Nechutenství, bolesti hlavy, zpoždění v růstu nebo třeba zhoršení prospěchu, i tak mohou vypadat příznaky onemocnění ledvin u dětí. Na problémy s ledvinami tak nemusí upozornit typické potíže jako časté močení, slabý nebo přerušovaný proud moči, změna barvy moči či pomočování u starších dětí. I proto by rodiče měli mít alespoň základní povědomí o tom, že onemocnění ledvin se mohou vyskytnout i u jejich dítěte. Přitáhnout pozornost k chorobám ledvin u dětí a dospívajících chce také letošní Světový den ledvin, který připadá na 10. března.
Onemocnění ledvin celosvětově postihuje stovky milionů lidí, včetně dětí a to i novorozenců. Některé děti již přichází na svět s vrozenými vadami ledvin, u dalších se nemoci objeví v průběhu života. Může se ale stát, že se nepodaří potíže s ledvinami u dítěte odhalit včas, a přijde se na ně až ve chvíli, kdy hrozí selhání těchto životně důležitých orgánů. I proto je důležité na choroby ledvin myslet také u dětí. „Naším cílem je upozornit rodiče, že choroby ledvin nejsou vůbec vzácností, ale patří mezi nejčastější onemocnění a to hned po respiračních chorobách a nemocích gastrointestinálního traktu,“ zdůrazňuje profesor Jan Janda, specialista v oboru dětské nefrologie, který působí na Pediatrické klinice 2. LF UK a FN Motol. I zdánlivě banální infekce močových cest mohou vést k závažným komplikacím, kdy bakteriální infekce zasáhne ledviny. To se může stát nejen u dospělých nebo dospívajících, ale také u dětí, včetně kojenců a batolat. „Jakmile se u dítěte objeví vysoká teplota, která není doprovázena dalšími příznaky, jako například kašlem či rýmou, je vždy třeba myslet na akutní zánět ledvin a provést vyšetření moči,“ upozorňuje odborník.
Choroby ledvin u dětí, stejně jako u dospělých, nemusí být provázeny žádnými typickými příznaky, což ztěžuje jejich správnou diagnostiku. „I při významném omezení funkce ledvin se choroba nemusí vůbec projevit. Dítě může trpět velmi nespecifickými příznaky, jako jsou bolesti břicha nebo hlavy, nechutenství, menší tělesná aktivita nebo ztráta zájmu o sportovní aktivity. Rodiče by měli zpozornět vždy, když dojde k poruchám růstu, a sami by proto měli sledovat růstové grafy, které jsou součástí každého očkovacího průkazu,“ shrnuje profesor Janda. Mimochodem, k běžným vyšetřením u dětí by mělo patřit i měření krevního tlaku. Zvýšený krevní tlak může být u dětí, stejně jako u dospělých, signálem, že se zhoršuje funkce ledvin a je třeba zasáhnout.
Dospělé choroby ledvin začínají v dětství
Primář Petr Táborský z dialyzačního střediska NephroCare v Praze-Krči se ve své praxi setkává s lidmi, kterým selžou ledviny a jsou pak závislí na umělé ledvině: „U nás je rozšířená představa, že selhání ledvin je onemocnění vyššího věku. To je ale jenom část pravdy. Většina onemocnění ledvin trvá desítky let, než jsou ledviny poškozené natolik, že pacient potřebuje dialýzu nebo transplantaci ledviny. Onemocnění ledvin je proto nutné hledat již v mladším věku,“ popisuje. Příkladem takového onemocnění je autosomálně dominantní polycystická choroba ledvin, kdy dochází ke stavu vzniku cyst, které postupně zasáhnou celé ledviny a vedou k jejich selhání. „V současnosti už máme prostředky, jak růst cyst ovlivnit, a tedy i zpomalit a výrazně snížit rychlost ztráty funkce ledvin,“ popisuje profesor Vladimír Tesař, přednosta Nefrologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Onemocnění nelze v současnosti zcela vyléčit, ale je možné jeho progresi výrazně zpomalit a to až tak, že se někteří pacienti vůbec nedočkají situace, kdy jejich ledviny selžou, tedy prožijí celý svůj život, aniž by museli na dialýzu. „Sami se nám hlásí pacienti, kteří již mají informace o tom, že existují nové léky a my jim bohužel mnohdy musíme říct, že jejich postižení je už tak závažné, že léčba by u nich neměla výraznější efekt. Dobrá zpráva ale je, že jsme schopni v jejich rodině najít někoho, komu tato léčba může pomoci, protože choroba u něj ještě tolik nepokročila,“ dodává nefrolog.
Problematický u řady původně dětských nefrologických pacientů je ale jejich přechod z péče dětského lékaře do ambulance praktického lékaře pro dospělé. „Pacienti s onemocněním ledvin jsou většinou do 18 let sledováni pediatrem, ale později mají pocit, že šlo o jakési dětské onemocnění, které není třeba dále sledovat, a do ´dospělé´ nefrologické péče se nepřihlásí. Bohužel jen málo nemocí ledvin lze vyléčit beze zbytku, většina vyžaduje celoživotní nefrologickou péči, jež dokáže průběh onemocnění významně zpomalit a selhání ledvin oddálit,“ vysvětluje Táborský.
