Riziko vzniku Alzheimerovy choroby by mohl zvyšovat nekvalitní spánek. Pokud lidé spí nedostatečně dlouho a přerušovaně, hrozí jim také víc obezita, cukrovka, infarkt, mozková příhoda, ale i nádorová onemocnění. Na tiskové konferenci to včera uvedla Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na potřebu kvalitního spaní a odpočinku má upozornit Světový den spánku, který letos připadá na 18. března.
Spánek má dvě fáze, které se střídají. Zhruba čtvrtinu času je člověk v takzvané REM fázi (fázi rychlých pohybů očí), kdy se mu zdají sny. Ta se opakuje zhruba po 90 minutách. Druhou fází je NREM, kdy se tělo regeneruje a odstraňuje toxické látky, posiluje se i imunita a paměť. Aby organismus dobře fungoval, je nutná dostatečná délka, hloubka a nepřerušovanost spánku.
Spaní se přitom postupně zkracuje, a to u dospělých i dětí. Lidé spí nyní o 1,5 či dvě hodiny méně než před půlstoletím. „Zkracování spánku souvisí se zrychlováním životního tempa a požadavky, které jsou na nás kladeny,“ uvedla Nevšímalová. Podle ní optimální spánek trvá sedm až osm hodin a „kritickou mezí“ pro zdraví je šest hodin. Pokud člověk spává kratší dobu, aktivují se zánětlivé procesy, zvyšuje se stres a snižují se ochranné mechanismy.
Krátký, přerušovaný a povrchní spánek může ovlivňovat a vyvolávat obezitu, cukrovku, kardiovaskulární choroby či nádorová onemocnění. Riziko vzniku infarktů a mozkových příhod může ale zvyšovat i dlouhý odpolední spánek, který trvá dvě až čtyři hodiny. Naopak prospěšný je pro tělo čtvrthodinový či dvacetiminutový „šlofíček“.
Vědci sledují i souvislost kvality spánku a vzniku nádorových onemocnění. Hrozí víc lidem, kteří spí krátce, nepravidelně a přerušovaně. Studie potvrdily, že větší riziko rakoviny prsu, prostaty či tlustého střeva je třeba u těch, kteří pracují v třísměnném provozu.
Nekvalitní spaní může ale přispívat i ke vzniku Alzheimerovy choroby. První vědecké poznatky se objevily v posledních dvou letech. Souvislost kvality spánku a onemocnění se nejprve prokázala u myší. Při onemocnění se v mozku ukládá bílkovina amyloid beta, která může za poškození. Odplavuje se jen v hlubokém spánku.
„Ti lidé, kteří ve středním a pokročilém věku dobře spí, mají tři až pětkrát nižší riziko Alzheimerovy choroby, než ti, kteří spí špatně,“ uvedla Nevšímalová. Podle ní vyšší riziko hrozí třeba u pacientů se spánkovou apnoe, tedy se zástavou dechu ve spaní.
Člověk by měl spát v dobře vyvětrané místnosti, kde je tma. Spánkový hormon se totiž vylučuje za tmy. Před spaním by se neměla jíst těžká jídla a pít alkohol. Aspoň tři hodiny před ulehnutím není dobré pít kávu. Vhodné není také cvičení. Vyplavují se při něm endorfiny, které spánku brání.
Světový den spánku vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) poprvé před 15 lety, připomíná se každoročně kolem prvního jarního dne. Letos má upozornit na narkolepsii, tedy nadměrnou spavost. V Česku jí podle odborných odhadů může trpět až 5000 lidí. Příští rok v listopadu pak Praha bude hostit světový kongres spánku.
-čtk-
