Jako první místo na světě uvedli do praxe falopletysmografii, tedy metodu určenou k diagnostice homosexuality mužů. Právě zde byla zřízena první linka důvěra v Československu nebo otevřeno první centrum pro péči o pacienty s poruchami příjmu potravy ve střední a východní Evropě. Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze oslavuje 170. výročí svého provozu a ukazuje nejen svou bohatou minulost, ale také přítomnost a budoucnost. Klinika vždy byla špičkovým pracovištěm, které oslovovalo přední experty na poli psychiatrie nejen z Česka, ale i zahraničí.
Jen málokteré medicínské pracoviště se může pochlubit tak zajímavou historií, jako právě tato klinika. „Za svou 170 letou historii klinika značně přispěla k vývoji psychiatrie. K významným počinům známým široké veřejnosti patří popis demencí profesory Arnoldem Pickem a Oskarem Fischerem, dále založení protialkoholního oddělení u Apolináře docentem Jaroslavem Skálou a vznik první záchytné stanice na světě, založení Linky důvěry MUDr. Miroslavem Plzákem či objev krevních skupin A a B profesorem Janem Janským. Léčila se zde i řada významných osobností. Například je známo, že zde v roce 1884 zemřel hudební skladatel Bedřich Smetana,“ říká profesor Aleksi Šedo, děkan 1. LF UK.
Podle něj má zdejší klinika jak cenné odkazy do minulosti, tak přesah do současnosti i budoucnosti psychiatrie. Spolu s tím, jak jednotlivé medicínské disciplíny přechází z empirické k racionální bázi, proměňuje se i psychiatrie, která se více zaměřuje například na genetický podklad vzniku duševních poruch, lepší pochopení etiologie onemocnění či také preventivní péči. „Vážíme si toho, že tato klinika patří mezi vědecká psychiatrická pracoviště světové úrovně a pokračuje v odkazu své bohaté historie,“ dodává děkan Šedo.
Také podle rektora Univerzity Karlovy profesora Tomáše Zimy dokázala být Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v centru dětí svého oboru, což platí i o její současnosti. „Klinika dnes patří mezi moderní pracoviště, které se v rámci široké spolupráce se zahraničím podílí na celé řadě mezinárodních projektů.“
Historického závazku, který přesahuje do současnosti, si je vědomo i vedení Všeobecné fakultní nemocnice. „Lidská populace bude psychiatrickou populaci potřebovat stále více, proto podporujeme rozvoj tohoto pracoviště. Je velmi důležité, aby se lidé nebáli přijít, protože výsledky psychiatrické péče jsou obdivuhodné,“ shrnuje Dana Jurásková, ředitelka VFN.
Přední vědecké pracoviště v rakouské monarchii
Význam psychiatrické péče v celém vyspělém světě roste a narůstat bude i v budoucnu. Nejenže populace stárne, a tak se mnoho lidí své psychické nemoci dožije, ale také vlivem měnícího se životního stylu a značných nároků na výkon řeší psychické problémy další lidé. Ukazují to i data českého Ústavu informací a statisticky ve zdravotnictví – od roku 1994 se počet psychiatrických pacientů, kteří prochází ambulancemi, zdvojnásobil. V roce 2013 se v psychiatrických ambulancích léčilo 603 tisíc nemocných. Nejčastěji přichází kvůli různým úzkostem a strachům, poruchám nálad a depresi.
„Nárůst je s největší pravděpodobností způsoben hlavně faktem, že dnes mnohem více lidí než dříve nepovažuje vyhledání pomoci u psychiatra za jakousi ostudnou nálepku,“ shrnuje profesor Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Jen touto klinikou projde každý rok 10 tisíc ambulantních pacientů a 1500 nemocných je zde hospitalizováno. Předsudky spojené s tím, že psychiatrická léčba znamená stigma, ale stále způsobují to, že se někteří nemocní obávají vyhledat odbornou pomoc.
