Elektronický recept bude muset mít jednotný formát, aby už nedocházelo k tomu, že jsou pacienti kvůli nečitelnosti naháněni do konkrétních lékáren. Ztížit život by se měl do budoucna i dalším nechvalným praktikám – totiž klamavé reklamě. V rámci pozměňovacích návrhů k novele zákona o léčivech to včera schválil sněmovní zdravotnický výbor. Ten tak poslal do dalšího čtení úpravu, která ošetřuje problematiku reexportů a implementuje evropskou legislativu v oblasti klinických studií humánních léčiv.

 

Poslanci zdravotnického výboru včera dokončili projednávání novely zákona o léčivech (o minulém jednání jsme psali zde, více o tématu např. zde), k níž bylo nakonec podáno deset pozměňovacích návrhů. Souhlas vyslovil výbor se čtyřmi.

„Mnou předkládaný pozměňovací návrh se týká přesně toho, co se původně nechtělo, a to klamavé reklamy. Záležitostí se zabývám dlouhodobě a tady je příležitost se k tomu obrátit. Stav regulace reklamy je značně neuspokojivý. Domnívám se, že přijetím tohoto návrhu se zvýší postavení zadavatelů, zpracovatelů a šiřitelů reklamy, kteří se dnes řídí kodexem, vůči nekalé konkurenci ze strany médií jednajících neeticky. Jsme zahlceni léčivými nebo spíše potravinovými přípravky, které klamou zákazníky a tahají jim peníze z kapes. Lidé v obtížných životních situacích se upínají k čemukoliv, protože jim třeba standardní medicína nemá co nabídnout,“ vysvětluje předkladatel a šéf zdravotnického výboru Rostislav Vyzula (Ano). Návrh navzdory nesouhlasu ministerstva poslanci schválili.

Další změna se týká praktik, na které už dříve poukazovali lékárníci. „V Česku jsme neskuteční improvizátoři. Řešili jsme situace, kdy v souvislosti s vystavováním elektronických předpisů je pacientovi sdělován identifikační znak. Někteří koumáci přišli na to, že když bude v podobě, kdy ho většina lékáren nebude schopna přeluštit, naženou pacienta do své lékárny,“ přiblížil na březnové konferenci sdružení Občan k novele lékového zákona šéf lékárnické komory Lubomír Chudoba. Právě na návrh komory se tak dostal výboru k projednání schválený pozměňovák. „Dikce by měla umožnit, aby výběr receptu ze strany pacienta mohl být proveden ve kterékoliv lékárně,“ osvětlil včera poslanec Leoš Heger (TOP 09).

Mohlo by vás zajímat

Další ze schválených návrhů upravuje ustanovení, za jakých podmínek je možné obnovit pozastavení reexportů, poslední pak přináší pouze technické a stylistické úpravy znění zákona, které vypracovalo ministerstvo zdravotnictví.

Lékárníci upozorňují na omezený dodej do malých lékáren, zatím bez výsledku

Naopak zamítnut byl například návrh na předcházení výpadků život zachraňujících léčiv či zavedení pojmu výhradní distributor. S některými pozměňovacími návrhy přitom vyslovilo ministerstvo zdravotnictví a následně i výbor nesouhlas zejména proto, že šlo o přílepky přesahující do jiných zákonů. Resort totiž opakovaně zdůrazňuje, že novelizaci bylo nutné provést primárně kvůli implementaci evropské legislativy týkající se klinických studií, přičemž některé předem náležitě neprokonzultované návrhy by mohly způsobit následnou nevymahatelnost. Ministerstvo se tak rázně postavilo například proti zavádění dispenzačního poplatku v lékárnách, kdy by bylo třeba otevřít zákon 48/1997, odmítlo ale i ochranu označení lékáren, kterou by se zasahovalo do zákona o zdravotních službách. V obou případech se poslanci postavili na stranu ministerstva.

Schváleny pak nebyly ani pozměňováky upravující lhůtu na dodej objednaného léčivého přípravku, který je na skladě. Ta je současným návrhem ustanovena na 48 hodin. Právě na tématu dodávání léků do lékáren a jejich objednávání se zapojené strany, tedy lékárníci, distributoři a výrobci, dosud v pohledu na věc neshodli. Na včerejším výboru vystoupili šéf Grémia majitelů lékáren Marek Hampel, místopředseda GML Petr Krpálek či mluvčí České lékárnické komory Michaela Bažantová, kteří shodně upozorňovali na nedostatek čtyř stovek léčiv od 35 výrobců zejména v lékárnách na malých městech a vesnicích.

„Pacienti pociťují nepravidelnost v dodávkách, ty jsou velmi náročné z hlediska objednávek a jsou poměrně často kráceny. Situace se v posledních letech zhoršuje. Pacienti se dostávají do situace, kdy musí opakovaně navštěvovat svou lékárnu, protože léky nelze zajistit v dostatečném množství. Týká se to poměrně širokého spektra léků – na cukrovku, na ředění krve, na vysoký tlak a mohl bych pokračovat,“ shrnuje Hampel. Ten proto inicioval petici, kterou podepsalo čtyři tisíce lékárníků a zaměstnanců lékáren. „Nestává se to občas, stává se to každý den. Musíme speciálně pro určitého pacienta shánět léky. Není to o tom, že lék objednáme a on přijde – musíme o něj prosit, a pokud je pacient nový, tak nejen distributora, ale i výrobní firmu. Dostáváme se do situace, kdy musím prosit pacienta, aby si včas zajistil recept, protože pak třeba budu shánět lék tři týdny,“ dodává Bažantová. Podrobněji o jedné z příčin stavu, tedy DTP kanálech, jsme psali zde.

Výrobci to ale vidí jinak. „Převážná část nedostupnosti je dána výpadky ve výrobě nebo je tam jiná příčina. Lze dát nějaké podmínky distributorům, aby dodávali do lékáren, ale zároveň musí být splněny parametry, které to reálně umožní. Nemůžeme dopustit, aby nám povinnost otevřela cestu k dalším reexportům. Pokud tam nebude jasné pravidlo, může si každý vyžádat množství přípravků, které neodpovídá aktuálním spotřebám. Abychom tedy to, co regulujeme v jedné části, neotevírali v druhé,“ reaguje výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček.

Vzhledem k širokému spektru názorů na věc ministerstvo včera apelovalo, aby se nyní poslanci nepouštěli do žádných úprav této problematiky. Poslanci mu vesměs vyhověli, takže si lékárníci budou muset na řešení uvedených problémů počkat.

Michaela Koubová