Zdravotní pojištění cizinců se v blízké době nebude měnit. Vláda včera neschválila novely cizineckého zákona a zákona o zdravotním pojištění. Kabinet dostal předlohu se 116 zásadními výhradami. Podle vládních legislativců by povinné pojištění cizinců neměly upravovat novely, ale samostatná norma. Názor podpořilo i ministerstvo vnitra. Podle něj by měl novou normu připravit resort financí. Ten s tím ale nesouhlasil. Mluvčí kabinetu Martin Ayrer ČTK sdělil, že žádné ministerstvo nedostalo v souvislosti se včerejším rozhodnutím úkol dál se změnou v pojištěním cizinců zabývat. Vláda se tak už nebude ve věci angažovat, potvrdil mluvčí.

 

Na konci března v Česku žilo 473.500 cizinců. Z nich 265.400 mělo povolení k trvalému pobytu. Velká část lidí ze zahraničí pocházela ze států EU, ti veřejné pojištění mít mohou. Podle zástupců neziskových organizací i akademických pracovišť by na něj měli dosáhnout ale i cizinci ze států mimo osmadvacítku, kteří v Česku dlouhodobě žijí. Experti varují před tím, že pokud stát bude zahraničním „silám a mozkům“ dál klást překážky, mohli by si místo ČR zvolit jinou zemi.

Podle zavržené úpravy by lidé ze zemí mimo EU, kteří v Česku žijí dlouhodobě, dál neměli mít přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění a museli by se pojišťovat u komerčních pojišťoven. Musely by s nimi pojistku uzavřít.

Migranti ze států mimo osmadvacítku mohou mít nyní veřejné pojištění jen tehdy, pokud v ČR mají trvalý pobyt či jsou zaměstnanci české firmy. Veřejný systém je i pro zahraniční vědce, kteří v zemi dlouhodobě působí, azylanty a některé děti do dvou měsíců po narození. Mít ho nemohou třeba podnikatelé, studenti, manželé, manželky či potomci migrantů. Ti musejí uzavírat komerční pojištění.

Mohlo by vás zajímat

Podle neschváleného návrhu by z veřejného zdravotního pojištění měli vypadnout žadatelé o azyl a ochranu, lidé s udělenou mezinárodní ochranou, děti vědců a také narozené děti cizinců.

Podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by nová úprava situaci komplikovala. Žádal přepracování novely a poukazoval na to, že vládě její rada pro lidská práva doporučovala, aby cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku mohli veřejné zdravotní pojištění mít. Návrh místo toho ale některé skupiny z veřejného systému vyřazoval.

Ministerstvo zdravotnictví zařazení cizinců do veřejného pojištění odmítá. Podle něj by to narušilo stabilitu systému a ročně zvedlo deficit o 925 milionů až 2,02 miliardy Kč. Odborníci na problematiku migrace naopak míní, že by přistěhovalci do systému spíš přispívali, než by z něj čerpali.

-čtk-