Lidé sice vědí, jak vypadá melanom, na prevenci ale stejně nedbají tak, jak by bylo záhodno. Taková jsou zjištění z průzkumu VZP, který pojišťovna provedla na svých pobočkách. Více než polovina z téměř sedmi stovek respondentů používá opalovací krémy jen o dovolené, dalších sedm procent je nepoužívá nikdy. Pravidelné kontroly u dermatologa pak podstupuje jen 15 procent dotázaných, téměř polovina si znaménka nenechává zkontrolovat nikdy. Právě na ty, kdo se obávají ordinace lékaře, je zaměřena nyní probíhající akce Stan proti melanomu, která letos slaví desáté výročí.
„Za posledních devět let jsme vyšetřili asi 26 tisíc příchozích a našli zhruba 300 melanomů. To je číslo, který výrazně převyšuje poměr příchozích plus počet nádorů. Zřejmě je to dáno tím, že do stanu přicházejí ti, kdo mají určité podezření a špatné svědomí, že něco na kůži zanedbali. V prvních ročnících jsme měli problém s tím, že když se vyslovila diagnóza pokročilého maligního melanomu, který již založil metastázy, neměli jsme možnost pacientovi vedle mírného prodloužení života nic nabídnout. V posledních pěti letech se k nám díky dermakologickému výzkumu a následně pojišťovnám dostaly léky, které mohou výrazně zlepšit prognózu i těm pacientům, kteří mají založeny metastázy v játrech, plicích nebo dokonce v mozku. Prevence ale zůstává tím správným základem a těm, kteří přijdou včas s tenkým nádorem do jednoho milimetru, můžeme prakticky vždy nabídnout kompletní vyléčení,“ přibližuje profesor Petr Arenberger, přednosta Dermatovenerologické kliniky FN Královské Vinohrady s tím, že rizikoví pacienti by měli chodit na kontroly každý rok.
Počet lidí s nově diagnostikovaným melanomem stále rok od roku stoupá – za posledních deset let se zdvojnásobil a v roce 2013 tak bylo diagnostikováno celkem 2289 nových pacientů. Důvodem je poškození ozonové vrstvy (právě v květnu je nad Českou republikou méně ozonu, takže k nám proniká podobné množství ultrafialového záření jako na Jadranu), cestování a také delší dožití (s rostoucím věkem stoupá riziko kožních nádorů). Dobrou zprávou však je, že v posledních letech stagnuje počet těch, kdo na melanom zemřou (o život kvůli němu posledních 15 let přichází 400 až 500 pacientů ročně). Důvodem je vedle dokonalejší léčby zejména zlepšující se povědomí populace a preventivní opatření (návod na samovyšetření je k nalezení na webu www.melanom.cz).
Poměrně pozitivní zprávou je také to, že se v mezinárodních srovnáních nenacházíme na předních příčkách výskytu a zvláště v poměru mortalita – incidence si vedeme velmi dobře. V incidenci se v rámci Evropy nacházíme na deváté příčce (první jsou Švýcarsko, Nizozemí a Dánsko), v úmrtnosti na 23. příčce (nejhůře jsou na tom Norsko, Slovinsko a Nizozemí) a ve zmíněném poměru úmrtnosti a incidence jsme dokonce až 32. v Evropě (první jsou Albánie, Polsko a Makedonie). „Zdravotní péče a prevence jsou u nás na vysoké úrovni a ukazují, že se onemocněním zabýváme,“ komentuje profesor Arenberger s tím, že je většina lidí v ČR poučených a k lékaři přijdou včas, takže je nádor odstranitelný pouhým chirurgickým zákrokem.
Rizikové pacienty by měl na kožní poslat praktik
I když se ale v sekundární prevenci dle výše uvedených čísel zlepšujeme, primární prevence stále ještě zůstává mnoha lidem cizí. Alespoň na to poukazuje průzkum VZP provedený v dubnu mezi 689 pojištěnci. Co pojišťovna zjistila? Pojištěnci nejsou při ochraně kůže před sluncem příliš důslední. Pokud už používají opalovací krémy, pak většinou jen na dovolené u moře či na horách (52 procent), za vyloženě zbytečné považuje opalovací krémy sedm procent dotázaných. Jen dvě pětiny dotazovaných se chrání krémem vždy, přičemž důslednější jsou ženy – krém vždy používá téměř 46 procent dam, zatímco mužů jen méně než 28 procent. Přestože podle odborníků je třeba použít ochranný krém i při pobytu pod slunečníkem, většina dotázaných doporučení ignoruje (11 procent úplně, 44 procent většinou), respektuje je 45 procent respondentů.
