Indie v poslední době zažívá boom lékárenských start-upů, které umožňují přes internet objednat mimo jiné léky na lékařský předpis. Zejména pak na chronické obtíže jako například vysoký krevní tlak nebo cukrovku. Internetové lékárny si ale stěžují, že se staly předmětem honu na čarodějnice ze strany indických úřadů. Obviňují je, že dělají všechno pro to, aby je vytlačily z trhu, případně jimi nabízené léky dostaly na černou listinu.

 

Úřední šiml

V uplynulých týdnech zaměstnanci indického úřadu, který dohlíží na kvalitu potravin a léčiv, provedli podle listu Financial Times zátah na kanceláře lékárny PharmEasy v indickém 2,5milionovém městě Puné. PharmEasy dodává léky pacientům v šesti městech Indie a ti tak mohou ušetřit až 20 procent z ceny léků v porovnání s „kamennými“ lékárnami.

Úřad obeslal varovnými dopisy také internetovou lékárnu Netmeds, která získala investici 50 milionů dolarů od americké investiční skupiny OrbiMed. Úředníci požadují, aby Netmeds vysvětlila svůj obchodní model a ukázala, že je v souladu s indickým právním řádem. „Čelíme ze strany úřadů honu na čarodějnice, a to jen proto, že léky distribuujeme přes internet,“ řekl listu Dharmil Sheth, zakladatel PharmEasy.

Internetové lékárny trvají na tom, že jejich počínání je zcela v souladu s pravidly, která pro tuto formu prodeje v Indii platí. Momentálně pracují na vytvoření Indické internetové lékárenské asociace a ve čtvrtek vznesly požadavek, aby jejich obchodní model byl uznán jako legitimní a bylo tak s nimi ze strany úřadů jednáno.

„On-line hráči jsou častým terčem nejrůznějších zkoumání a obtěžování státními regulátory v porovnání s tradičními lékárnami. Je to ve velké míře proto, že ty mají v zádech mocnou asociaci,“ vysvětluje Prashant Tandon, zakladatel a šéf společnosti 1mg, která dodává léky do 11 indických měst. „Jediné, o co žádáme, je jasně vymezené hřiště bez jakýchkoli ústupků komukoli,“ dodává Tandon.

Mohlo by vás zajímat

Střet mezi novými on-line lékárnami, které zakládají víceméně podnikatelé mající vzdělání z prestižních univerzit v Indii a na Západě, a vlivným blokem tradičních lékáren je jen důkazem širšího problému. Jde o přetrvávající konflikt mezi nastupující digitální ekonomikou a tradičním modelem vysoce fragmentovaného maloobchodu.

Boj o indický trh s léky

Odhaduje se, že celkový objem indického trhu s léky dosahuje téměř 13,5 miliardy dolarů. Z toho podíl léků na předpis, které léčí chronické potíže, tvoří 35 až 40 procent. Asociace on-line lékáren odhaduje, že její členové mají obrat kolem 44 milionů dolarů ročně, ale možná se zvýší až na 500 milionů během pěti let. To by přestavovalo tržní podíl kolem 10 až 15 procent.

Není proto divu, že odpor proti expanzi internetových lékáren se zvyšuje. V říjnu minulého roku všichni členové Indické asociace prodejců léků a chemických výrobků na jeden den zavřeli své obchody a vstoupili tak do protestní stávky proti internetovým lékárnám. Tvrdí, že jejich byznys je nelegální a představují velké zdravotní riziko pro pacienty.

On-line lékárny však trvají na tom, že jejich přístup k pacientům je daleko pečlivější než ve většině kamenných lékáren v Indii. Prý prověřují každý předpis, který pacienti na jejich internetovou platformu při objednávce nahrají. Komunikují přitom s profesionálními lékárníky. „Jsme podstatně odpovědnější a lepší,“ tvrdí Psahant Tandon. „Dohlížíme absolutně na všechno, co prochází naším systémem.“

Indický trh s léky je regulován zákonem ze čtyřicátých let minulého století. V něm je uvedeno, že léky na předpis mohou být prodávány jen licencovanými lékárnami, a to na základě předložení platného lékařského předpisu. Realita je ovšem taková, že pravidla jsou málokdy dodržována. Silně účinné léky jako antibiotika třetí generace, psychotropní léky nebo prášky na spaní mohou být celkem snadno k dostání bez předpisu nebo s předpisem, který je předložen vícekrát. Mnoho lékáren nemá lékárníka. Toho suplují sami majitelé lékárny.

„Farmaceutický sektor trpí mnoha neduhy. V Indii si lidé ve velkém provádí samomedikaci, často se léky prodávají bez předložení receptu, seženete také padělané léky, ale regulátor se dívá jiným směrem,“ postěžoval si šéf PharmEasy.

Podle Tantona může přesun lékáren na internet tento stav zlepšit. „Odvětví jako celek má problém. V současné době neexistuje možnost, jak stoprocentně ověřit pravost lékařských předpisů. Ale to se dá vyřešit, a to pomocí digitálních technologií,“ říká. „Chceme spolu s vládou a regulátory najít účinné řešení,“ uzavírá majitel 1mg.

Petr Musil