Na sestřičky v pobytových sociálních službách nešlo tolik, kolik bylo slíbeno. Zařízení chtějí omezení regulací

Měly pro letošek slíbeno navýšení, toho se ale v avizované výši kvůli regulacím nedočkaly. Spor o to, jak hradit péči zdravotních sester v pobytových zařízeních sociálních služeb, tak pokračuje, aniž by se situace hnula z místa. Zařízení opětovně upozorňují na to, že na mzdy sestřiček musí často více než polovinu financí hledat jinde a ve výsledku nedokážou odměňováním konkurovat zdravotnickým zařízením. Sester v tomto sektoru tak pomalu, ale jistě ubývá. Tématem se proto opětovně zabýval sněmovní sociální výbor, který zasedal na konci června.

„MPSV dlouhodobě usiluje o narovnání finančních toků, neboť se domníváme, že tato oblast je výrazně podfinancována. Když se podíváte do příslušné vyhlášky ministerstva zdravotnictví o činnostech nelékařských zdravotnických pracovníků, jsou v odbornosti všeobecné sestry vypsány činnosti, které vykonává. Když se ale podíváte na odbornost 913, zahrnuje jen výkony, které sestra vykonává bez odborného dohledu a pod indikací lékaře. Celá oblast ošetřovatelské péče, kterou může vykonávat bez indikace lékaře, sem zahrnuta není. Když je pacient hospitalizován v lůžkovém zdravotnickém zařízení, poskytuje se mu ošetřovatelská péče v rozsahu vyhlášky. Jakmile překročí práh sociálních služeb, automaticky se to redukuje na necelou dvacítku výkonů této odbornosti. Z našeho pohledu chybí za ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrami, případně nižším zdravotnickým personálem, zhruba mezi 700 miliony a 1,2 miliardy korun,“ shrnula na sociálním výboru Iva Merhautová, náměstkyně MPSV pro sociálně pojistné systémy.

Problém pobytových zařízení sociálních služeb se prohlubuje také tím, že často pečují o podobné pacienty, kteří dostávají v LDN péči hrazenou kompletně pojišťovnou. Podfinancováním sektoru a tím, že není vyjasněno, co mají hradit pojišťovny, dochází k paradoxní situaci, kdy o náročnější klienty pečuje méně zdravotnického personálu. Zatímco ještě v roce 2009 měla většina klientů sociálních pobytových služeb příspěvek na péči v I. stupni, nyní jsou v naprosté většině ve III. a IV. stupni závislosti. Počet sestřiček v těchto zařízeních přitom od roku 2001 do roku 2013 klesl z 7632 na 4814 (více např. zde).

„Existuje studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, že v roce 2014 se v pobytových zařízeních sociálních služeb provedla zdravotní péče ve výši 7,69 miliardy korun, zaplaceno ale bylo 1,21 miliardy, což je zhruba 15 procent. Jen náklady na mzdy všeobecných sester jsou 2,5 miliardy. Polovina mezd se tak hradí z jiných zdrojů, což je špatně. V roce 2015 navíc došlo k navýšení platů o pět procent, v roce 2016 také, na rok 2017 máme zatím přislíbeno deset procent. To jsme na třech miliardách. Pokud úhrady zůstanou v současné výši, chybí nám 1,8 miliardy jen na mzdy sester. Ze zdravotního pojištění jde na zdravotní péči v sociálních službách celkově půl procenta. Minimální požadavek odborového svazu je procento, ani to ale nepokryje všechny náklady,“ uvádí místopředseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Lubomír Francl. „Je obrovský problém v tlaku na lékaře, aby služby psali velmi střízlivě. Těch, kteří jsou ochotni psát, co je potřeba, je velmi málo, a i beztak se pohybujeme na úhradách pojišťoven proti nákladům na zdravotní sestry mezi 35 a 60 procent,“ doplňuje Jiří Lodr z České rady sociálních služeb.

