Pražská záchranka má díky speciálnímu portálu přehled o lůžkových kapacitách v Praze

Kde je jaká výluka, jaké jsou volné lůžkové kapacity či které z nich mají možnost řízené ventilace – to jsou údaje, které má pražská záchranná služba k dispozici díky portálu luzka.zzshmp.cz. Do něj by měly přispívat pražské nemocnice, které tak zároveň mohou porovnávat, jaká oddělení v jiných zdravotnických zařízeních momentálně mají nebo v následujících týdnech a měsících plánují omezení provozu. Nejde přitom o jedinou elektronickou pomůcku, která by měla záchranářům (a tím pádem i pražským pacientům) usnadnit život. Během tohoto a příštího roku by na svět měla přijít elektronická dokumentace, která udělá konec ručním zápisům přes kopírák. Ta by se pak také měla stát můstkem, který propojí informace záchranky s nemocničními systémy.

„S pražskými nemocnicemi se nám podařilo sestavit poměrně jednoduchou a kvalitní komunikaci. Nejsem zastáncem konfrontačních řešení, protože většinou nepřinášejí dlouhodobý efekt. Šli jsme formou využití našich statistik, které jsou velmi podrobné. Nemocnice plní svou roli na území hlavního města Prahy a včas informují o různých uzávěrech a operativních řešeních svých provozů. My jsme tyto provozní události umístili na portál, který je k dispozici všem nemocnicím. Ty si tak mohou jak z krátkodobého, tak dlouhodobého hlediska naplánovat uzávěry svých provozů,“ uvedl včera ředitel pražské záchranné služby Petr Kolouch.

Minulý týden navíc proběhlo jednání na ministerstvu zdravotnictví, kde se projekt probíral. Portál, který odstartoval v závěru loňského roku, pak bude tématem také při jednání s řediteli přímo řízených nemocnic. Jeho svolání přislíbil sám ministr Svatopluk Němeček, který taktéž dostal do informačního systému přístup. Ministerstvo by přitom nově mělo mít k dispozici sumární měsíční report, který by v budoucnu mohly dostávat i zdravotní pojišťovny.

Co nemocnice na webu luzka.zzshmp.cz mohou najít? Portál poskytuje přehled volných lůžek na jednotlivých odděleních s dalšími informacemi včetně kontaktu či toho, zda má dané lůžko ventilaci. K dispozici je také přehled o uzavírkách na odděleních spolu s jejich důvody, a to až šest měsíců dopředu. Tyto informace mohou nemocnice využít při plánování zejména letního provozu, protože právě to je období s vysokým počtem uzavírek. Například loni bylo v Praze celkem 49 prázdninových uzávěrů.

Zcela zvláštní tabulku pak mají pražské porodnice, do nichž záchranáři rozvážejí neplánované porody. „Dáváme zpětnou vazbu, že byly dny, kdy většina porodnic měla společně nějakou událost, která jim neumožňovala reagovat na neplánované porody. Je otázka, zda má mít z pěti pražských nemocnic kapacitu pouze jedna a zda se to nedá nějakým způsobem rozdělit,“ poukazuje ředitel Kolouch.

Téma rozvozu a přebírání pacientů v jednotlivých nemocnicích se rozvířilo před dvěma lety, kdy tehdejší ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz tvrdil, že zdravotnická zařízení dlouhodobě nejsou ochotna přebírat nemocné. Následná vyšetřovací komise nenalezla pochybení a spekulovalo se o tom, že k medializaci došlo z důvodu podzimní kandidatury Schwarze do senátu. Loni byl Schwarz kvůli dlouhodobým problémům odvolán a v červenci ho vystřídal dřívější motolský náměstek Petr Kolouch. Ten nyní uvádí, že za dobu jeho působení se s žádným významným problémem v komunikaci s nemocnicemi nesetkal.

Mohlo by vás zajímat

Vojtěch v jámě lvové, aneb jak v Česku zpracovávat zdravotnická data

Místo kopíráku tablety

V elektronizaci je ovšem pražská záchranná služba v porovnání s kraji trochu pozadu. Na rozdíl od nich totiž v minulosti neměla možnost čerpat na tuto oblast peníze z evropských fondů. Nyní jí proto byly v pražském rozpočtu vyčleněny prostředky, aby tuto mezeru dohnala. Na elektronizaci by mělo jít 30 milionů korun. „Můžeme tak toto téma narovnat v rámci 21. století a udělat další kroky, případně propojení se zdravotnickými zařízeními,“ přibližuje Kolouch.