Stigmatizace duševních chorob má své kořeny v dávné minulosti, kdy byli nemocní považováni za posedlé ďáblem, hříšníky potrestané nemocí za svůj hřích, čarodějníky a podobně. Trvalo celá staletí, než se pohled na tyto choroby změnil k lepšímu. Živým důkazem toho, jak se psychiatrie proměnila, je sama Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN. Od původního Tollhausu, tedy česky blázince, který byl určen výhradně k ošetřování duševně chorých, zejména neklidných a pro okolí nebezpečných psychotiků, měl kapacitu 32 lůžek a vznikl jakou součást velké všeobecné nemocnice v roce 1790, k dnešní podobě kliniky, která nejen léčí pacienty, ale také vzdělává studenty a studentky v bakalářských, magisterských i postgraduálních studijních programech a podílí se na mnoha výzkumných projektech.
Zásadním zlomem v historii kliniky byla mezi lety 1844 až 1846 stavba tzv. Nového domu, za kterou stál Josef Gottfried von Riedel, první docent psychiatrie v Rakousku. Sem byli na rozdíl od původního domu přijímání pacienti, u nichž byla naděje na zlepšení či eventuálně vyléčení. Mimochodem, psychiatrie jako obor se na Univerzitě Karlově začala vyučovat před 130 lety, profesor Benjamín Čumpelík začal přednášet psychiatrii na samostatné lékařské fakultě jako první český profesor psychiatrie.
Jeden z prvních popisů Alzheimerovy choroby i první záchytná stanice
Už v době rakouské monarchie byla zdejší psychiatrická klinika významným vědeckým pracovištěm, na které se sjížděli lékaři ze zahraničí vzdělávat. Například profesor Arnold Pick, přednosta pražské německé psychiatrické kliniky, popsal v roce 1891 frontotemporální demenci pojmenovanou po něm morbus Pick. První moderní učebnice psychiatrie s názvem „Psychiatrie pro studium a praktickou potřebu lékaře“ z roku 1897 má také úzkou vazbu na kliniku, jejím autorem byl přednosta kliniky, profesor Karel Kuffner, zakladatel české vědecké psychiatrie. Od roku 1904 vydával profesor Ladislav Haškovec, autor pojmu akathisie a zakladatel české neurologie, první český neuropsychiatrický časopis „Revue v neurologii, psychiatrii, fyzikální a diaethetické terapii“ (pozdější Čs. Neurologie a Čs. Psychiatrie). V roce 1907 pak profesor německé lékařské fakulty MUDr. Oskar Fischer popsal tzv. sphaerotrichia multiplex cerebri (později Alzheimerova demence) na více případech než Alois Alzheimer ve stejném roce v Mnichově (neuritické plaky u 12 pacientů se senilní demencí).
K významným milníkům na poli historie psychiatrie patří také vznik protialkoholního oddělení u Apolináře, které založil MUDr. Jaroslav Skála. Od roku 1951 zde pak fungovala vůbec první záchytná stanice na světě. Docent Kurt Freund na klinice zavedl v roce 1957 jako první na světě metodu falopletysmografie k diagnostice homosexuality u mužů, což je metoda měřící změny objemu v závislosti na prokrvení penis. Primář Miroslav Plzák, zakladatel oboru matrimoniopatologie a autor známých populárních knih a divadelních her, otevřel na klinice v roce 1964 za moudré podpory profesora Jana Dobiáše první Linku důvěry ve střední Evropě. V roce 1983 pak byla jako druhá v Evropě a první ve střední a východní Evropě docentem Františkem Faltusem založena jednotka pro léčbu poruch příjmu potravy. Ambulantně se problematice poruch příjmu potravy věnuje klinika již více než 35 let. Důležité jsou i nedávné milníky, jako vydání první české učebnice respektující nové trendy v diagnostice duševních chorob v roce 2001. Autory jsou profesor Raboch a profesor Petr Zvolský. V září 2008 uspořádal profesor Raboch v Praze první Světovou psychiatrickou konferenci na území střední a východní Evropy za účasti takřka 7000 odborníků, v rámci které prezident World Psychiatric Association profesor Juan Mezzich a další členové exekutivy navštívili kliniku.