Mohlo by vás zajímat

ČR plánuje do pěti let snížit spotřebu alkoholu a tabáku

Navýšení pro příští rok je dojednáno, otazník je nad regulacemi

Jisté navýšení prostředků ze zdravotnictví v zařízeních sociálních služeb pro příští rok už je domluveno. „Na jednání pracovní skupiny k sociálně-zdravotnímu pomezí bylo dohodnuto, že na základě společné deklarace obou ministrů bude odbornost 913 v roce 2017 posílena částkou 250 milionů korun. To by mělo proběhnout formou navýšení režie, případně úpravou výkonů v seznamu zdravotních výkonů. Dále bylo dohodnuto navýšení minutové režijní sazby odbornosti 913, a to na úroveň 925 (tj. sestra v domácí péči, pozn. red.). Ta je v současnosti na úrovni 3,01 bodu za jednu minutu výkonu navýšené pro rok 2017 o inflaci. Dopad se odhaduje na zhruba 200 milionů korun. Co se týče dalších možností navýšení, je Asociací poskytovatelů sociálních služeb navrhováno zavedení materiálového výkonu podávání léku per os v hodnotě jednoho bodu a zavedení časového výkonu ošetřovatelská intervence v délce deseti minut pro zdravotnického asistenta. Oba výkony budou předloženy pracovní skupině k seznamu zdravotních výkonů, a pokud bude dohoda, bude změnám přizpůsoben úhradový mechanismus daný úhradovou vyhláškou pro rok 2017,“ říká Alena Tomášková, ředitelka odboru farmacie na ministerstvu zdravotnictví (více také zde).

Problém ovšem je, že více peněz měla sociální zařízení dostat už v letošním roce – podle jejich slov se tak ovšem nestalo. „Stát nám prostřednictvím vyhlášky ministerstva zdravotnictví přiznal určitou hodnotu bodu a minutovou režii. To je v pořádku, ale při smluvním vztahu se zdravotními pojišťovnami jsou nastavovány regulace, které pro nás znamenají to, že si u nás někdo objedná určitý objem zdravotní péče, ale zdravotní pojišťovny nám ho nezaplatí. V tom je největší každoroční problém při dojednávání úhradových dodatků. V letošním roce jsme otevřeli druhé kolo při jednání se zdravotními pojišťovnami a v současné době nevidím světlo na konci tunelu. Zajímalo by mne, co po určitých každoměsíčních dohadných položkách budou příští rok v březnu dělat ředitelé, když dojde vyúčtování a část zařízení bude vracet, protože jsou úhrady zálohové. Nám by v letošním roce stačilo, aby byl v úhradových dodatcích přepočítán koeficient nárůstu hodnoty bodu – původně jsme měli 0,99 a nyní jsme na 1,02 koruny, to nám ale nikdo nedá. Vypadá to jako haléřová položka, ale v objemu pro jednotlivá zařízení jsou to markantní částky. Zdravotní sestry nám tak začínají pozvolna z pobytových zařízení odcházet, protože je dostatečně nemůžeme odměnit. Ředitelé musí řešit to, že péči začínají poskytovat jiné odbornosti, ale to už u zdravotních pojišťoven nemůžeme nárokovat,“ vysvětluje Helena Kocmanová, který koordinuje poskytování sociálních služeb v Jihočeském kraji.

Její slova potvrzuje také Pavel Novák, ředitel Domova pro osoby se zdravotním postižením v Mariánské. „Seznam výkonů zvyšuje počet bodů za základní výkon o dva body. To dělá čtyři procenta navýšení. K tomu se nám zvýšila hodnota bodu na 1,02 koruny. Oba předpisy nám tedy garantují, že při stejném objemu péče budeme dostávat o 7,3 procenta navíc. Skutečnost je ale taková, že úhradová vyhláška způsobem regulace tuto možnost zařízla. Dává tři procenta místo sedmi a všechno ostatní nám uteklo mezi prsty. My bychom rádi, kdyby letos senátoři uspěli se dvěma ústavními stížnostmi na způsob zařazení odbornosti 913 do úhradové vyhlášky. Kvitovali bychom, kdyby se rozhodlo o paušálech, zatím ale návrhy nejsou ve stadiu, kdy by to mohlo platit příští rok. Proto je základní věcí, aby se režie srovnala s odborností 925. I když ale uděláme změnu hodnoty bodu jakoukoliv, pokud zůstane regulace jako letos, bude to k ničemu,“ zdůrazňuje Novák.