Pražská záchranka musí na tomto poli začít od nuly. V současnosti totiž záchranáři data o poskytnutí pomoci sepisují ručně přes kopírák a jednu kopii nechávají ve zdravotnickém zařízení, zatímco druhou si založí záchranná služba. Navíc musí vyplnit účtovací software tak, jak je předepsáno zdravotními pojišťovnami. Do budoucna by ovšem měly být posádky vybaveny tabletem či notebookem, kam hned na místě zadají iniciální údaje. Všechno výše zmíněné vyplňování se přitom sloučí do jednoho, takže by ve finále mělo práce o třetinu ubýt a posádka by tak měla mít více času na pacienty.

Cílem projektu tak je zavedení plně elektronického pořizování zdravotní dokumentace, snížení administrativní zátěže výjezdových skupin, vytvoření rozhraní pro výměnu dat se zdravotnickými zařízeními a zařízení jednoduchých, přehledných a standardizovaných vstupů i výstupů. Právě to, že krajské záchranky už mají zkušenost s obdobnými projekty, přitom dává Praze možnost čerpat z jejich poznatků a poučit se, jak přidělené prostředky efektivně využít. Dnes jsou k dispozici tři až čtyři celorepubliková řešení.

Ostrý provoz v roce 2018

A jaký je časový rozvrh zavádění elektronické dokumentace? Výběrové řízení na poskytovatele pro zpracování dokumentace běželo do konce března tohoto roku, zvolený subjekt na něj bude mít čas do začátku července. Veřejná soutěž, výběr poskytovatele a podpis smlouvy je plánován na letošní říjen, práce na projektu pak poběží do příštího srpna. V září 2017 by měl odstartovat zkušební provoz, který potrvá do konce roku. V roce 2018 už by pak elektronická dokumentace měla být rutinně používána.

„Nelze to uspěchat, abychom kvůli finančnímu objemu splnili všechny náležitosti veřejné soutěže. Na druhou stranu od záchranářů nemám na zprovoznění řešení příliš času, protože administrativní zátěž, která se navíc přičítá k jejich práci, je na hraně akceptovatelnosti a je to i součást sledování odborovou organizací,“ dodává ředitel Kolouch s tím, že dle zkušeností z jiných krajů je harmonogram stanoven realisticky.

Dalším krokem, který se už nyní zkouší v některých krajích, pak je propojení mezi informačními systémy nemocnic a záchranné služby. Jak ale zdůrazňuje šéf pražských záchranářů, nepůjde o práci úplně jednoduchou, protože každá pražská nemocnice má informační systém jiný. „Určité nápady, jak by propojení šlo jednoduše provést, ale máme – a máme také evropské zkušenosti. Moc si přeju, abychom si po uvedení do provozu mohli říct, jakým způsobem nejdřív pro pilotní nemocnice, a pak pro všechny toto propojíme,“ doplňuje. Díky tomu by se nemocnice dopředu mohla připravit na to, jaký pacient je do ní vezen a případně jakou má historii léčby.

Praha ušetří na letecké záchrance šest milionů

Na včerejším brífinku pražské záchranky ovšem byla představena ještě jedna novinka, tentokrát ohledně letecké záchranky, kterou v Praze a Středočeském kraji zajišťuje Policie ČR. Ačkoliv směřuje velká část výjezdů ze základny na Ruzyni do středních Čech, platila službu doposud pouze Praha. To by se ale nyní mělo změnit – po dohodě by úhrada měla být rozdělena půl na půl. To by podle radního Radka Lacka mělo znamenat pro Prahu úsporu ve výši šest milionů ročně.

V uplynulém roce přibylo výjezdů pražské záchranné služby téměř o pět procent. Celkem vyjela v téměř 133 tisících případech, během nichž ošetřila 115 530 pacientů. Přítomnost lékaře kvůli vážnému zdravotnímu stavu vyžadovala desetina případů. Letecká záchranka zasahovala u 528 pacientů.

Michaela Koubová