Ani pravidelné preventivní prohlídky, které mohou včas odhalit rakovinu kůže, u nás ještě nejsou tak zažité, jak by si to odborníci přáli. Každý druhý dotazovaný pojištěnec si znaménka nenechává lékařem kontrolovat vůbec (49 procent), pravidelně to dělá jen 15 procent dotázaných, zbývající na prohlídku chodí občas (36 procent). Pravidelně nebo alespoň občas chodí na kontrolu 57 procent žen a 35 procent mužů. Jak zároveň poukazuje dermatoveneroložka Monika Arenbergerová, byla by na tomto místě třeba větší podpora praktiků, kteří by měli rizikové pacienty posílat na kontroly na kožní – což ale zatím v praxi není pravidlem.
Většina lidí problematické znaménko pozná
Dobrou zprávou ale je, že bezmála 85 procent dotázaných ví, jak poznat nebezpečné znaménko; u zbývajících 15 procent nelze vyloučit, že by mohli některé varovné příznaky špatně vyhodnotit. Varovné signály přitom umí správně vyhodnotit 90 procent žen a 71 procent mužů. Nutno podotknout, že větší část pacientů jsou muži, typicky po padesátce. Melanom se jim obvykle objeví na zádech, protože si při práci na zahradě sundávají tričko.
Dermatologové zároveň upozorňují, že argumentem pro slunění není ani získávání vitaminu D. „S postupujícím věkem, zvláště u lidí nad 50 let, není v kůži dostatek prekurzorů k tomu, aby ultrafialové záření i při vysokých dávkách vytvořilo dostatečné množství aktivní formy vitaminu D. Ať se tedy starší člověk přepaluje, jak chce, stále bude mít vitaminu D nedostatek, i kdyby se vůbec nemazal fotoprotektivním krémem. Suplementace je tedy důležitá, i kdyby chodil na sluníčko,“ upozorňuje Petr Arenberger.
Možnosti léčby porostou i nadále, s nimi ale i cena
Zlepšovat povědomí a prevenci se proto nyní VZP snaží vedle spolupráce na akci Stan proti melanomu také tím, že nabízí příspěvek 500 korun na vyšetření znamének dermatoskopem. „Tento příspěvek v loňském roce čerpalo necelých 5,5 tisíce klientů. Celková přispěná částka 2 340 030 korun je ale menší než jeden odléčený pacient na nejmodernější léčbě ze skupiny monoklonárních protilátek, které stojí 2,7 milionu korun. Prevence je tedy nejen mimořádně účinná, ale také velmi levná,“ zdůrazňuje náměstek ředitele VZP Petr Honěk.
Zatímco počet klientů VZP léčených s melanomem stoupl od roku 2013 do loňska z 13 757 na 14 819, tedy o osm procent, náklady rostly mnohem závratnějším tempem. Před třemi roky dala pojišťovna na terapii 138 227 000 korun, loni už na ni šlo 280 642 000. Celkový nárůst byl tedy o 103 procent, což způsobil především příchod přípravků Zelboraf, Yervoy a Tafinlar, které prodlužují celkové přežití nemocných.
„Vzhledem k tomu, že přicházejí další nové léky, dá se očekávat, že tempo nákladů nepovolí,“ dodává náměstek Honěk.
„Není potřeba, aby se i s pokročilejším nádorem lidé báli přijít, protože nikdy není úplně pozdě – máme i moderní léčbu na nejpokročilejší případy. Byli bychom ale rádi, kdybychom ji používali jen nezbytně nutně a ne jako pojistku pro každého, kdo se vykašle na prevenci,“ uzavírá profesor Arenberger.
Michaela Koubová
