Během dubna a května proběhnou dvě kola dohodovacího řízení o úhradách péče na rok 2017. Poprvé se jich zúčastní také zástupci segmentu poskytovatelů lékárenské péče. Cesta k tomuto dlouhodobému cíli byla křivolaká. Většina ostatních poskytovatelů mezi sebou lékárníky nevítá s nadšením, což je pochopitelné, protože chtějí ukrojit díl ze stejného koláče peněz. Naopak významné podpory se jim dostalo od ministerstva zdravotnictví. Lékárníci se nechtějí spokojit s kódem za 12 korun, který po dva roky pouze částečně nahradil zrušené třicetikorunoví poplatky. Budou usilovat o plnohodnotný výkon, ne jako kompenzaci, ale jako ocenění své odborné práce. Kromě vyjednávání s pojišťovnami a odporu části ostatních segmentů se lékárenský segment musí porvat se svojí vnitřní nejednotou. Tvoří ho totiž jak nezávislí lékárníci, tak lékárenské řetězce. A lékárníci napjatě čekají, zda je řetězce „nezradí“, jak se stalo loni. Tehdy totiž namísto výkonů začala asociace řetězců náhle prosazovat změnu cenového předpisu.
Lékárenskou péči v dohodovacím řízení reprezentují tři sdružení: Grémium majitelů lékáren (GML), Poskytovatelé lékárenské péče (POLP) a Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLS – sdružuje řetězce Dr. Max, BENU a Devětsil). Koordinátorem celého segmentu je předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel, který hýří optimismem. „Jsem přesvědčen, že společnou řeč najdeme,“ říká. Nebylo by podle něj ani taktické před jednáním se zdravotními pojišťovnami v přípravné fázi nepostupovat společně. „Předpokládám, že se domluvíme, pokud APLS nejde o rozvrácení lékárenství za účelem získání dalších lékáren, ale o stabilizaci příjmů. APLS loni preferovalo změnu cenového předpisu. To však znamená zvýšení spoluúčasti pacienta. Vzhledem ke skutečnosti blížících se voleb do Poslanecké sněmovny na podzim 2017 však bude ochota ke zvyšování spoluúčasti ze strany MZ velmi malá. Změna Cenového předpisu je nejdříve možná od ledna 2017. Každá změna Cenového předpisu v oblasti přirážky zvýší doplatky pacientů, a to i kdyby byla jen kosmetická o 1 %,“ vysvětlil Hampel Zdravotnickému deníku.
Postupně k odměně za výkon
Česká lékárnická komora a Grémium majitelů lékáren prosazují změnu dosavadního způsobu odměňování lékárníků, která byla až donedávna postavena výhradně na procentu z přirážky k ceně léku. Mají pro to dva hlavní důvody: 1. Lékárníci jsou zdravotnickými pracovníky, provádějí zdravotnické výkony stejně jako třeba lékaři a jejich odborná práce by měla být ohodnocena. 2. Ceny léků v posledních letech významně klesly díky zásahům státu, lékárny – jako jediný segment ve zdravotnictví – přišly doslova o miliardy korun, ale přitom je jejich role nezastupitelná (o propadu příjmů lékáren a jejich ohrožení jsme psali zde i zde). „Statistiky jasně ukazují výrazné snížení příjmů z veřejného zdravotního pojištění ve veřejných lékárnách a to v několika předchozích letech. Chceme tyto propady zastavit a kompenzovat je mechanismem, který bude efektivní pro lékárny a nepovede k přerozdělení finančních prostředků jiným subjektům v distribučním řetězci a to i včetně výrobců,“ říká šéf Grémia majitelů lékáren.
Marek Hampel si je vědom, že nelze změnit způsob odměňování lékárníků přes noc. „Ve všech zemích, kde se zaváděl plnohodnotný výkon výdeje farmaceutem jako ohodnocení odborné práce vysokoškoláka ve zdravotnictví, postupoval tento proces v několika krocích a nebyl zaváděn do praxe ze dne na den. Prvním krokem je uvedení nového plnohodnotného výkonu v Seznamu výkonů a tam jsme myslím významně ve spolupráci s Českou farmaceutickou společnosti ČLS JEP, Českou lékárnickou komorou a POLP postoupili. Návrh registračního listu bude projednávat Pracovní skupina na ministerstvu zdravotnictví. Kromě signálního výkonu je výkon výdeje farmaceutem jediný, který prosazujeme,“ odpověděl nám na otázku, jaké výkony by chtěl s kolegy prosadit. Upozorňuje však, že dohodovací řízení pro rok 2017 je teprve na začátku a nerad bych předjímal, jak dopadne.
Řetězce mlčí, chtějí uhnout?
