Nepředvídatelnost a obtížná diagnostika – to jsou úskalí, na něž lékaři narážejí, když se setkají s meningokokovou nákazou. Choroba, kterou může onemocnět prakticky kdokoliv, mívá fatální následky, jimž ani odborníci kvůli rychlému průběhu často nedokážou zabránit. Proti nejnebezpečnějším typům bakterie se lze bránit očkováním. Co se ovšem týče u nás nejrozšířenějšího meningokoka B, proti němuž existuje ochrana teprve dva roky, je zatím vakcinace spíše výjimkou než pravidlem. Jedna věc je její vysoká cena (na kterou bude od května přispívat VZP), druhá je averze, kterou ve společnosti ohledně očkování obecně šíří jeho odpůrci.
O meningokokové infekci se říká, že postihuje hlavně děti a dospívající. Zkušenost, kterou má za sebou Soňa Liszoková Štěrbová, ovšem dokazuje, že vůbec nejde o žádné pravidlo. Loňský Štědrý den oslavila její pětičlenná rodina asi jako většina lidí v republice. Druhý den od rána ale bylo Soninu čtyřicetiletému manželu Adamovi špatně, takže nejel s ostatními na rodinnou návštěvu a zůstal doma. Večer ho jeho žena našla v posteli téměř v bezvědomí a se skvrnami po těle. Když mu řekla, že zavolala záchranku, zeptal se jí: „A proč?“ Byla to poslední slova, která jí kdy řekl. Záchranáři Adama uvedli do umělého spánku a o tři dny později na pražské Bulovce zemřel.
Adam byl jedním ze třech lidí, které meningokok připravil o život v loňském roce. Bohužel, jen během ledna pak onemocnělo nákazou dalších osm pacientů, tři z toho ji nepřežili. „Onemocnět může člověk jakéhokoliv věku a nejde o banální záležitost. Jen od začátku roku jsme tu měli čtyři dospělé muže, kteří prodělali meningokokovou infekci, z nichž dva bohužel zemřeli. Přitom to byli mladí zdraví muži, u nichž bychom předpokládali, že je imunita tak výborná, že onemocnění zvládnou – ale není to pravda. Ať děláme, co děláme, v řadě případů se nám pacienta zachránit nepodaří nebo pokud přežívá, často s velmi těžkými následky,“ konstatuje Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Pacienti, kteří chorobu překonají, tak mívají amputované končetiny, ohluchnou, trpí poškozením ledvin či mentálním postižením.
Otázka několika hodin
Propuknutí onemocnění, které se přenáší vzduchem, může usnadnit například pobyt v zakouřeném či prašném prostředí, zdaleka však nejde o žádné pravidlo. Náchylnější jsou také lidé v kolektivech. „Když chodili branci povinně do armády, docházelo v jejich kolektivech často k meningokokovému onemocnění, tehdy šlo o meningokoka typu C. Důvodem bylo, že tam z jiných kolektivů přišli lidé, kteří byli nosiči, a ti, kdo byli kolem nich, nebyli na tento typ bakterie zvyklí. Nakazili se, a protože navíc často docházelo k vyčerpání organizmu, vedlo to k těmto onemocněním. Svého času proto dokonce byla armáda plošně očkována,“ přibližuje šéf vakcinologické společnosti Roman Prymula. Přenašečem bakterie je přitom kolem deseti až dvaceti procent populace.
Meningokok (Neisseria meningitidis) způsobuje nejen zánět mozkových obalů, ale také sepse, které mívají mnohem horší prognózu. Na rozdíl od jiných meningitid je jím zapříčiněné onemocnění velmi rychlé a agresivní, takže lékaři v podstatě nemají prostor jednat. „Laik si řekne, že když je to dobrý doktor, má to poznat hned. Ale my diagnózu stanovit hned nemůžeme, i když je doktor geniální. Na pohotovost přišlo dítě s teplotou a nic jiného na něm nebylo, takže lékař při vyšetření nic neshledal, odeslal ho domů a mamince řekl, ať podává léky proti teplotě a přijde, kdyby něco. Druhý den ráno v deset hodin bylo dítě mrtvé. Krvácivé projevy začaly šest hodin poté, co ho vyšetřil lékař. My nemáme křišťálovou kouli, abychom řekli, že tohle není obyčejná chřipka, ale meningokok,“ přibližuje agresivitu onemocnění primářka Roháčová.
Problém přitom není v samotné likvidaci bakterie, protože meningokok je citlivý na antibiotika. Pokud ale není odhalen a zastaven včas, produkuje jed, který nastartuje orgánové změny. Ačkoliv se na zvrácení nepříznivé prognózy zaměřila řada studií, zatím se lék cílený na účinky toxinu nepodařilo najít.
Mohlo by vás zajímat
Všechna onemocnění a úmrtí v poslední době byla preventabilní
Které bakterie konkrétně nebezpečnou meningitidu způsobují? Z 13 typů Neisseria meningitidis jich pět (A, B, C, Y a W) stojí za 95 procenty případy sepse a meningitidy, jejich rozložení po světě se ale mění. U nás byla v minulosti nejčastější séroskupina C, v současnosti je to však typ B, proti němuž do roku 2014 neexistovala prevence v podobě očkování.
V Česku bylo v letech 2011 až 2015 nahlášeno 278 invazivních meningokokových onemocnění, 23 z nich skončilo smrtí pacienta. „U 15 onemocnění z prosince 2015 a ledna 2016 převládala séroskupina B (10 onemocnění, z nich 3 smrtelná), séroskupina C způsobila 4 onemocnění (z toho 1 smrtelné) a 1 onemocnění bylo způsobeno séroskupinou W. Všechna onemocnění a úmrtí z prosince 2015 a ledna 2016 jsou způsobena meningokoky séroskupin, které jsou preventabilní dostupnými meningokokovými vakcínami,“ píše ve zprávě SZÚ Pavla Křížová z Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy.
