Kryocentra slibují klientům hory doly, podle FDA jsou ale jediné vědecky podložené účinky nežádoucí
„Pomáhá při revmatických a autoimunitních onemocněních“, „prokazatelný ústup bolesti a zlepšení celkového stavu, oproti kontrolní skupině je ještě tři hodiny po terapii signifikantně prokazatelné zlepšení kloubních funkcí“ nebo „v mnoha případech dochází k úplnému vymizení zdravotních problémů“. Tak na svých webových stránkách popisují provozovatelé účinek polárií neboli kryoterapie, kterou i v Česku nabízí celá řada zařízení. Metoda by tak měla působit protizánětlivě, zlepšovat metabolismus, urychlovat hojení ran, zvyšovat hladiny hormonů, podporovat psychiku, pozitivně ovlivňovat imunitu či zlepšovat výkonnost a sexuální apetit. Hodí se přitom pro sportovce, artritiky i dámy s celulitidou. Jeden by si podle výčtu řekl, že jsme našli svatý grál medicíny, všeuzdravující techniku určenou téměř pro každého. Jenže, jak nyní oznámil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), pro žádné z výše uvedených tvrzení není jediný vědecký podklad. Navíc uživatelům hrozí hypoxie, omrzliny či poranění očí.
Celotělová terapie v poláriu, kryocentu, kryokomoře nebo, chcete-li, chladová terapie probíhá tak, že klient stráví dvě až čtyři minuty v teplotě minus 110 až 160 stupňů Celsia. Chlazení se může odehrávat buď v zařízení podobném velké plechovce s otevřeným víkem, kde klient stojí s hlavou venku, nebo tak, že několik lidí stojí či sedí ve zcela uzavřené komoře, kde je chlad obvykle generován kapalným dusíkem nebo tepelnými čerpadly. Po pár minutách v komoře se klient rozehřeje cvičením. Proceduru lze v českých zařízeních pořídit řádově za 300 korun, na slevových serverech někdy už od 150 korun.
Podle webů kryocenter extrémní chlad způsobí tělu šok, kterému se organismus brání vylučováním kortikoidů (ty mají protizánětlivý účinek), adrenalinu, noradrenalinu, u mužů testosteronu (ovlivňujícím růst svalové hmoty a výkonnost) a endorfinů (působících proti bolesti a navozujících duševní pohodu). Podle jedněch internetových stránek pak navíc chlad „výrazně snižuje vodivost nervových drah, s čímž souvisí pocit bezbolestnosti přetrvávající až několik hodin po kryoterapii. Vytlačením tuku z buněk při jejich stáhnutí chladem a následujícím prokrvení se dosahují úspěchy i při úpravách celulitidy. Lze tedy říci, že pobyt v kryokomoře omlazuje a osvěžuje“. Podle dalšího webu tak metoda pomáhá při revmatoidní artritidě, revmatismu měkkých tkání, kolagenóze, vaskulitidě, Bechtěrevově chorobě, artróze drobných kloubů ruky i kloubů nosných, stavech po operacích nosných kloubů a výhřezech páteřních plotének, kožních chorobách, jako je lupénka a psoriatická artritida, či některých poúrazových stavech. Jinde se slibuje pomoc při roztroušené skleróze, onemocněních plic, astmatu či spastické bronchitidě.
Bohužel, i když se některé weby odkazují na vědecké studie prokazující účinnost celotělové kryoterapie, americká FDA je jiného názoru. „Navzdory tvrzení mnohých lázní a wellness center o opaku, americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv nemá důkaz, že by celotělová kryoterapie efektivně léčila choroby, jako je Alzheimer, fibromyalgie, migrény, revmatoidní artritida, roztroušení skleróza, stres, úzkost či chronická bolest,“ píše na svých stránkách FDA. Podle úřadu přitom ve smyslu uvedených tvrzení nebylo schváleno jediné zařízení.
Co se děje v těle, nikdo přesně neví
Mohlo by vás zajímat
„Na základě domnělých přínosů deklarovaných reklamou kryocenter mohou spotřebitelé nesprávně nabýt dojmu, že FDA objasnila či schválila kryoterapeutická zařízení jako bezpečná a efektivní v léčbě těchto nemocí. Tak tomu ale není,“ zdůrazňuje Aron Yustein z Center for Devices and Radiological Health při FDA. „Při rostoucím zájmu o všechno kolem kryoterapie ze strany spotřebitelů FDA neoficiálně přezkoumala lékařskou literaturu, která se tématu týká. Našli jsme jen velmi málo důkazů o bezpečnosti nebo efektivitě léčby stavů, u nichž je to propagováno,“ dodává Yustein.
Co se tedy děje s tělem v kryokomoře? „My to jednoduše nevíme. V současnosti nejsou veřejně dostupné dostatečné informace, které by tyto otázky pomohly zodpovědět,“ říká Anna Ghambaryanová, která má v FDA vědecké revize na starosti. Zatímco ale podle ní zůstávají možné přínosy terapie vědecky neověřené, potenciální rizika jsou zjevná. „Zahrnují asfyxii (tj. dušení způsobené nedostatkem vzduchu, pozn. red.), zvláště když je k chlazení použit kapalný dusík,“ uvádí Ghambaryanová. Výpary obsahující dusík také v přilehlé místnosti snižují množství kyslíku, takže hrozí hypoxie nebo nedostatek kyslíku, což může způsobit bezvědomí. Uživatelé navíc riskují omrzliny, popáleniny a poranění očí způsobené extrémní teplotou.
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv proto radí těm, kdo budou chtít kryocentra navštěvovat navzdory nedostatku informací o jejich účincích, konzultaci s lékařem. Zejména v případě pacientů s diagnózami, které dnes umíme efektivně a bezpečně léčit, pak varuje před možným nedostatečným efektem či dokonce zhoršením zdravotního stavu.
-mk-
Michaela Koubová
