Ústavní soud znovu musí z podnětu senátorů řešit úhradovou vyhlášku

Ústavní soud (ÚS) se musí zabývat letošní úhradovou vyhláškou ve zdravotnictví. Od dvou skupin senátorů dostal návrhy na zrušení její části, která regulaci úhrad rozšířila také na ošetřovatelskou péči poskytovanou odborně způsobilými zaměstnanci v zařízeních pobytových sociálních služeb. Oba návrhy soud zpřístupnil na svém webu.

Za první, 25člennou skupinu senátorů jedná Jiří Čunek (KDU-ČSL), za druhou, 15člennou, Přemysl Sobotka (ODS). Zatím řeší soud oba návrhy samostatně, může je však sloučit do jednoho řízení.

Podle senátorů reprezentovaných Sobotkou ministerstvo vůbec nemá zákonné zmocnění regulovat vyhláškou úhradu za péči poskytovanou v zařízeních sociálních služeb. Předpis prý porušuje právo poskytovatelů na podnikání. Dosud jim zdravotní pojišťovny proplácely služby na základě individuálně uzavřených smluv. Výše úhrad se tak lišila případ od případu.

Podle senátorského návrhu existují mezi jednotlivými poskytovateli služeb značné rozdíly, liší se i rozsah poskytované péče a neexistuje referenční období, z něhož by bylo možné při stanovení hodnot bodu vycházet.

„V důsledku toho není poskytovatelům sociálních služeb nijak zajištěna či alespoň garantována návratnost prostředků jimi vynakládaných na poskytování příslušných služeb,“ stojí v návrhu.

Mohlo by vás zajímat

Recept na lepší disease management? Podpořit praktiky i mezioborovou spolupráci a efektivně centralizovat, radí profesor Dušek

Skupina reprezentovaná Čunkem v závěru svého návrhu zdůraznila, že úhradová vyhláška v minulosti na tento druh péče nedopadala. „Zcela neočekávaným zařazením ošetřovatelské péče poskytované klientům v pobytových zařízeních sociálních služeb do úhradové vyhlášky pro rok 2016 je tedy překročením zákonného zmocnění a porušením zákazu libovůle a principu předvídatelnosti práva,“ napsali senátoři v návrhu.

ÚS řešil také loňskou úhradovou vyhlášku. Výhrady proti předpisu měly i tehdy dvě skupiny senátorů. Vadily jim například rozdíly v úhradách v různých částech Česka. Poukazovali na porušení práva podnikat, práva na spravedlivou odměnu za práci a bezplatnou zdravotní péči. Podle soudu ale vyhláška žádným základním právům neodporovala, navazovala na starší předpisy a pravidla byla předvídatelná a plošná, byť v důsledku mohla vyvolávat některé rozdíly a nerovnosti.

Úhradová vyhláška stanovuje hodnoty bodu, výši úhrad a regulační omezení. Podle ní pak platí pojišťovny nemocnicím a lékařům.

-čtk-