Blázni, co neřeší kvantovou teorii
K tradici kliniky patří i návštěvní kniha Fremdenbuch der k.k. Irrenanstalt zu Prag, která byla založena už v roce 1834. Například v říjnu 1853 napsal Dr. Dault Tuke, známý reformátor anglické psychiatrie z Yorku pochvalná slova: „Visited the Asylum with much pleasure and admired the great cleanliness good order of the Institution. Every facility was afforded me by the excellent Directors“. V roce 1866 pak kliniku navštívil císař František Josef I., který se velmi pochvalně se vyjádřil o vzorném zařízení pražského ústavu a po příchodu do ústavní společenské místnosti byl příjemně překvapen a dojat, když „jedna duševně chorá dáma zahrála na piano vroucně rakouskou hymnu“.
K významným osobnostem zaznamenaným v návštěvní knize patří také jména dvou nositelnů Nobelových cen, profesorů Julia Wagnera Jaurrega (1925) a Marshalla W. Nierenberga (2006). Mimochodem, k psychiatrickým pacientům se žertem přirovnal i Albert Einstein, který měl ze své univerzitní pracovny ve Viniční ulici výhled do zahrad kliniky: „Tohle jsou blázni, kteří se nezabývají kvantovou teorií“. K tehdejším běžným léčebným metodám, které se používaly, patřila fyzická práce. Ta má své místo v terapii některých pacientů dodnes, proto je součástí kliniky také chráněná díla a v plánu je výstavba další.
Biologická léčba a elektrošoky
Moderní psychiatrie jde také cestou velmi přesné diagnostiky, proto je mimo jiné součástí kliniky specializovaná biochemická laboratoř a také stále přesnější zacílení léčby. „Obecně vidíme pokles hospitalizovaných pacientů, což znamená, že se farmakologie stala velmi úspěšnou metodou, jež se dostala na stejnou úroveň, jako například léčba hypertenze,“ přibližuje docent Martin Anders, vedoucí Centra pro biologickou diagnostiku a léčbu Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN a také budoucí předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP. Na významu získává také biologická léčba, která se vedle farmakoterapie podílí na zvyšování kvality života nemocných. V oblasti biologické léčby se uskutečnilo v poslední době mnoho objevů. Potvrdily například, že ovlivnění biologických rytmů závislých na střídání světla a tmy má význam i v léčbě duševních poruch. Na základě toho poznatku vznikají nové léky. Bylo rovněž potvrzeno příznivé působení léčby jasným světlem – takzvaná fototerapie. „Na klinice fototerapii využíváme pro léčbu nejen sezónních typů poruch, ale i depresí nebo deliriózních stavů u starších nemocných,“ dodává docent Anders.
Dalším významným a nadějným směrem jsou stimulační metody. Asi nejznámější jsou elektrokonvulze (elektrošoky). Tato léčba je obvykle účinná, ale je spojena s nežádoucími účinky – mimo jiné zhoršuje paměť. „Moderní přístroje však dovolují tyto nežádoucí účinky značně eliminovat. Snažíme se přenést léčbu i do ambulantních podmínek a umožnit tak pacientům terapii v domácím prostředí,“ popisuje Anders. Pro léčbu některých typů duševních poruch se využívá aplikace pulzního magnetického pole (až dvě Tesla), která de facto vyvolává opět elektrickou stimulaci v určitých částech mozku a přenáší se i na další mozkové struktury.