Nyní žili lékárníci po dva roky v jakémsi provizoriu, dostali signální kód, avšak jen za účelem kompenzace za zrušené třicetikorunové poplatky a pouze ve výši 12 korun. Co přesně budou lékárníci žádat je ale ještě otázkou taktiky a společného postupu. „Určitě budeme prosazovat odměňování lékáren nezávislé na ceně léčiva a to je možné přes tzv. signální kód. Za důležité považuji, abychom postupovali v dohodovacím řízení všichni členové segmentu tedy GML, APLS a POLP jednotně a neopakovala se tak situace z loňska,“ zdůrazňuje předseda Grémia Hampel.
Nejasný je v tuto chvíli postup řetězců. Loni se také jejich zástupci dohodli s lékárníky na společném postupu, pak je ale – jak to někteří lékárníci vnímali – „zradili“. Začali prosazovat úpravu cenového předpisu. Zdůvodňovali to tím, že náhrada zrušených 30korunových poplatků formou signálního kódu za 12 korun je neadekvátní a administrativně extrémně náročná a poukazovali na to, že loni jednání s v rámci dohodovacího řízení zkrachovala. Lékárníci jim ale tuto verzi neuvěřili a podezřívají řetězce, že je pro ně cenový předpis výhodnější, protože umějí „pracovat“ s cenou léků, zejména pak formou bonusů, slev pro pacienty a tzv. zadní marže. Tyto praktiky považují nezávislí lékárníci za přinejmenším neetické.
Jaký bude postup řetězců, sdružených v APLS, se pokoušel Zdravotnický deník zjistit u Michala Petrova, mluvčího sítě Dr. Max, který zároveň komunikuje za asociaci, ale ten nebyl schopen zjistit odpověď na jednu jednoduchou otázku ani za několik dní, přestože jí původně přislíbil. Zda tedy chystají řetězce lékárníkům zase nějaké nepříjemné překvapení, zůstává utajeno.
Vznikl segment Poskytovatelé lékárenské péče
Lékárníkům pomohlo k výkonům ministerstvo zdravotnictví. Ministr Svatopluk Němeček prosadil zakotvení lékárnických výkonů do legislativy (změna zákona č. 48/1997 o zdravotním pojištění). Jeho hlavním záměrem sice bylo najít nástroj, jakým kompenzovat zrušené poplatky a 12 korunami namísto třiceti moc lékárníky nepotěšil, ale lékárnické výkony jsou nyní v zákoně definovány a na to mohou navazovat všechny další kroky. Když ale minulý rok přišli natěšení lékárníci poprvé na dohodovací řízení, ostatní segmenty je z jednání vypudili. Byl to první střet nováčků se starými harcovníky, kteří mají lokty za léta bojů o veřejné peníze pořádně ostré.
Napodruhé byli lékárníci úspěšnější. Letošnímu únorovému jednání předcházel dopis náměstka ministra zdravotnictví Toma Phillipa, který se za ně jednoznačně postavil. Jak plyne ze zápisu o návrzích změn jednacího řádu dohodovacího řízení, při hlasování o doplnění poskytovatelů lékárenských služeb do tohoto řádu, hlasovaly pro všechny pojišťovny a 11 zástupců poskytovatelů, 10 poskytovatelů bylo ovšem proti a 13 se zdrželo hlasování. Trvalým odpůrcem je například Česká lékařská komora.
Nastala tak situace, kdy lékárníci měli nárok na účast v dohodovacím řízení ze zákona, avšak nebyli nikam zařazeni. Vyřešila jí nakonec mandátová komise, která potvrdila, že GML, POLP a APSL jsou profesní sdružení zastupující poskytovatele zdravotních služeb – lékárenské péče a jsou řádnými účastníky dohodovacího řízení dle zákona. Mandátová komise je zaevidovala jako účastníky v samostatném segmentu – Poskytovatelé lékárenské péče.
První důležitý krok se tedy lékárníkům letos vydařil. Nyní je čeká to nejtěžší. Prosadit se mezi vlčáky a neodejít na konci roku s almužnou.
Tomáš Cikrt
Dohodovací řízení
Dohodovací řízení je institut pro stanovení hodnot bodu, výši úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů, podle § 17 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Pravidla jednání a práva a povinnosti účastníků dohodovacího řízení stanoví Jednací řád dohodovacího řízení. Účastníky dohodovacího řízení jsou statutární nebo jimi zmocnění zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci profesních sdružení poskytovatelů, jako zástupců smluvních poskytovatelů zdravotních služeb v jednotlivých skupinách.
Dohodovací řízení o hodnotách bodu, výši úhrad hrazených služeb z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezeních svolává Ministerstvo zdravotnictví ČR a pro rok 2017 probíhá za předsednictví Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR.
Zdroj: VZP. Informace a materiály jsou průběžně zveřejňovány na této webové stránce.
