Komise pro posuzování rozmístění zdravotnických prostředků (přístrojová komise) při ministerstvu zdravotnictví na svém jednání 19. května nedoporučila stereotaktické robotické neuroradiochirurgické zařízení, o které žádala Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN). Z 22 členů komise podpořily nákup tohoto přístroje, známého jako CyberKnife, pro ÚVN pouze dva lidé. Jednoznačné rozhodnutí ale nikoho znalého nemohlo překvapit. Věcně příslušná odborná společnost předem avizovala, že se záměrem nesouhlasí, také pohled VZP byl negativní. Rozhodnutí komise ale rozčílilo ministra financí Andreje Babiše.
Přestože Babiš soustavně kritizuje zdravotnický rezort právě za nákupy přístrojů, tvrdí, že jich je v nemocnicích moc a dá se na nich ohromně ušetřit, v případě CyberKnifu pro vojenskou nemocnici tato svá stanoviska staví na hlavu. Píše ministru zdravotnictví Svatopluku Němečkovi naléhavé dopisy, v nichž se podivuje, jak mohla komise neschválit CyberKnife profesoru Vladimíru Benešovi, „který patří k významným odborníkům světového formátu“. Andrej Babiš na sebe prozrazuje, že zdravotnictví zbla nerozumí a že je druhý den ochoten popřít, co ještě včera zastával, jednoduše jenom proto, že se mu to zrovna hodí.
Nepotřebná hračka pro profesora
Ústřední vojenská nemocnice chtěla koupit stereotaktický neuroradiochirurgický přístroj CyberKnife M6 FI Neuropackage za 149 435 000 korun, včetně DPH. Dodavatelem měl být Stargen EU s.r.o., což je firma přinejmenším personálně propojená s kompletátorskou společností Hospimed. Společníkem Stargen EU s.r.o. mezi lety 2008 až 2014 byl také Jindřich Řehák, který byl obviněn policií ze zločinu sjednání výhody při veřejné soutěži v souvislosti s vyšetřováním korupční kauzy hejtmana Davida Ratha.
Pořízení přístroje prosazoval profesor Vladimír Beneš, přednosta Neurochirurgické kliniky ÚVN. Ten přes napojení vojenské nemocnice na 1. lékařskou fakultou usiloval o vznik „neuroonkologické superkliniky“, jak ji nazvala média. Nakonec ale v ÚVN není ani Komplexní onkologické centrum (KOC), což je nejvyšší typ pracoviště pro léčbu rakoviny. Česká onkologická společnost nemíní síť těchto špičkových pracovišť rozšiřovat, protože dostatečně pokrývá potřeby republiky. Bez návaznosti na KOC ovšem nemá pořizování CyberKnifu větší smysl. O tom všem se šeptá mezi odborníky již několik let a plánovaný CyberKnife je s nadsázkou zmiňován spíše jako „hračka pro profesora“.
Šeptandu potvrdil svým negativním stanoviskem výbor Společnosti pro radiační onkologii, biologii a fyziku ČLS JEP, který robotický ozařovač pro ÚVN posuzoval dva měsíce před projednáním v přístrojové komisi. „Nákup ozařovače CyberKnife musí výbor odmítnout. Přijatá koncepce české radiační onkologie je založena na rozvoji a zkvalitňování ozařovací techniky v komplexních onkologických centrech. Pro odpovídající využití špičkové techniky je nutné mít erudovaný a zkušený personál (klinické fyziky, radiační onkology) a příslušné technické zázemí (plánovací systémy, dozimetrie). Kromě toho počet potenciálních pacientů ÚVN pro ozáření na CyberKnifu je nedostatečný pro optimální kapacity přístroje,“ píše se ve stanovisku výboru odborné společnosti. Praha má nyní stávající kapacity zařízení pro stereotaktickou radioterapii nevyužité. Pokud by vůbec někdy v budoucnosti nastala potřeba takový přístroj pořídit, výbor prý preferoval, aby směřoval do některého ze stávajících radioterapeutických pracovišť v rámci KOC, čili do FN Motol nebo Nemocnice Na Bulovce.
Podobné argumenty zazněly i při samotném projednávání žádosti ÚVN v přístrojové komisi onoho 19. května. Pro vyhovění žádosti se vyslovilo pouze ministerstvo obrany a neurochirurgická společnost, v níž má profesor Beneš silnou pozici. Naopak výslovně proti se postavil zástupce VZP. Hlasování pak pořízení přístroje zamítlo (resp. komise nedoporučila) drtivým poměrem hlasů 20:2!
