Pokud přijde v nejbližších letech recese, nemá systém zdravotního pojištění dostatečné rezervy, aby se s ní vypořádal. V takovém případě by bylo potřeba snižovat výdaje čili dělat opatření, co se týče zdravotní péče. Ukázalo to souhrnné hodnocení vývoje systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2015 zpracované ministerstvy zdravotnictví a financí.
„I přes výrazný hospodářský růst, který byl nejvyšší od recese z roku 2009, vzrostly finanční zůstatky na běžných účtech zdravotních pojišťoven jen o 1,4 procenta na 15,35 miliardy Kč. Tím se poměr těchto zůstatků vzhledem k celkovým ročním výdajům zdravotních pojišťoven snížil na pouhých 6,1 procenta. Systém veřejného zdravotního pojištění tak zůstává nadále zranitelný vůči negativním šokům, nejen v podobě návratu recese, ale také významnějšího zpomalení hospodářského růstu. Navzdory krátkodobé stabilizaci nelze hovořit o finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění z dlouhodobého, ani střednědobého hlediska, a proto je nutné hledat další zdroje k jeho stabilizaci,“ píše se v předkládací zprávě k materiálu.
Aby si ministerstva vyzkoušela, jak se může systém ve střednědobém horizontu vyvíjet, podrobila ho zátěžovému testu. Při něm vytvořila hypotetickou situaci vývoje v roce 2017 a 2018, která simulovala zpomalení vývoje české ekonomiky. V návaznosti na to byly namodelovány zůstatky na účtech zdravotních pojišťoven (viz graf nahoře).
„Cílem bylo ověřit schopnost systému veřejného zdravotního pojištění vydržet důsledky i jen pouhého zpomalení ekonomiky, který nelze vyloučit např. při eskalaci mezinárodní situace či v důsledku tzv. brexitu. Stress-test potvrdil, že současně nastavené parametry fungování systému veřejného zdravotního pojištění by při zpomalení růstu už po dvou letech vedly ke snížení zůstatků na kritickou úroveň a vzniku závazků zdravotních pojišťoven po splatnosti. Z výsledků stress-testu tedy vyplývá, že pro zachování stability systému veřejného zdravotního pojištění by bylo nutné v situaci výpadku na straně příjmů reagovat opatřeními na výdajové straně,“ uvádí souhrnné hodnocení.
Za zdravotní péči jednoho pojištěnce vydaly pojišťovny 23,5 tisíce korun
Jak si v souhrnu vedl systém zdravotního pojištění v uplynulém roce? Jeho celkové příjmy činily 252,6 miliardy korun, výdaje byly na 252 miliardách. Příjmy přitom meziročně stouply o 4,7 procenta, za čímž stál hlavně nárůst vlastního výběru pojistného, a to o 5,7 procenta. Celkově takto pojišťovny získaly 188,7 miliardy korun. Co se týče příjmů za státní pojištěnce, byl zaznamenán růst o 1,8 procenta (čili 1,1 miliardy korun) na 60,94 miliardy; za jednoho svého pojištěnce stát měsíčně zaplatil 845 korun. Za šest milionů státních pojištěnců tak dostaly pojišťovny necelou čtvrtinu svých celkových příjmů. Na konci loňského roku přitom bylo evidováno 10,4 milionu pojištěnců, z toho skoro 57 procent (čili 5,93 milionu) bylo klienty VZP.
Průměrné příjmy na jednoho pojištěnce loni stouply o 4,6 procenta na 24 235 Kč. Nejvyšší příjmy vykázala VZP, která měla na pojištěnce 26 189 Kč, naopak nejméně měla Revírní bratrská pokladna s příjmem 20 859 Kč na pojištěnce. Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny v průměru dosáhly hodnoty 21 653 Kč.