Na trhu je v současnosti sedm různých vakcín pokrývající celé spektrum nebezpečných kmenů. Zásadní novinkou je očkování proti typu B, které probíhá u nejmladších věkových kategorií třemi dávkami, u starších dvěma. Vakcinologové očkování doporučují v rizikové kategorii od dvou měsíců do dvou let a také teenagerům od 13 do 15 let. Ke zvážení je vakcinace vysokoškoláků, zvláště těch účastnících se hromadných akcí, jako jsou hudební festivaly, a také lidí, kteří se chystají dlouhodobě pobývat v zemích s epidemickým výskytem. Rozhodně pak lékaři doporučují očkování pacientů s určitými zdravotními indikacemi, např. u těch, kteří nemají slezinu. Vakcinace je na místě i u pracovníků v laboratořích, kde se meningokokové nákazy testují.
VZP bude přispívat jednou dávkou
Zatím to také vypadá, že nová vakcína proti meningokoku B nechrání pouze proti typu, proti kterému byla vyvinuta, ale má zkříženou protekci i proti dalším sérotypům. Ještě ovšem není přesně zmapováno, nakolik je tato ochrana velká a zda dokáže nahradit očkování proti dalším typům. V evropských podmínkách vakcína chrání proti cca 80 procentům kmenů.
„Vakcína je ale poměrně nákladná. Při frekvenci výskytu zatím nebylo potvrzeno, že by po Evropě byla využívána v plošném schématu, protože náklady by byly skutečně veliké. Výjimkou je Velká Británie, která přehodnotila svoji strategii. Vakcína se už prakticky uplatnila v situaci studentů na vysokoškolských kolejích, protože studentské prostředí je velmi příznivé šíření,“ uvádí profesor Prymula s tím, že dávka vakcíny přijde na téměř tři tisíce korun. Tetravakcína proti zbylým čtyřem typům je jednodávková a stojí cca dva tisíce korun.
Podpořit očkování proti typu B se už loni rozhodla VZP, která v září začala přispívat 2600 korun dětským klientům od jednoho roku do 16 let. Ve speciálním očkovacím programu ovšem přidala na meningokoka už v roce předchozím, kdy možnost využilo 1768 rodičů. Čerpat příspěvek by ale měly mít rodiny i letos. „Od 1. května startuje speciální očkovací program na meningokoka B pro děti od šesti měsíců do 16 let. Bude vázaný na vakcínu Bexsero, přispívat budeme 2600 korun, což je cena jedné dávky,“ uvádí mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Ochrana proti meningokoku by snad měla být do budoucna ještě dostupnější. „Budeme se snažit, aby toto očkování bylo vzato mezi hrazená, nicméně nepovinná očkování,“ říká poslanec a člen správní rady VZP David Kasal. Zatím jsou nicméně počty dávek v ČR omezené – podle Romana Prymuly chtěla VZP nabídnout čtyři tisíce dávek, v tuto chvíli jich má ale jen 2500. „Vakcína ještě nemá dostatečnou kapacitu, aby pokryla nároky po celém světě,“ dodává Prymula.
Týden na podporu, nebo proti očkování?
Odborníci o možnosti vakcinace proti meningokoku B informují v rámci Světového dne proti meningitidě, který se koná v neděli. Sdružení Antimeningokok při té příležitosti pořádá akci na pražské Náplavce, kde bude vedle kulturního programu informovat o závažnosti onemocnění.
Tento týden ovšem není věnován jen tematice meningokoka, ale vakcinaci obecně. Právě totiž probíhá Světový imunizační týden WHO, která při té příležitosti připomíná, že očkování ročně zabrání dvěma až třem milionům úmrtí; dalšímu 1,5 milionu by pak ještě bylo možné zabránit lepší dostupností vakcinace.
Ovšem zatímco lidé v rozvojových zemích jsou ochotni putovat pěšky desítky kilometrů, aby se k očkování dostali, v Česku se právě v imunizačním týdnu snaží odpůrci vakcinace nakrmit společnost ještě větším množstvím bludů než obvykle. Roman Prymula se přitom pozastavuje nad falešnou interpretací studie, s níž nyní přišla Společnost pacientů s následky po očkování a o níž Zdravotnický deník informoval v pondělí.
„Tento týden by měl být věnován podpoře očkování, jak to vyhlásila Světová zdravotnická organizace. Včera jsme tu měli tiskovou konferenci odpůrců očkování, kdy se na bázi jednoho vědeckého článku snažili říci, že vakcíny způsobují autismus. Byla zveřejněna informace, že pokud na myším modelu, ještě navíc speciálně upraveném na to, aby se u něj snáze projevovaly mozkové vady, došlo k závažnému virovému onemocnění, měla dceřiná populace myší sklony k vyšší frekvenci poruch autistického spektra. O očkování tam není ani slovo. Virová infekce navíc nemá s očkováním proti pertusi nic společného, protože to je bakteriální záležitost. Ve vakcíně navíc není onemocnění, ale pouze sekvence bakterie. Je to tedy naprosto nesmyslná úvaha, přesto byl na základě toho požádán parlament a ministr zdravotnictví, aby se zastavilo očkování proti pertusi u těhotných žen. To se naopak dle zkušeností ze zemí, jako je Velká Británie, jeví v tuto chvíli jako nejúčinnější cesta,“ komentuje současný humbuk odmítačů očkování Prymula.
Michaela Koubová