Babiš nechápe…
Odborné společnosti, pojišťovna i samotná přístrojová komise tedy postupovaly přesně tak, jak potom už řadu let všichni volají, včetně ministra Babiše. Jednak transparentně, protože důvody byly jasně předestřeny, návrh projednán, vše je zapsáno a vyargumentováno, a jednak bylo nedoporučeno pořízení přístroje, který je zbytečný, protože se ukázalo, že jsou v Praze kapacity tohoto druhu dostatečné.
Jenže ministr financí spokojen není. Hlavním důvodem je, že problematice nerozumí a zřejmě ani nemá dobré poradce, aby mu ji osvětlili.
Babiš napsal Němečkovi bezprostředně poté, co se dozvěděl o výsledcích hlasování v komisi. Vyčítá mu, že komise zamítla ÚVN přístroj, jehož cena „je zhruba o polovinu nižší oproti té, za kterou byl stejný přístroj nakoupen do FN Ostrava“. Ostravský přístroj byl ale kupován před několika lety, není ani svým vybavením totožný a je tedy logické, že jeho „cena v čase a místě“ musí být jiná, nyní prakticky neporovnatelná. To je však v dané kauze nedůležité, Andrej Babiš totiž nerozumí podstatě práce přístrojové komise. Ta neřeší ceny, za které jsou přístroje nakupovány, protože to není náklad, který platí zdravotní pojišťovny. Ostatně ÚVN patří pod rezort obrany, který byl zřejmě ochoten na přístroj přispět, je to rezortní věc. Podstatné ovšem budou až platby za výkony, které jsou pak na něm prováděny. Tam už se z rezortní úrovně dostáváme k nákladům veřejného zdravotního pojištění. Tady by měly mít hlavní slovo zdravotní pojišťovny, které si vytvářejí síť smluvních poskytovatelů. Přístrojová komise vznikla, aby dostali příležitost k vyjádření všichni, jichž se problematika týká, a zároveň aby pohlídala, že se do systému nebudou tlačit nové kapacity, které nejsou potřebné.
…ale slibuje
Druhým důvodem rozčílení Andreje Babiše nad tím, že neprošel komisí přístroj „pro profesora Beneše“ je, že chápe stát jako svoji firmu. Jako svérázný podnikatel je zvyklý slibovat najednou klidně protiklady, protože on je tím, kdo nakonec rozhodne, komu patří cukr a komu bič. Bičem zapráskal, když nazval zdravotnictví černou dírou, nyní nasadil sladké tóny. Jak tak v předvolební kampani objíždí nemocnice, naslouchá, na co si lékaři a další zdravotníci stěžují, a to pak zakomponuje do svých mediálních vystoupení. Snaží se také na svoji stranu získat slovutné profesory, protože si myslí, že oni mají ve zdravotnictví vliv. A ti už zažili kdejakého politika a dělají to, co vždycky – tvrdě lobují za své zájmy a svoji kliniku. Andrej Babiš jezdí po republice a slibuje. Platy, investice a že se „na to podívá“.
Svoji „filosofii“ pro zdravotnictví nyní vyjevil ve svém novém PR projektu nazvaném Babišova kavárna. „Mám pocit od nástupu do své funkce, že jsou ve zdravotnictví obrovské rezervy… Samozřejmě v tom zdravotnictví chybí peníze a chybí peníze pro ty sestry a pro lékaře… Někdo musí rozdělit ty peníze správně, možná méně přístrojů a méně oprav fasád nemocnic a ty peníze by měly přijít sestrám, doktorům… Tečou tam navíc deset miliard každý rok a já říkám, proboha dejte to konečně už těm lidem, nenakupujte netransparentně přístroje a pomůcky,“ vykládá Andrej Babiš. Když shrneme Babišovy zdravotnické paradoxy, můžeme směle říci, že zdravotnictví „má obrovské rezervy“, ale zároveň v něm „chybí peníze“. Mělo by se kupovat „méně přístrojů“, ale to se samozřejmě netýká CyberKnifu pro ÚVN, o kterém si Andrej Babiš myslí, že je nezbytný, protože ho přeci požaduje „významný odborník světového formátu“. A takové odborníky pro své PR potřebuje.
Tomáš Cikrt
