Maximální ceny některých zdravotnických materiálů se sníží o deset procent – alespoň tedy v číselníku VZP. Největší česká zdravotní pojišťovna i letos pokračuje v narovnávání cen zdravotnických prostředků tak, aby co nejvíce odpovídaly realitě. Změny by jí měly přinést úspory ve výši 85 milionů korun, které je pak možno využít na péči pro více pacientů. Pojišťovně by se navíc letos při sledování cenových trendů měla ulehčit práce. Důvodem je zákon o zveřejňování smluv, díky němuž bude VZP moci ceny porovnávat bez detektivní práce.
„Naší povinností je narovnávat ceny drahých materiálů tak, aby odpovídaly tomu, jak se dají pořídit na trhu. Děláme to od roku 2013, kdy byly skoky největší, protože tato činnost byla z mého pohledu trochu podceňovaná. Nyní je průběžná a určitě ne definitivní, protože jakékoliv materiály s tím, jak se rozšiřují, mají tendenci v ceně jednotkově klesat,“ přibližuje činnost VZP náměstek Petr Honěk.
Trochu paradoxní přitom je, že i dnes zaznívá kritika směrem k předraženým zdravotnickým materiálům, zejména těm kardiologickým, ze strany ministerstva financí. Stále ovšem argumentuje daty z let 2009 až 2011 (více jsme psali zde), kdy ještě ceny hlídány nebyly a nemocnice si v případě, že se jim daný materiál podařilo koupit levněji, z rozdílu dofinancovávaly ztrátové obory.
K jakým konkrétním změnám má tedy letos dojít? Od 1. června se v číselníku VZP snižují průměrně o deset procent ceny defibrilátorů a TAVI, což je nová technologie implantace aortálních chlopní pomocí katetru. Výsledná úspora by pak měla činit 85 milionů korun. Co se přitom týče defibrilátorů, snížila pojišťovna od roku 2013, kdy s úpravami začala, ceny o 34 až 55 procent. V letech 2013 a 2014 se pak úpravou cen kardiostimulátorů, defibrilátorů a koronárních stentů ušetřila jedna miliarda, v minulém roce to bylo dalších 65 milionů díky regulaci maximální úhrady PTCA katetrů sloužících k roztahování zúžených koronárních tepen.
Nové technologie více pacientům
Jak VZP vybírá materiály, u nichž cenu snižuje? „Podkladem pro to byly dvě věci – obecná informace o tom, kde se trh nachází, a také konkrétní výkaznictví zdravotnických zařízení, které pravidelně sledujeme a v případě, kdy častěji vidíme diskrepanci mezi vykázanou a naší číselníkovou cenou, přistupujeme ke snížení. Je třeba zdůraznit, že snižování ovlivňuje dostupnost péče ve smyslu pozitivním,“ poukazuje doktor Honěk.
Zatímco v roce 2013 bylo implantováno 2110 defibrilátorů, loni to bylo o 12 procent více a defibrilátor tak dostalo 2367 pacientů. Počet koronárních stentů, v jejichž využívání patří Česko k evropské špičce, se pak zvýšil z 6230 o 11 procent na 6900. K ještě markantnějšímu nárůstu došlo u implantací TAVI, kterých bylo v roce 2013 126, zatímco v uplynulém roce došlo k nárůstu o 107 procent na 261 případů. „To je dokonce více, než před čtyřmi pěti lety kardiochirurgická společnost předpokládala, že by byla potřeba pro celou Českou republiku. Dnes je to jen za VZP a ještě narůstají,“ uvádí Petr Honěk.
Další úspory VZP generuje iniciací revizí cen léků na SÚKL. Tam by mělo do poloviny roku doběhnout několik revizí, které povedou k ušetření čtvrt miliardy. Peníze pak jdou na inovativní a centrové léky.
V hledáčku i nadále zůstanou kardiomateriály
Pomoc při hledání dalších potenciálních úspor nově pojišťovně poskytne také zákon o zveřejňování smluv. „Chystáme se vytvořit analytický tým, který se zveřejňováním smluv bude systematicky věnovat. Bude sledovat, jak vypadají kontrakty jednotlivých zdravotnických zařízení se smluvními dodavateli. Pakliže zjistíme, že se ceny v kontraktech významně odchylují od cen v našem číselníku, upravíme je tak, aby odpovídaly trhu, tedy za kolik jsou nemocnice schopny příslušný materiál nakupovat. Jsme toho schopni i bez tohoto zákona – jsou cesty, i když ne úplně jednoduché, jak se k cenové hladině dobrat, nicméně je zřejmé, že nám významně usnadní situaci a detektivní činnost nám odpadne,“ vysvětluje náměstek Honěk. Zdůrazňuje přitom, že k analýze nebude pojišťovna muset nabírat žádné nové lidi a nebude to tedy znamenat žádné nové náklady.
Při kontrole smluv se chce VZP zaměřit hlavně na položky, které mají přímý dopad na úhradu zdravotnickému zařízení. Nebude se tedy zabývat jehlami, rukavicemi a podobným spotřebním materiálem, ale zvláště účtovanými materiály, zejména těmi nákladnými z oblasti kardiologie, případně některými prostředky na poukaz.
Systémové řešení úhrad je v nedohlednu
Hrazení zdravotnických materiálů včera přišlo na přetřes na 33. zasedání zdravotnického výboru. Ministerstvo zdravotnictví totiž před časem přišlo s novelou, jak dát úhradám nějaký řád. Poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) chtěl proto včera vědět, co s návrhem je a kdy se k poslancům dostane.
„Na konci minulého roku byla připravena novela zákona 48, která byla poslána do vnitřního připomínkového řízení. Přišlo velké množství připomínek, které ukázaly, že naše představy, že to nějakým způsobem napodobí ceny a úhrady léků, nejsou tak dobře realizovatelné. Dohodli jsme se na kompletním přepracování návrhu a především na diskusi se zainteresovanými hráči, což jsou především pacientské organizace, které nám dají nejpravdivější obraz o tom, jak v terénu distribuce zdravotnických prostředků, zejména těch na recept, probíhá. Práce pokračuje, ale v tuto chvíli nemohu říct, že bychom byli v situaci, abychom nový návrh poslali opětovného vnitřního připomínkového řízení. Hledáme inspiraci v okolních státech, které to také nemají řešeno jednoduše, a bylo to i předmětem jednání představitelů V4 v Ostravě před 14 dny. Snažíme se tedy novelizaci posunout, ale nyní nejsem schopen slovem garantovat, že to bude v řádu týdnů či měsíců,“ vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp.
Michaela Koubová
