České nemocnice trápí sílící nedostatek sester, přesto ale mnohem více navyšují peníze lékařům, jichž v systému přibývá. Ukázaly to statistiky za rok 2015, které včera zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Ty také odhalily, že k navýšení odměňování došlo často ve větší míře, než se ministerstvo zavázalo – například lékařům v příspěvkových organizacích nestoupl tarifní plat o slibovaných pět procent, ale celkový plat o osm procent. Hůře na tom byly sestřičky, jimž se celková odměna zvedla o pět procent.
Nově prezentovaná data vesměs potvrzují trendy, o nichž již před časem informoval Zdravotnický deník, tedy že zatímco lékařů v posledních pěti letech kontinuálně přibývá, sester je v systému méně a v rámci zdravotnictví se z nemocnic přesouvají do ambulantní sféry. Loni tak meziročně přibylo lékařských úvazků v ambulantní sféře o čtyři stovky, ve sféře akutní péče o dvě stě.
„To, že je v současné době pociťován nedostatek lékařů, je podle mne způsobováno dvěma faktory. Jedním je zákoník práce – pokud je snaha o striktní dodržování, nestačí se nárůst potřeby zajistit. Pak jsou to další požadavky na rozvoj medicíny a na nové kapacity,“ myslí si ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Dlouhodobě se přitom nijak nemění poměr mezi ambulantní sférou, kde se soustředí 48 procent úvazků, a sférou lůžkovou. Jediný segment, kde dochází k úbytku lékařů, je dlouhodobá péče. Co se pak týče počtu obyvatel na úvazek lékaře, je na tom vedle Středočeského kraje, jehož potřeby saturuje z velké části Praha, nejhůře Ústecký kraj či Vysočina.
Čím je dán rozdíl odměňování ve státní a nestátní sféře?
Ministerstvo zdravotnictví si nyní také může oddychnout v tom smyslu, že čísla potvrdila naplnění slibu pětiprocentního navýšení tarifních platů – a co víc, nemocnice k tomu ještě samy něco přihodily. Doktoři ve státních a krajských zařízeních tak loni brali více než 66 tisíc korun (včetně odměn a příplatků) a jejich celková výplata se tak meziročně zvedla o osm procent. V soukromých zařízeních brali necelých 59 tisíc korun, což znamená nárůst o téměř sedm procent.
„Vnímáme tu negativní trend v rozevírání nůžek mezi odměňováním ve státních a nestátních zařízeních,“ upozorňuje Markéta Bartůňková, vedoucí oddělení strategických analýz ÚZIS. Jak ovšem upozorňuje ministr Němeček, to může mít i jiné příčiny, než pouhé konstatování, že akciové nemocnice a další nestátní zdravotnická zařízení prostě „platí špatně“. „Ono to může být trochu zavádějící. Bude třeba statisticky rozlišit to, že významná část příspěvkových organizací jsou zároveň superspecializovaná zařízení a fakultní nemocnice. Jsou to tedy zařízení, která bez ohledu na to, jestli se tam pojede podle mzdy nebo platu, budou mít logicky vyšší ohodnocení, protože jsou to nejnáročnější zdravotnické provozy. I na základě referenční sítě nemocnic, kterou máme pro DRG, budeme schopni porovnat, co je skutečně dáno tím, že jde o jinou zákonnou úpravu, neboli že je tam větší volnost zaměstnavatele, jak lidi odměňovat,“ vysvětluje Němeček. Podle něj je případných řešení několik, ovšem co se týče změny zákoníku práce, naráží ministerstvo na odpor zaměstnavatelů. Další variantou je uzavření vyšší kolektivní smlouvy, kde by byl závazek k obdobnému navyšování, jako je ve státním sektoru. Této možnosti by po domluvě s kraji mělo být využito pro příští rok.
Zajímavé ovšem je, že v Ústeckém a Libereckém kraji jsou jako na jediném místě v republice vyšší mzdy lékařů než platy – zatímco ve státním zařízení v Ústeckém kraji si lékař vydělal průměrně 58 255 korun, v nestátních zařízeních to bylo celých 70 624 korun. V Libereckém kraji sice už nebyl rozdíl tak markantní, stále ale nezanedbatelný – ve státní sféře tam doktoři brali 55 385 korun, v nestátní 61 612 korun. Obecně pak brali nejvíce lékaři ve státních zařízeních v Královéhradeckém kraji (79 385 korun), Karlovarském kraji (77 113 korun) a Olomouckém kraji (76 737 korun), nejméně pak ti v nestátním sektoru v Jihomoravském kraji (43 412 korun), Pardubickém kraji (46 958 korun) a na Vysočině (51 253 korun).