„Jsme jediným pracovištěm, které rutinně ambulantně aplikuje tzv. repetitivní transkraniální magnetickou stimulaci při léčbě depresivních a některých typů úzkostných poruch,“ říká docent Anders. Doplňuje, že na pracovišti rovněž zkoumají, jak tato léčba ovlivňuje poruchy příjmu potravy, tinitus, nevyléčitelné obličejové bolesti a jak přispívá k odvykání kouření. „Modifikace této metody by mohla v budoucnosti nahradit i dosavadně využívané elektrokonvulze. Zjistilo se, že na rozdíl od elektrokonvulze její aplikace není doprovázena obvyklými nežádoucími účinky, zejména nezhoršuje paměť léčených. To by dovolilo její použití i u starších pacientů,“ popisuje psychiatr.
Ve spolupráci s Neurochirurgickou a neuroonkologickou klinikou 1. LF UK a ÚVN Praha se plánuje léčba depresivních poruch hlubokou mozkovou stimulací a stimulací bloudivého nervu (nervus vagus stimulation). „Prováděné výzkumy ukazují na vysokou míru účinnosti stimulačních metod a dávají našim pacientům novou naději na to, aby mohli vést uspokojivý život,“ uzavírá docent Anders.
Významné milníky v historii kliniky:
1844 – 1846 Med. Dr. Josef Gottfried von Riedel, první docent psychiatrie v Rakousku postavil a zprovoznil tzv. Nový dům, dnešní Psychiatrickou kliniku. Byli sem přijímáni pacienti, u nichž byla naděje na zlepšení či eventuálně vyléčení.
12. 5. 1884 – zemřel na klinice hudební skladatel Bedřich Smetana, který sem byl přivezen v zuboženém stavu od svých příbuzných Schwarzů ze statku v Jabkenicích. O příčinách jeho smrti se dodnes vedou odborné spory.
1886 – prof. MUDr. Benjamín Čumpelík začal jako první v českých zemích přednášet psychiatrii na samostatné lékařské fakultě (dnes 1. LF UK) jako první český profesor psychiatrie.
1891 – prof. MUDr. Arnold Pick, přednosta německé Psychiatrické kliniky v Praze, popsal frontotemporální demenci, po něm nazvanou morbus Pick.
1897 – prof. MUDr. Karel Kuffner, zakladatel české vědecké psychiatrie, vydal první moderní učebnici psychiatrie Psychiatrie pro studium a praktickou potřebu lékaře.
1921 – prof. MUDr. Jan Janský při studiu krve psychiatrických pacientů potvrdil objev čtyř základních krevních skupin, z nichž skupina AB je jeho zcela původním objevem, mezinárodně uznaným na kongresu v USA.
1948 – doc. MUDr. Jaroslav Skála zahájil činnost protialkoholního oddělení u Apolináře. Od roku 1951 zde fungovala první záchytná stanice na světě.
1957 – doc. MUDr. Kurt Freund na klinice zavedl jako první na světě metodu falopletysmografie k diagnostice homosexuality u mužů.
1957 – 1970 byl přednostou kliniky prof. MUDr. Vladimír Vondráček, zakladatel oborů lékařské psychologie, psychiatrické sexuologie, gerontopsychiatrie, dietetiky, psychofarmakologie a toxikologie a autor známých pamětí Lékař vzpomíná.
1964 – prim. MUDr. Miroslav Plzák, zakladatel oboru matrimoniopatologie a autor známých populárních knih a divadelních her, otevřel na klinice v roce 1964 za moudré podpory prof. Jana Dobiáše první Linku důvěry ve střední Evropě.
1983 – doc. MUDr. František Faltus, DrSc. založil Jednotku specializované péče pro poruchy příjmu potravy, která byla první svého druhu ve střední a východní Evropě. V jeho práci pokračuje velmi úspěšně prof. MUDr. Hana Papežová.
2001 – byla vydána první česká učebnice prof. Rabocha a prof. Zvolského respektující nové trendy v diagnostice duševních poruch.
2008 – uspořádal prof. Raboch v Praze první Světovou psychiatrickou konferenci na území střední a východní Evropy.
20. 4. 2016 – otevření Komplexního a integračního rehabilitačního centra pro osoby s duševní poruchou, podpořeného Norskými fondy.
Ludmila Hamplová