Výdaje na jednoho pojištěnce v roce 2015 dosáhly průměrně 24 179 Kč, byly tedy o 56 korun nižší než příjmy. Nejvyšší výdaje měla VZP, která za klienta vydala 25 907 Kč, nejnižší OZP s částkou 21 051 Kč. Z výdajů na pojištěnce přitom šla naprostá většina peněz (přes 97 procent) na zdravotní služby. Za ty tak pojišťovny daly 244,8 miliard, což bylo o 5,6 procenta více než rok předchozí. „Průměrné výdaje na zdravotní služby přepočtené na jednoho pojištěnce pak dosáhly hodnoty 23 483 Kč (nejvyšší u VZP ČR 25 174 Kč a nejnižší u OZP 20 342 Kč). Vykázané rozdíly ve výdajích za zdravotní služby mezi VZP ČR a skupinou zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven byly ovlivněny nejen rozdílnou skladbou pojištěnců, ale také rozdílnými smluvními vztahy s poskytovateli zdravotních služeb a cenovými dodatky,“ vysvětluje se v hodnocení. Celkové výdaje systému veřejného zdravotního pojištění přitom meziročně vzrostly o 5,4 procenta. Hlavními faktory, které dlouhodobě zvyšují náklady na zdravotní služby, jsou především stárnutí populace a postupný nárůst vysoce nákladných zdravotních služeb, nové léčebné postupy a léky.
Na prevenci šlo loni méně peněz
Co se týče rozložení nákladů na zdravotní služby, největším segmentem je tradičně lůžková péče. V ní meziročně stouply náklady o čtyři procenta (tj. o 4,91 miliardy Kč), zatímco u ambulantní péče došlo k navýšení o 3,45 procenta (o 2,16 miliardy Kč). Nejmenší nárůst byl u ostatních nákladů, kde šlo o necelá dvě procenta (0,95 miliardy Kč). Náklady na zdravotní služby všech zdravotních pojišťoven v přepočtu na jednoho pojištěnce tak meziročně vzrostly o 749 Kč.
Na hospodaření pojišťoven v minulém roce mělo největší vliv několik faktorů. Se začátkem roku byly zrušeny regulační poplatky za návštěvu lékaře a za recept, k tomu byly navýšeny platy pracovníků v lůžkové péči o pět procent a snížila se sazba DPH na léky z 15 na 10 procent. Zvýšila se také minimální mzda, a to o 700 Kč na 9200 Kč. Měsíční pojistné osoby bez zdanitelného příjmu tak činilo 1242 Kč. Vedle toho došlo ke zrušení maximálního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné a zaměstnance.
Díky výše zmíněným změnám se snížila celková částka, kterou uhradili pojištěnci za regulační poplatky a započitatelné doplatky na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely. Zatímco v roce 2014 šlo o 5,77 miliardy, loni celková suma klesla na 2,54 miliardy Kč. Z této částky bylo za regulační poplatky vybráno 0,19 miliardy Kč oproti 3,53 miliardy Kč v roce 2014, za započitatelné doplatky na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely pak pojištěnci vydali 2,35 oproti 2,24 miliardy Kč v roce 2014.
Zatímco náklady na péči rostly, méně daly pojišťovny v rámci prevence. Z fondů prevence a dalších specifických fondů tak bylo vyčerpáno dohromady 782,67 milionu, což je meziroční pokles více než 14 procent. VZP tak na prevenci poslala 343,85 milionu, což je v přepočtu na pojištěnce 58 korun. Zaměstnanecké pojišťovny oproti tomu daly 438,82 milionu, což vychází na 98 korun na pojištěnce.
Více pak zdravotní pojišťovny zaplatily za léčení cizinců, a to přesto, že meziročně poklesl náklad na péči o jednoho cizince o 60 korun. „Náklady na léčení cizinců činily 884 312 tisíc Kč, a oproti předchozímu roku se jedná o nárůst o téměř 18 procent. Při zvýšení počtu ošetřených cizinců o 19,2 procenta je průměrný náklad na jednoho ošetřeného cizince ve výši 5 540 Kč s meziročním poklesem o 1,1 procenta,“ dodává souhrnné hodnocení.
-mk-