Mohlo by vás zajímat
Péče v Česku je srovnatelná se zahraničím
Mezi časté zdravotní problémy u dětí, které mohou vést až k selhání ledvin, patří vrozené vývojové vady močového ústrojí. Při jeho vývoji mohou vznikat v močových cestách překážky bránící volnému odtoku moči. Problém může být na úrovni ledvin, ale také v močovodech, močovém měchýři nebo v močové trubici. Vždy to ale znamená potenciální ohrožení pro ledviny. Odhalit vrozené vady ledvin je možné již před narozením dítěte při preventivním vyšetření těhotné ženy, což může pomoci matce se lépe připravit na situaci, že se narodí dítě s určitým handicapem a zároveň umožní připravit potřebnou lékařskou péči.
Péče o děti s chorobami ledvin v Česku je pak plně srovnatelná s péčí v zahraničí. „Ve vyspělých zemích se děti léčí podobně jako dospělí pacienti, tedy v dialyzačně transplantačním programu,“ dodává profesor Janda s tím, že v případě dětí je nejčastěji volena peritoneální dialýza s tím, že umožňuje dítěti se co nejvíce zapojit do běžného života. V tomto se děti liší od dospělých pacientů, kde jednoznačně převládá hemodialýza, kdy pacienti tráví mnoho času v dialyzačních centrech. Pro dětské pacienty pak v Česku fungují tři dialyzační střediska, ve FN Motol, v Brně – Černých polích a ve FN Ostrava. „U všech dětí zařazovaných do hemodialyzačního programu se počítá s tím, že budou co nejdříve dialyzovány. Dětští pacienti jsou na čekací listině preferováni s tím, že snahou je provést transplantaci dříve, než je nutné dítě převést na dialýzu,“ vysvětluje. Každoročně je v Česku provedeno několik desítek transplantací ledvin u dětí. Dětské transplantace pak vzhledem k nízkému počtu probíhají pouze ve FN Motol. „Řada původně dětských pacientů vystudovala s transplantovanou ledvinou střední nebo i vysokou školu, kdysi dětské pacientky po transplantaci mohou později i otěhotnět a porodit zdravé děti,“ popisuje profesor Janda.
Největší neinfekční pandemie
Světový den ledvin se slaví již deset let a to ve více než 100 zemích světa. Jeho poselství je jednoduché a to vzbudit zájem veřejnosti o stav vlastních ledvin ještě před tím, než začnou selhávat. „Chronické selhání ledvin je léčebný neúspěch, ať už v důsledku pozdní diagnózy, nebo neúspěšné léčby, kdy nejsou dostatečně využity léčebné možnosti,“ dodává profesor Tesař. Základní vyšetření ledvin je přitom velmi jednoduché a může jej provést každý praktický lékař. Problémem je, že drtivá většina české veřejnosti nevyužívá možnosti plně hrazených preventivních prohlídek. „Naším cílem není dělat nábor pacientů, ale upozornit na existující jednoduše identifikovatelné rizikové faktory, které mohou člověka upozornit na to, že by se měl dožadovat vyšetření ledvin u svého praktického lékaře,“ dodává profesor Ivan Rychlík, který působí na II. interní klinice 3. LF UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze, a zároveň je předsedou České nefrologické společnosti. Mezi rizikové faktory rozvoje onemocnění ledvin v dospělosti patří diabetes mellitus (cukrovka), hypertenze (vysoký krevní tlak), metabolický syndrom, obezita, kouření, ale také věk nad 60 let nebo rodinná zátěž. U dětí pak mezi rizikové faktory patří nadměrný příjem soli, nedostatečný nebo nepravidelný pitný režim, nepoznané vrozené onemocnění močových cest či nesprávné hygienické návyky u dívek.
Chronické selhání ledvin zasahuje desetinu populace a to bez ohledu na věk, pohlaví či národnost. „Onemocnění ledvin jsou největší neinfekční pandemií světa. V roce 2010 bylo na světě 410 milionů nemocných a v roce 2025 jich bude již 526 milionů,“ upozorňuje profesor Václav Monhart, který působí na Interní klinice 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze, a jako předseda správní rady České nadace pro nemoci ledvin. Světový den ledvin je pak společnou iniciativou International Society of Nephrology a International Federation of Kidney Foundations. Při příležitosti tohoto dne pak mohou lidé přicházet na vybraná nefrologická pracoviště bez doporučení lékaře a rovnou si nechat prověřit stav svých ledvin. „Vyšetření ledvin, která v těchto dnech provádíme, jsou nenákladná, rychlá a hlavně nám dávají možnost řadu chorob odhalit včas. Tedy máme možnost pacienty kvalitně léčit a zvýšit kvalitu jejich života,“ vysvětluje profesor Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.
Ludmila Hamplová
[infobox-cela-sirka]