Sestřičky v soukromých nemocnicích na Vysočině berou 19 tisíc
Čísla ÚZIS ovšem potvrdila informace z terénu o tom, že se v nemocnicích nedostává zdravotních sester. Oproti roku 2014 se loni snížil jejich počet v akutní péči o tři sta, přičemž klesající trend trvá už od roku 2010. Vedle toho roste podíl sestřiček, které pracují v ambulantní sféře. „Sestry odcházejí z náročných pracovišť, jednotek intenzivní péče a lůžkových oddělení, do ambulancí, kde mají obvykle možnost pracovat na jednu směnu a práce je méně stresující a náročná. Podle mého názoru tato čísla ukazují, že opatření by měla být mnohem zásadnější, než co se týče lékařů,“ komentuje Němeček, který se snaží situaci řešit postupným plošným navyšováním odměn zdravotníků a novelou zákona 96/2004 o vzdělávání nelékařských pracovníků, která jde v pondělí do vlády.
Navzdory tomu, že si loni stěžovala na nedostatek sester velká část zařízení, zásadnějším navýšením odměn se je získat nepokusily. Platy stouply průměrně o 5,27 procenta na 30 866 korun, mzdy o 5,07 procenta na 25 434 korun. Ve všech krajích byly přitom sestry v nestátním sektoru odměňovány hůře než ty ve státním. Nejvyšší platy tak měly sestřičky v Karlovarském kraji (34 699 korun), Plzeňském kraji (34 505 korun) a v Praze (33 360 korun), nehorší byly mzdy sester na Vysočině (19 406 korun), v Jihomoravském kraji (21 859) a Karlovarském kraji (23 280 korun).
Během léta vznikne predikce mapující potřebné počty zdravotníků
Prezentovaná data nyní poskytují alespoň základní podklady pro rozhodování, jak ve zdravotnictví dál. Ministerstvo je představilo poté, co loni poprvé probíhal sběr údajů plně pod taktovkou ÚZIS za pomoci vlastního softwaru. Elektronická forma statistického zjišťování zároveň celý proces zjednodušila.
„Vznikala tu různá čísla, která si někteří cucali z prstu, úplně neodpovídala skutečnosti a mnohdy vznikala velmi účelově. Nová data jsou plně pod kontrolou ÚZIS,“ říká ministr Němeček. Za loňský rok se přitom povedlo získat údaje ze všech lůžkových zařízení, v primární péči šlo o více než 80 procent poskytovatelů. Ukázalo se také, že nedošlo k proměně počtu poskytovatelů péče v žádném segmentu (s výjimkou lékáren, kde je ale změna dána odlišnou metodikou hlášení ústavních lékáren).
Šéf ÚZIS Ladislav Dušek ovšem upozorňuje, že získaná čísla nevypovídají nic o tom, jaký je kde koho nedostatek. „To tato analýza nedokáže říct, ukazuje jen, že nedochází k žádným hrubým celkovým propadům v personální kapacitě. Pan ministr proto zadal zpracovat predikci, kolik by bylo třeba lékařů s ohledem na stav sítě poskytovatelů a do budoucna i s ohledem na jejich věk. Tu nyní zpracováváme, budeme na tom spolupracovat s Českou lékařskou komorou. Hotová bude během prvního měsíce v létě. Nebude nijak zvlášť pozitivní, protože už teď nám z toho leze, že zdravotnických profesionálů by mělo v České republice přibýt,“ zdůrazňuje docent Dušek. Podle něj se přitom v mezinárodních statistikách OECD ocitáme co do počtu zdravotníků v horším průměru.
Všechna data, která ÚZIS vyprodukuje, přitom budou už brzy k dispozici na novém portálu. Ten je k nalezení na stránce reporting.uzis.cz, kde jsou už nyní k nahlédnutí data z vybraných krajů. Během léta pak přibydou podrobnější údaje týkající se nejen lékařů a sester, ale i dalších pracovníků ve zdravotnictví.
Michaela Koubová
