problém. To je dlouhodobě neudržitelné,“ reaguje Svatopluk Němeček.
ČLK chce kontrolovat personální zajištění nemocnic
Podle ministra by navíc každoroční desetimiliardové navýšení mělo znamenat vedle zvednutí platů také doplnění personálu na únosnou úroveň. „Dnes mnohá zařízení jedou s minimálním počtem zaměstnanců a je žádoucí, aby se počet pracovníků zvýšil,“ uvádí Němeček. Právě personální vybavení je přitom trnem v oku České lékařské komoře. „Požadujeme zpět kompetenci kontrolovat personální vybavení v nemocnicích. Stávající stav, kdy kraje nemocnice zřizují a samy sobě kontrolují, nefunguje,“ zdůrazňuje Kubek.
K tomu, jak zdravotníkům odlehčit, se snaží svými návrhy pomoci i pacienti. „Nabídl jsem ministru zdravotnictví, že je možné trochu ulehčit zdravotnickým pracovníkům v tom, že se částečně využije i péče pečujících osob v bazální péči v nemocnicích u klientů, kteří potřebují pomoc se stravou a pitím. To mohou dělat osoby pečující,“ navrhuje prezident Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása.
Otázkou zůstává, jakou šanci má Svatopluk Němeček s tím, že by navýšení na vládě protlačil. Jisté je, že z jeho návrhu nebude nadšen ministr financí Andrej Babiš. Připomeňme jen, že loni žádal Němeček částku podstatně nižší – 4,3 miliardy, ani s tou ale neuspěl a výsledné navýšení činilo 1,8 miliardy. Dohody se letos nepodařilo dosáhnout ani ohledně valorizace plateb za státní pojištěnce, kdy MF odmítlo návrh MZ kvůli dopadu na rozpočet. Roční navyšování celkové sumy od státu přitom oproti současnému požadavku nebylo ani zdaleka tak vysoké – v nadcházejících letech šlo o něco málo přes tři miliardy ročně (více jsme psali zde). Babiš opakovaně označuje zdravotnictví za černou díru a platby za státní pojištěnce příliš zvedat nechce. „Státní rozpočet nepatří ministru financí, o tom rozhoduje vláda. Toto je apel na vládu a je na ní, jak rozhodne,“ uzavírá Němeček.
Michaela Koubová