Jako horký brambor

Že se o paušálech jedná, potvrdil na nedávném setkání s novináři také ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Podepsali jsme smlouvu s externím partnerem, který nám dá k dispozici nákladovou analýzu modelující situaci pro paušál. Já jsem ale pesimista, že na tento paušál budou pobytová zařízení schopna přistoupit. To by asi přicházelo v úvahu ve chvíli, kdy by měla jistotu ze sociálu, u něhož se ale obávám, že na něj kromě dotace nepřistoupí,“ uvádí ředitel Kabátek.

„Naše možnosti z hlediska zákona jsou velmi omezené. My můžeme dostat do sociálních služeb prostředky jedině v rámci dotačního řízení s tím, že pro rok 2016 se i z hlediska růstu platů podařilo navýšit prostředky z rozpočtu MPSV o 350 milionů. Nechci, aby to znělo, že si přehazujeme horký brambor, ale vycházíme z obecné úpravy, kdy je zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění a tudíž nemůže být hrazena ničím jiným,“ říká k tomu David Pospíšil, ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení na MPSV.

Jádro sporu je přitom právě v tom, co všechno má hradit zdravotní pojišťovna. „My říkáme, že jsme ochotni platit zdravotní službu tak, jak nám to říká zákon, to znamená výkon sestry v odbornosti 913, který nám je účtován ze strany poskytovatele. Poskytovatelé to vnímají tak, že máme hradit veškeré náklady spojené s existencí sestry v organizaci. Kalkul poskytovatelů je tedy, že například tři sestry, které mají 25 tisíc korun plat plus odvody, zaplatí pojišťovna. My říkáme ne. Sestra v těchto zařízeních poskytuje ošetřovatelský výkon, který zaplatíme bez diskuse a je jen otázka, za jakou cenu. Pak je tam ale celá část výkonů, které směřují do sociálu, a ten je tedy musí zaplatit. Zde je spor a je třeba najít rozumné řešení. Myslím si, že je to úkol pro politiky, ministerstvo zdravotnictví a MPSV, jenže mají problém se meziresortně dohodnout,“ vysvětluje Zdeněk Kabátek. Více o sporech VZP a sociálních zařízeních např. zde, ohledně úhrady podávání léků per os zde.

Pomůže změnový zákon?

Řešení by mohl přinést změnový zákon o sociálně-zdravotním pomezí, který se nyní dokončuje na MPSV (více zde, zde či zde). Ten by měl zavést nový typ zařízení, který by měl pečovat o pacienty z LDN a pobytových sociálních služeb (kteří jsou v podstatě totožní, úhrada péče je ale zcela rozdílná a v druhém případě si klienti na pobyt platí i ze svého; nový typ zařízení by zřejmě měl být hrazen paušálem za lůžkoden, což ovšem naráží na výše uvedené problémy).

„Připravuje se transformace 15 tisíc lůžek včetně sedmi tisíc lůžek v LDN na lůžka, kdy by si měli ti, kdo tam leží, hradit pobyt stejně jako v pobytových zařízeních. Problém vidíme v tom, že když někdo leží na LDN, má někde byt a náklady s ním spojené. Pokud by si měl ještě platit pobytové služby, neutáhne to. My navrhujeme jednak navýšení plateb za zdravotní služby v zařízeních sociálních služeb neméně na dvojnásobek, zároveň by se ale mělo politicky rozhodnout podobně jako u lázní, že je potřeba to dofinancovat,“ apeluje Lubomír Francl.

K tomu ovšem poslanec Miroslav Opálka (KSČM) dodává, že pak je třeba jasně říct, odkud by ono dofinancování mělo jít. V rámci zdravotního pojištění je totiž k dispozici pouze omezený balík a jeho rozdělení je každý rok velmi ožehavé téma. „Když řekneme, že se tam peníze nasypou, musíme říct, kde je ubrat. Je tedy otázka, který segment na tuto variantu doplatí, nebo to půjde na úkor státního rozpočtu a stát bude muset v této věci omezit jiné činnosti, což je asi daleko průchodnější,“ dodává Opálka. Sociální výbor následně přijal usnesení, aby ministerstvo zdravotnictví při přípravě úhradové vyhlášky pro příští rok debatu na výboru zohlednilo.

Michaela Koubová